Jihlava: Porovnání verzí

První zmínka o osadě jménem Jihlava, (územně identické s bývalým [[katastrální území|katastrálním územím]] [[Jihlava Vnitřní Město]],) pochází z roku [[1233]], kdy olomoucký biskup [[Robert (biskup olomoucký)|Robert]] potvrdil převod zboží (kde figuroval i název ''Gyglaua'' – Jihlava) [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] do vlastnictví [[želivský klášter|želivského kláštera]]. V roce [[1234]] vyměnil markrabě [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysl]] a královna [[Konstancie Uherská|Konstancie]] s [[Klášter Porta coeli|klášterem Porta Coeli]] v [[Předklášteří]] mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby [[Václav I.|Václava I.]] a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno [[horní město]]. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala [[mincovna]]. Již před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala.

V roce 1270 Jihlava obdržela od [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] stavební řád, který vtiskl historické části města pravidelný půdorys, pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed. Jihlava, ač založena za Václava I., tak nese výrazné znaky měst, které Přemysl Otakar II. přímo založil. Město navíc se stavebním řádem získalo od Otakara [[privilegium]], které měšťanům umožnilo, že si mohli sami regulovat zástavbu ve vnitřních částech města. Pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s [[Parkán|parkánem]] a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). Jihlavu si Přemysl Otakar II. obzvláště hýčkal kvůli výrazné těžbě stříbra, která od 70. let [[13. století]] zaznamenala velký nárůst. V roce 1272 poskytl král – v souvislosti s těžbou stříbra – jihlavským měšťanům svolení k prospektorské činnosti ''inter Yglauiam et Vst''. Jen těžko se dá dnes říci, jaké výnosy měl král ze zdejší těžby. Údajně mu patřila osmina – zvaná ''[[urbura]]'' – z každé těžby. Nicméně těžba stříbra, zejména na Jihlavsku, ale nejen zde, byla spojována s údajně famózním Otakarovým bohatstvím. Jak uvádí [[Josef Žemlička]] ve své knize ''Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků'', „z mozaiky dochovaných střípků vědění se dá stěží sestavit jasně čitelný obraz“''.'' Je však známo, že v 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra v Jihlavě a okolí nejživější.