Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka ([[1697]] - –[[1749]]), bohatého pražského měšťana a [[mlynář]]e, člena mlynářského cechu a přísežného mistra, a Anny, rozené Červenkové (1706-17661706–1766). Otec hospodařil v rodném Dubovém mlýně v [[Šárecké údolí|Šáreckém údolí]] u Prahy a byl dědičným nájemcem mlýna na [[Novotného lávka|Novotného lávce]] čp. 201/II v Praze na Novém Městě, dodnes zvaného ''Myslivečkovský'' (od roku 1936 je v domě [[Muzeum Bedřicha Smetany|Smetanovo muzeum]]). Josef se narodil jako jednovaječné [[Dvojčata|dvojče]] s bratrem Jáchymem, pravděpodobně v [[Museum Kampa|Sovových mlýnech]] čp. 503/III, na [[Kampa|Kampě]]. Oba bratři absolvovali trivium na staroměstské [[Dominikánský klášter (Staré Město)|škole u dominikánů]] při [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|sv. Jiljí]] a od roku 1747 [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]] u jezuitů v [[Klementinum|Klementinu]], kde také od roku 1753 měli pokračovat studiem filozofie a literatury na [[Univerzita Karlova|univerzitě]], Josef ale školu před dokončením opustil. V letech 1753–1756 se oba bratři vyučili u Václava Kliky mlynářskému řemeslu, roku 1758 byli přijati do cechu jako [[tovaryš]]i, roku 1761 byli prohlášeni mistry.
=== Hudební činnost ===
Řádek 28:
=== Závěr života ===
Zlom v kariéře a postupný Myslivečkův pád na dno společnosti přinesla léta [[1777]]-–[[1781]], kdy se u něj začaly projevovat příznaky [[Sexuálně přenosná nemoc|venerické choroby]] ([[syfilis]]). Zároveň upadal do dluhů, pozbyl angažmá v [[Divadlo San Carlo|operním domě San Carlo]] v [[Neapol]]i. V důsledku toho počátkem roku 1777 opustil Itálii a odjel na pozvání bavorského vévody [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána I. Josefa]]) do [[Mnichov]]a. Při cestě se převrhl s Myslivečkem [[kočár]]. Milosrdná tradice o něm tvrdila, že do tržné rány dostal [[Infekční onemocnění|infekci]], a proto strávil rok v nemocnici. Na jaře [[1778]] odtamtud vyšel se znetvořeným obličejem. Syfilis byla pravou příčinou znetvoření jeho tváře i smrti. 5. dubna roku 1780 byla v Římě uvedena jeho poslední opera ''Antigonos'', která svým chmurným laděním u publika zcela propadla.
Mysliveček zemřel chudý a osamělý v Římě. Příznivci jeho hudby mu však vystrojili honosný pohřeb v kostele ''[[San Lorenzo in Lucina]]'', kde se dochovala také jeho náhrobní deska.
