Katalánsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zprovoznění šablony infobox, kterou špatně vyměnil bot, comm z wd |
drobné doplňky a vikifizace |
||
Řádek 34:
Katalánsko na severu hraničí s [[Francie|Francií]] a [[Andorra|Andorrou]], na západě s autonomním společenstvím [[Aragonie|Aragonií]], na jihu s autonomním společenstvím [[Valencie (společenství)|Valencií]], na východě pak sousedí se Středozemním mořem.
Katalánsko má v hrubých rysech tvar rovnostranného pravidelného trojúhelníka na severu hraničí s [[Francie|Francií]] a [[Andorra|Andorrou]], na západě se zbytkem [[Španělsko|Španělska]] (autonomním společenstvím Aragon), na východě (nejdelší hranice) je hranicí pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a hranice příbřezních vod, na jihu vede krátká hranice s [[Valencie|Valencií]]. Celé území i jednotlivé úseky hranice jsou více nebo méně přírodně determinovány. Na severu jsou to masivy Pyrenejí, na západě tvoří převážnou část hranice se Španělskem řeka [[Noguera Ribagorçana]] a její příkré kaňony.Výchozí a určující je pobřežní linie, která je také nejdelším vymezením. Hranice na severu je tvořena vrcholovými hřebeny Pyrenejí a je v podstatě totožná se jejich hravním vrcholovým pásmem a tím pádem je totožná s rozvodnicí řek [[Ebro|Ebre]] a [[Le Tech]]. Většina území se rozkládá na levém břehu Ebre a v oblasti menších pobřežních řek, které nejsou součástí povodí Ebre.
Malá část území Katalánska se rozkládá na pravém břehu zcela dolního toku a hranicí je poslední větší pravobřežní přítok Ebre - Ribarroja až po pobřeží. Takto přírodně determinované území je stabilizováno jako „historická hranice“ po dobu několika století.
[[Soubor:Montserrat - 20.jpg|náhled|Hora [[Montserrat (hora)|Montserrat]] v Katalánsku]]
Řádek 115:
== Historie ==
[[Soubor:Iberian Kingdoms in 1400.svg|náhled|Nezávislá království na Pyrenejském poloostrově kolem roku 1400]]
Osídlení Katlánska se vyvíjí od nejstarších dob [[Starší doba kamenná|starší]] a [[Mladší doba kamenná|mladší doby kamenné.]] V antice, éře [[Římská říše|Římské říše]] bylo již civilizovaným územím a města jako Girona a Barcelona mají počátek právě v této době.
Území Katalánska bylo mezi lety 1164 a 1707 podřízeno svrchovanosti [[Aragonská koruna|aragonského krále]]. V roce 1469 [[Ferdinand II. Aragonský]] uzavřel ještě jako dědic aragonského trůnu sňatek s dědičkou kastilského trůnu [[Isabela I. Kastilská|Isabelou Kastilskou]]. V zemích aragonské koruny vládl Ferdinand II. až do své smrti v roce 1516, kdy nastoupil na trůn vnuk Ferdinanda a Isabely [[Karel V.]] z rodu Habsburků, který sjednotil kastilské a aragonské území do jednoho státního útvaru, [[Španělské království|Španělského království]].
Řádek 130 ⟶ 131:
=== Doprava ===
Katalánsko má velmi dobré dopravní spojení s vnějším světem i dobrou a dobře fungující vnitřní infrastrukturu. S ohledem na sousedství jen s jedním větším státem (Francií) ale velkým objemem mezinárodního pohybu zboží i osob, je stěžejní [[Letecká doprava|doprava letecká]] a námořní.
Katalánsko má pět [[Letiště|mezinárodních letišť]], ze kterých je [[Letiště Barcelona-El Prat|Barcelonské letiště El Prat]] 6. nejrušnějším letištěm Evropy (44.5 mil. cestujících – 3,5 násobek [[Letiště Václava Havla Praha|LVH]] v Praze). Další velká letiště jsou: ''[[Letiště Girona|Girona-Costa Brava Airport]]'' (GRO, Aena), ''Reus Airport'' (REU, Aena), ''Lleida-Alguaire Airport'' (ILD, Aeroports de Catalunya), ''Sabadell Airport'' (QSA, Aena), La Seu d'Urgell Airport (''LEU, Aeroports de Catalunya''). Katalánsko disponuje dvěma velkými přístavy: [[Barcelonský přístav|Barcelona]], Tarragona . Mezinárodní železniční spojení zajišťují [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní tratě]], (v Katalánsku [[Alta Velocidad Española|Alta Velocitat Espanyola]] (AVE)) do [[Lyon]]u, Paříže, a směrem do kontinentálního Španělska do [[Zaragoza|Zaragozy]] a Madridu pro rychlost 330 km/h. Dálniční spojení s Francií je pobřežním dálničním tahem: Středomořskou dálnicí (''Autopista de la Mediterrània'') AP-7 a „Iberskou dálnicí“ Madrid-Barcelona = Severovýchodní dálnice (''Autovia del Nord-est'') A-2.
== Politika ==
{{Podrobně|Seznam představitelů Katalánska}}
Řádek 147 ⟶ 148:
Nejvyšším právním dokumentem v regionu, hned za ústavou Španělska, je [[Katalánský autonomní statut]] ([[Katalánština|katalánsky]] Estatut d'Autonomia de Catalunya), představující [[ústava|ústavu]] autonomního společenství. Poprvé byl přijat v roce [[1979]] a následně jednou pozměněn do svojí současné podoby, kterou schválili občané Katalánska v [[Katalánské ústavní referendum (2006)|referendu]] roku [[2006]], kdy při účasti 49,41 % oprávněných voličů pro nový autonomní statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prázdné hlasovací lístky odevzdalo 5,34 % a neplatné hlasovací lístky odevzdalo 0,90 % ze zúčastněných.
Vrcholným orgánem [[Výkonná moc|exekutivy]] je katalánská vláda (katalánsky [[Generalitat de Catalunya]]), v jejímž čele stojí prezident Katalánska (katalánsky [[President de la Generalitat de Catalunya]]).Generalitat sídlí již po mnoho století starožitném paláci [[Palác katalánské Generalitat|Palau Generalitat]] v centru Barcelony, čtvrti [[Bari Gòtic]]. V čele [[Zákonodárná moc|legislativy]] stojí [[Parlament Katalánska]] (katalánsky Parlament de Catalunya), který vykonává dozorčí moc nad katalánskou vládou tím, že jí vyhlašuje důvěru, případně nedůvěru.Sídlí v [[Palác katalánského parlamentu|paláci]] stejného jména.
Dne [[9. listopad]]u [[2014]] uspořádala katalánská vláda nezávazné [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2014|referendum o nezávislosti]], ve kterém se kolem 80 % hlasujících vyslovilo pro nezávislost za účasti 41,6 % oprávněných voličů.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jackson | jméno = Patrick | titul = Catalonia vote: No smiles for Spain | periodikum = Inside Europe Blog | vydavatel = BBC | datum vydání = 2014-11-10 | datum přístupu = 2017-10-01 | url = http://www.bbc.com/news/blogs-eu-29994633 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Catalonia independence: 80% vote to split from Spain | periodikum = Independent | datum vydání = 2014-11-10 | datum přístupu = 2017-10-02 | url = https://www.independent.co.uk/news/world/europe/catalonia-independence-80-vote-to-split-from-spain-9850332.html | jazyk = anglicky}}</ref>
Řádek 185 ⟶ 186:
=== Muzea ===
[[Soubor:20061227-Figueres Teatre-Museu Dalí MQ.jpg|náhled|[[Divadlo-Muzeum Dalí]], [[Figueres]]]]
V většině měst jsou činná rozmanitá muzea a největší je v Barceloně. Některá z nich vynikají jako unikátní v evropském nebo dokonce světovém měřítku jak je tomu a případě mořského muzea (''Museu Marítim''). Znamenité sbírky má i [[Katalánské národní umělecké muzeum|Národní muzeum umění (''Museu nacional d´Art'')]], [[Katalánské archeologické muzeum Barcelona|Katalánské archeologické muzeum]] nebo Muzeum soudobého umění (''Museu d´Art Contemporani'') jehož budova velmi ceněná v mezinárodním kontextu je od amerického architekta Richarda Meiera. Vyhledávané je i Muzeum Pabla Picasa s rozsáhlými fondy. Dále též [[Fundació Joan Miró]].
=== Korida ===
| |||