Referendum: Porovnání verzí

{{Upravit|většina referencí nepopsaná, část z externích odkazů nefunkční}}

'''Referendum''' (z [[Latina|latinského]] ''referendus'', které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“),<ref>{{Citace monografie

Referendum je jednou z forem [[přímá demokracie|přímé demokracie]]. V referendu se však obvykle nehlasuje o osobách, čímž se liší od [[Volby|voleb]]. V některých případech mohou autoritářští vůdci státu využívat referenda k legitimizaci své moci (schválení převratu, prodloužení funkčního období; k tomu přistoupili nejnověji např. vládci některých zemí [[Střední Asie]]<ref>http://euroasia.euweb.cz/9-2002_sa_stejskalova.htm</ref><ref>http://kult.webz.cz/kosobnost.htm</ref> či v roce 2014 [[Vladimir Putin]] po anexi [[Krymské referendum (2014)|Krymu]]).

 

 

Referenda lze rozlišovat:<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Hendrych

* podle území, kde se konají, například celostátní, krajská a [[místní referendum|místní]]

 

Článek 21 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] říká: „Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.“

 

Pro [[referendum o přistoupení Česka k Evropské unii]] byl vydán speciální [[ad hoc]] ústavní zákon č. 515/2002 Sb.<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3998 Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů]</ref>

 

Český právní řád umožňuje pořádání tzv. ''[[místní referendum|místního referenda]]''.<ref>http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/referend.html</ref><ref>http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/refere2.html</ref> Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice účasti. Původní zákon č. 298/1992 Sb. tuto hranici stanovil na 25 % oprávněných voličů.

 

Při neexistenci zákonné úpravy všeobecného referenda se patrně stane dosud největším referendem v ČR opakované [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)|referendum o poloze nádraží v Brně]] vyvolané iniciativou občanů. Referendum bude konáno spolu s [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|volbami do krajských zastupitelstev]] a do 1/3 senátu ve dnech 7. a 8. října 2016 od 14.00 první den. Očekává se že počet účastníků se může pohybovat řádově okolo 100 tisíc voličů. Jde o místní referendum s nepřímými dopady do státní správy a rozhodovacích procesů [[Ministerstvo dopravy České republiky|ústředních orgánů]]. Charakterem zkoumaného předmětu překračuje rámec pouhého místního problému. Otázka polohy [[Brno hlavní nádraží|hlavního nádraží v Brně]] a způsobu jeho opravy se promítá do budoucí koncepce dvou významných [[Transevropská dopravní síť|evropských železničních koridorů]]: [[Panevropské koridory|TEN-T 22 a 23]]. Iniciační proces prošel všemi stupni soudního přezkumu.<ref>[http://brno.idnes.cz/soud-uznal-referendum-o-poloze-hlavniho-nadrazi-v-brne-p1b-/brno-zpravy.aspx?c=A141020_184000_brno-zpravy_cen Polohu hlavního nádraží v Brně smí určit referendum, rozhodl soud ''iDNES 20. října 2014'']</ref><ref>[http://infodeska.justice.cz/soubor.aspx?souborid=4041971 Rozhodnutí [[Krajský soud v Brně|Krajského soudu v Brně]] 17.10. 2014]</ref>

 

Od roku 2011 lze na základě speciálního zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu, uspořádat referendum i na [[Kraje v Česku|krajské]] úrovni, a to o všech věcech, které patří do [[Samostatná působnost|samostatné působnosti]] kraje. Výjimkou je např. rozpočet kraje, obecně závazná vyhláška kraje, zřízení či zrušení krajských orgánů nebo volba či odvolání [[Krajský hejtman|hejtmana]] kraje, jeho náměstků a dalších jmenovaných či volených členů krajských orgánů. Stejně tak nelze konat referendum tehdy, pokud by položená otázka byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Už platně uskutečněné referendum nelze po dobu dvou let opakovat.