Ota I. Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 62.129.38.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 4:
| předchůdce = [[Jindřich I. Ptáčník]]
}}
'''Ota I. Veliký''' ([[23. listopad]]u [[912]] [[Wallhausen]] – [[7. květen|7. května]] [[973]] [[Memleben]]) byl synem [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha I. Ptáčníka]], vévoda [[Saské vévodství|saský]], [[Seznam východofranských králů|východofranský král]], král italský a první císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
==
V roce [[938]] se v saském městě [[Rammelsberg]]u podařilo najít stříbrnou žílu, nerostné bohatství ostatně dopomáhalo Otovi financovat všechny jeho aktivity. Začátky Otovy vlády byly poznamenané řadou povstání místních panovníků, v roce 938 Eberhard, nový [[Bavorsko|bavorský]] vévoda, odmítl vzdát Otovi hold. Když ho Ota sesadil a dosadil na jeho místo strýce Bertholda, povstal proti Otovi [[Eberhard Franský]] spolu s některými saskými šlechtici. Snažili se Otu svrhnout a dosadit jeho staršího polorodého bratra [[Thankmar]]a (syna Hatheburgy, manželky Jindřicha Ptáčníka). Revolta pokračovala i následující rok. [[Giselbert Lotrinský|Giselbert]], [[Lotrinsko|lotrinský]] vévoda, přísahal věrnost [[Západofranská říše|západofranskému]] panovníkovi [[Ludvík IV. Francouzský|Ludvíkovi IV.]] a Otův mladší bratr [[Jindřich I. Bavorský|Jindřich]] připravoval spolu s mohučským arcibiskupem Otovu vraždu. Povstání skončilo v roce [[939]] Otovým vítězstvím v [[Bitva u Andernachu|bitvě u Andernachu]], ve které Eberhard s Giselbertem padli. Jindřich utekl do západních Frank, kam zanedlouho vpadl [[Hugo Veliký]] s armádou na rozkaz Oty. V roce [[941]] došlo mezi bratry k dohodě a když Ludvík uznal svrchovanost Oty nad Lotrinskem, armáda se stáhla.
Řádek 24:
}}
[[Soubor:HRR 10Jh.jpg|thumb|Svatá říše římská v době Otovy smrti (ohraničena plnou čarou).<br />Mgft. = marka/markrabství<br />Hzt. = vévodství<br />Kgr. = království]]
==
Boleslav I. se spolu se svým synem poddal Otovi I. v r. 950 pod tzv. Novým hradem. 10. srpna [[955]] porazil Ota Maďary v [[Bitva na Lechu|bitvě na řece Lechu]] nedaleko [[Augsburg]]u (bitvy se zúčastnil i český oddíl, avšak nikoliv pod vedením českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], se kterým Ota do r. 950 vedl bezvýchodné spory). Zbavil tak říši jíž několik let čelící nájezdům Maďarů hrozícího nebezpečí z východu. Roku [[962]] podnikl úspěšné tažení do [[Itálie]], kde získal bohatou kořist dobytím mnoha severoitalských měst. Využil situace a dal se téhož roku v Římě papežem korunovat na císaře Svaté říše římské. Podle jeho příkladu pak měly všechny císařské korunovace probíhat v [[Řím]]ě. Toto pravidlo ale bylo často porušováno. Pro císaře byla cesta do Říma nákladná a její dlouhé trvání mohlo způsobit vzpoury v zemi.
|