Jurij Brězan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m dopl. |
odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
| nk = jo20000075600
}}
'''Jurij Brězan''' ([[9. červen|9. června]] [[1916]] [[Räckelwitz|Räckelwitz/Worklecy]] – [[12. březen|12. března]] [[2006]] [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamenec]]) byl nejvlivnějším [[Lužičtí Srbové|lužickosrbským]] [[Spisovatel|spisovatelem]] 2. poloviny [[20. století]]. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v [[Hornolužická srbština|hornolužické srbštině]] a [[Němčina|němčině]] a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s [[Próza|prózou]] ''Christa'', s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s [[Román|romány]] ''Krabat'' a ''Obraz otce'', získal velkou čtenářskou obec v [[Německo|Německu]] i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v [[Čeština|českých]] a [[Slovenština|slovenských]] překladech.
== Život ==
=== Mládí ===
Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v v [[Sasko|saské]] [[Horní Lužice|hornolužické]] vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a [[Zemědělec|rolníka]] Georga Bresana (hornolužickosrbsky: Jurije Brězana), toho času [[Voják|vojáka]], a Marie, roz. Bräuer (hornolužickosrbsky: Marja Piwarčkec). Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově [[Rodný list|rodném listě]] je uvedeno jméno ''Georg Bresan'', které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z [[Francie]]. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v [[Katolická církev|katolické]] oblasti Horní Lužice (16 km od [[Budyšín|Budyšína]] a 8 km od [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamence]]) navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském [[Gymnázium|gymnáziu]] v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby [[ministrant]] v [[Chrám svatého Petra (Budyšín)|Chrámu sv. Petra]] měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů [[Děkanát Budyšín|budyšínské kapituly]]. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ (kritika knihy O. E. Schmidta ''Die [[Wendové|Wenden]]''), o [[Otto von Bismarck|Bismarkově]] protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. [[Wendové|Wendským]] oddělením (''Wendenabteilung''), které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. To vedlo k jeho vyloučení z gymnázia v roce 1936. Ještě roku 1937 se pokoušel v [[Drážďany|Drážďanech]] složit [[Maturita|maturitu]], ale podle výnosu Ministerstva pro lidové vzdělávání k ní nesměl být připuštěn. Vycestoval tedy do [[Praha|Prahy]] a do [[Polsko|Polska]], kde v [[Toruň|Toruni]] na státním gymnáziu s úředním německým jazykem roku 1938 maturitu složil. Po té se snažil přejít do [[Ilegalita|ilegality]] a angažoval se v tzv. [[Spiknutí|konspiraci]] s „Panem Michałem“ , což byla akce ilegální [[Domowina|Domowiny]], která měla za součinnosti polského agenta vytvořit podmínky k ozbrojenému [[Odboj|odboji]]. V roce 1938 byl Brězan během jízdy vlakem zatčen a následně strávil jeden a půl měsíce ve zvláštní vazbě
=== Literární začátky ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-Z1229-301, Berlin, Jurij Breza, Christa Wolf.jpg|náhled|Na „Berlínském setkání na podporu míru“ se spisovatelkou Christou Wolfovou (13.-14. prosince 1981)]]
|