Bál světlušek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
založeno
 
m -překlepy
Řádek 1:
[[Soubor:Le Bal des Ardents.jpg|thumb|upright=1.3|Událost na [[miniatura (malířství)|miniatuře]] z kroniky [[Jean Froissart|Jeana Froissarta]]. [[Jana z Boulogne|Vévodkyně de Berry]] (sedící vlevo) zakrývá [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]] svou modrou sukní, takže je mu vidět jen obličej. Tanečníci se snaží vyvléci ze svých hořících kostýmů. Jeden z nich skočil do sudu vpravo.]]
'''Bál světlušek''' ({{Vjazyce|fr}} {{Cizojazyčně|fr|''Bal des Ardents''}}) je ve [[dějiny Francie|francouzských dějinách]] označení pro slavnost, která se uskutečnila v [[Paříž]]i dne [[28. leden|28. ledna]] [[1393]], a při které málem uhořel [[Seznam francouzských panovníků|francouzský král]] [[Karel VI. Francouzský|Karel VI.]] Není zcela zřejmé, jestli k události došlo v [[Hôtel Saint-Pol|paláci Saint-Pol]] nebo na [[Château de la Reine Blanche]]. Kronikář [[Jean Froissart]] tuto událost ve své ''Kronice stoleté války'' nazval "bálem světlušek".
 
== Průběh plesu ==
Řádek 9:
Kolem půlnoci zhasla světla a divoši se vmísili mezi hosty, gestikulovali a křičeli. Králův bratr [[Ludvík z Valois]] a jeho strýc, vévoda [[Jan z Berry]] dorazili na ples o něco později. Zvědavý Ludvík vzal pochodeň, aby zjistil, kdo se skrývá pod maskami. Přistoupil příliš blízko ke kostýmům, čímž je podpálil.
 
Kvůli řetězu se muži nemohli od sebe hned oddělit. Král byl zachráněn díky duchaplnosti své tety, [[Jana z Boulogne|vévodkyně z Berry]], jež plameny okamžitě udusila svou sukní. Ogier z Natouillet se z řetězu vyvlékl jako první sea zachránil se tím, že skočil do sudu s vodou, který byl připraven na špinavé nádobí. Yvain de Foix se dostal ke dveřím, kde se ho snažili dva sluhové udusit vlhkým hadrem, což se jim nedařilo. Ostatní hořeli před očima krále ještě další další půlhodinu. Všichni čtyři zemřeli na popáleniny jeden po druhém v příštích několika dnech.
 
Ludvík z Valois nechal v kostele [[Klášter celestýnů v Paříži|celestýnského kláštera]] vybudovat kapli, ve které se denně sloužila mše na památku obětí.