Slunce: Porovnání verzí

{{různé významy}}

|+

|-

|-

| Střední vzdálenost od<br>Země

| 149,6×10⁶ [[kilometr|km]]<br>(8,31 [[světelný rok|světelné minuty]])

| −26,74^m

| 4,8^m

|-

| Střední vzdálenost od středu<br>[[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]]

| 2,5×10¹⁷ km<br>(26 000 světelných let)

| Galaktická [[perioda (fyzika)|perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]])

| 2,26×10⁸ [[juliánský rok|a]]

| Orbitální rychlost

| 217 km/[[sekunda|s]]

|-

| 1 392 020 km<ref>{{sk}} [http://slovak.ruvr.ru/2012_05_25/75904541/ Japonskí vedci odmerali diameter Slnka]</ref><br>(109 [[Země|Zemí]])

| 9×10⁻⁶

| 6,09×10¹² [[kilometr čtvereční|km²]]<br>(11 900 Zemí)

| Objem

| 1,41×10¹⁸ [[kilometr krychlový|km³]]<br>(1 300 000 Zemí)

| Hmotnost

| 1,9891×10³⁰ [[kilogram|kg]]<br>

(332 950 Zemí)

| Hustota

| 1,408 g/cm³

| 273,95 [[zrychlení|m/s²]]<br>

(27,9 [[G]])

| 617,54 km/s

| Povrchová [[teplota]]

| 5 780 [[kelvin|K]]

| Teplota [[koróna|koróny]]

| 5 [[Mega|MK]]

| Teplota jádra

| 15,7 MK

| 3,827×10²⁶ [[watt|W]]

| 2,009×10⁷ W sr⁻¹

|-

| 7,25°<br>(k [[ekliptika|ekliptice]])<br>67.23°<br>(k rovině Mléčné dráhy)

| 286,13°<br>(19 h 4 min 31,2 s)

<nowiki>−23° 26' 21''</nowiki>

| Perioda rotace<br>na rovníku

| 25,3800 dní<br>(25 d 9 h 7 min 12,8 s)

| Rychlost rotace<br>na rovníku

| 7 174 km/h

|-

| 73,46 %

| 24,85 %

| 0,77 %

| 0,29 %

| 0,16 %

| 0,12 %

| 0,09 %

| 0,07 %

| 0,05 %

| 0,04 %

|}

| příjmení = Brandos

| jméno = Otakar

| datum přístupu = 2008-6-27

| vydavatel = treking.eu

 

 

== Význam ==

}}</ref> (přičemž z druhé nejbližší hvězdy [[Proxima Centauri]] dosáhne [[rychlost světla|světlo]] Zemi za 4,22&nbsp;roku). Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v&nbsp;rozmezí 147&nbsp;097&nbsp;000&nbsp;km ([[perihélium]]) až do 152&nbsp;099&nbsp;000&nbsp;km ([[afélium]]).<ref name="vzdalenost"/> Tyto změny vzdálenosti však nejsou příčinou střídání [[Roční období|ročních období]] na Zemi. Od zdánlivého pohybu Slunce se současně odvozuje i pravý [[sluneční čas]]. Jeho upravená hodnota v&nbsp;podobě středního slunečního času je základem měření času v&nbsp;běžném životě.

 

 

Ultrafialové záření podněcuje tvorbu [[Kalciferol|vitaminu D]] vznikajícího v&nbsp;[[kůže|lidské kůži]].<ref name="nadory">{{Citace elektronické monografie

== Vlastnosti ==

[[Soubor:FraunhoferLinesDiagram.jpg|thumb|left|Rozklad světla na spektrální barvy]]

 

V&nbsp;porovnání s&nbsp;ostatními hvězdami v&nbsp;naší [[Galaxie|Galaxii]] patří do středně staré skupiny hvězd. Jeho hmotnost a svítivost je však větší než je průměr hvězd nacházejících se v&nbsp;naší Galaxii, který se odhaduje asi na polovičku hodnot Slunce. Průměr hmotnosti a svítivosti hvězd v&nbsp;Galaxii je totiž tvořen [[Červený trpaslík|červenými trpaslíky]]. Zvláštností Slunce je i to, že se jedná o samostatnou hvězdu, která netvoří vícenásobný systém, či dvojhvězdu (i když se v&nbsp;některých případech spekuluje o nepovedené dvojhvězdě Slunce – [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]{{Doplňte zdroj}}) a současně také není členem žádné [[hvězdokupa|hvězdokupy]].

V&nbsp;tomto prostředí jsou již jednotlivé atomy rozloženy na volná jádra a elektrony, současně se [[vodík]] postupně a velmi pomalu mění na [[helium]] za uvolnění obrovského množství [[energie]], tento proces se nazývá [[termojaderná fúze]]. Každou sekundu se při tom spálí 700&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;tun vodíku. Ani to však neznamená, že uvnitř Slunce děj probíhá nějak překotně. [[Hustota výkonu]] Slunce je pouhých 0,19&nbsp;mW.kg⁻¹.

 

| url=http://www.badastronomy.com/bitesize/solar_system/sun.html

| jméno = Phil