Verze z 5. 10. 2017, 07:31 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 10. 2018, 14:07 editovat zrušit editaci Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 190 editací úprava odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 19: == Materiál == Velká část osnovních [[příze\|přízí]] se musí [[skaní\|skát]], aby dosáhla určitou pevnost a stejnoměrnost, protože osnova je při tkaní značně namáhána na tah. Například u osnov z čisté [[ovčí vlna\|vlny]] je skaní naprosto nezbytné.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Yarn Dooubling \| url = https://nptel.ac.in/courses/116102038/41 \| datum vydání = 2013-07-16 \| datum přístupu = 2018-09-16 \| vydavatel = NPTEL \| jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:Harris_tweed_loom.jpg\|náhled\|200px\|Vedení osnovy do nitěnek tkacího stroje]] Staplové příze pro [[pletenina\|pletařské]] osnovy se zpravidla při [[soukání]] parafinují.<ref>Ulrich: ''Handbuch der chemischen Untersuchungen der Textilfaserstoffe'', Springer-Verlag 2013, ISBN 9783709179130, str. 318-319</ref> == Snování == <ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 618-627</ref>Při snování se odvíjí příze z cívečnice, což jsou rámy s 200–800 cívkami. Jednotlivé nitě prochází hřebenem a tím se z nich vytvoří pás, který se navíjí na snovací vál. Šířka pásu je dána rozměry hřebene, ty jsou přizpůsobeny použití osnovy. Tkací stroje mají nejčastěji pracovní šíři 145 cm. Těmto se předkládá osnova (snímek vpravo) obsahující až 10 000 nití, které se nedají naráz odvinout z cívečnice, proto se musí příze z několika snovacích válů družit dohromady. To se dá provádět ''válovým'' nebo ''pásovým'' snováním: Řádek 32 ⟶ 39: Osnovy ze [[stapl]]ových přízí určené ke tkaní se zpravidla musí [[Šlichtování\|šlichtovat]]. Nánosem šlichty se podstatně zvýší odolnost osnovních nití při zpracování na tkacím stroji. Zvýší se jejich pevnost a hladkost (odstávající vlákna se přilepí k jádru nití). Celkový počet osnovních nití určených ke šlichtování se rozdělí na 4–12 snovacích válů, na které se jednotlivé části navíjí v šířce do cca 200 cm. Na šlichtovacím stroji se nitě odvíjí ze všech válů současně a po průchodu šlichtovací lázní sdruží a navíjí na osnovní vál.~~<ref>http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/269.jsp</ref>~~ === Pásové snování === ~~<ref>Video: Práce na pásovém snovadle: https://www.youtube.com/watch?v=7zf8XNYjV-w</ref>~~ Tento způsob snování je vhodný pro krátké osnovy a materiály, které se zpravidla nešlichtují. Povaze materiálu se musí přizpůsobit snovací rychlost. U multifilu z nekonečných vláken je doporučováno snížení rychlosti při snování dle toho jak je tvarován. ~~U vlny a jiných staplových materiálů mluvíme o přízi, pozor na terminologii u chemických a přírodních materiálů!~~ Osnovní nitě se zde seřazují do užších, hustějších pásů, které se postupně navíjí na snovací buben tak, že konce všech (cca 10-15) pásů se pak kladou vedle sebe a společně navíjí na tkací vál. V případě, že se musí [[šlichtování\|šlichtovat]], předkládá se většinou snovací buben šlichtovacímu stroji a převíjení na osnovní vál se spojuje se šlichtováním. [[Soubor:Manchester, New Hampshire - Textiles. Pacific Mills. Barber-Colman High Speed Warper. This machine is using 345... - NARA - 518752.jpg\|náhled\|200px\|Dílové snovadlo z roku 1937]] === Dílové snování === <ref name = "Tal"> Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 273 a 320-337</ref> Osnovy na pleteniny a proplétané [[netkané textilie\|(netkané) textilie]] se také nešlichtují, bývají 4-5 x řidší než osnovy tkalcovské. Pletacím strojům se osnova obvykle předkládá na 4–8 kotoučových cívkách (cca 50–100 cm dlouhých) uložených vedle sebe na společnou osu. Osnovní nitě se na cívky navíjí v plné šíři přímo z cívečnice. === Tkaní a pletení z cívečnice === Osnovní nitě na [[pneumatika\|pneumatikové kordy]]~~<ref>http://www.lindauerdornier.com/german/menu/procduct/i_webmaschinen.htm</ref>~~, na některé druhy [[stuha\|stuh]], ručně tkaných [[kokosové textilní vlákno\|rohožek]] a na [[rašlové pleteniny\|rašlech]] se [[Žakárové vzorování textilií\|žakárovým ústrojím]] se odvíjí z cívečnice přímo do tkacího (nebo pletacího) stroje.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Dornier Air-jet weaving \| url = https://www.lindauerdornier.com/media/filer_public/bc/6a/bc6ac7ec-31bd-4ef5-99ab-cd589364e3a0/dornier_a1_tirecord_gb.pdf \| datum vydání = 2018 \| datum přístupu = 2018-09-16 \| vydavatel = Dornier \| jazyk = anglicky }}</ref> === Barvení osnovních nití === ~~Většina osnov je z režněbílých přízí.~~ <ref name = "Loe">Lösch: ''Die Textilkonjunktur im Rahmen des allgemeinen Wirtschaftsablaufs'', Springer-Verlag 2013, ISBN 9783663204541, str. 239</ref>Většina osnov je z režněbílých přízí. Výjimky: - Tkaniny a pleteniny podélně [[barvení textilií\|barevně]] pruhované – s jednotlivými barevnými nitěmi nebo barvení na dílčích válech (před šlichtováním) Řádek 63 ⟶ 77: == Navádění a navazování osnov == <ref name = "Tal"/> Před koncem zpracování osnovy se musí ''navázat'' jednotlivé nitě nového válu na dobíhající konce. Provádí se to navazovacími stroji (rychlostí až 600 uzlů za minutu). <ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = EZTEX warp knotting machine Řádek 76 ⟶ 91: [[Soubor:Manchester, New Hampshire - Textiles. Pacific Mills. Drawing in operation. Shows operator hand drawing end of warp... - NARA - 518756.tif\|náhled\|200px\|Ruční navádění osnovních nití do [[brdo (textil)\|brda]] tkacího stroje]] Jestliže se změní u nové osnovy vazba tkaniny, musí se všechny nitě do stroje znovu ''navádět''. Strojní navádění jedné osnovy do lamel a nitěnek (současně) trvá asi hodinu. Další cca půl hodiny je zapotřebí k navedení nití do ''paprsku''.~~<ref>http://www.knotex.de/cms/front_content.php?idcat=58</ref>~~ Osnovní nitě na [[osnovní pletací stroj\|pletacích strojích]] se navádí ručně (do hřebenů a kladecích jehel), <ref name = "Boa"> Board: ''The Complete Technology Book'', National nstitute of Industrial Re 2009, ISBN 9788178330495, str. 167</ref> zatímco navazování se dá provádět s pomocí přístrojů podobných zařízením pro tkalcovské osnovy. <ref>{{Citace elektronické monografie

Osnova (textil): Porovnání verzí