Mozilla Firefox: Porovnání verzí

| aktuální verze = 60'''Standard:'''<br />62.0.2

| datum aktuální verze = [[621. červen|6. červnazáří]] [[2018]]<ref name="aktuál1" />[https)<br />'''ESR:'''<br //www.mozilla.org/en-US/firefox/>60.02.2/releasenotes/ Firefox — Notes1 (60[[21.0.2) —září]] Mozilla[[2018]]</ref><ref name="aktuálaktuál2" />

| připravovaná verze = 5963.0beta

| datum připravované verze = [[255. leden|25. lednazáří]] [[2018]]<ref name="beta" />

| programovací jazyk = [[Rust (programovací jazyk)|Rust]],<ref name="rust" /><ref name="rust2" /> [[C (programovací jazyk)|C]], [[C++]], [[JavascriptJavaScript]]; [[XUL]] a XBL ([[Extensible Markup Language|XML]]); [[Kaskádové styly|CSS]]

| web = [http://www.mozilla.org/cs/firefox/products www.mozilla.org]

| český web = [http://www.mozilla.cz www.mozilla.cz]

Poté došlo k&nbsp;nucenému přejmenování z&nbsp;důvodů kolize s&nbsp;ochrannou známkou ''Phoenix'' (jde o&nbsp;amerického výrobce systémů [[BIOS]]). Jméno bohužel opět nebylo vhodně zvoleno a nový název, Mozilla Firebird, kolidoval se jménem databázového serveru [[Firebird]], za což se vývojářům dostalo oprávněné kritiky. Od verze 0.8 (z&nbsp;února 2004) je produkt vydáván pod názvem Mozilla Firefox. Přestože ještě nebyl ve finální verzi, používalo jej v&nbsp;té době pro každodenní práci již velké množství uživatelů.

Verze 1.0 byla vydaná 9.&nbsp;listopadu [[2004]]. O&nbsp;českou lokalizaci se zasloužil projekt CZilla; Preview Release pro MS Windows i Linux byla uvolněna na počátku října 2004.<ref name="czilla" /><ref name="pr" />

Jelikož si za první den po zveřejnění stáhli uživatelé 8&nbsp;002&nbsp;530 kopií Firefoxu verze 3.0, je Firefox zapsán v&nbsp;''[[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]]'' za největší množství stažených kopií softwaru.<!--<ref name="wrec">[http://www.spreadfirefox.com/en-US/worldrecord Spread Firefox – Download Day 2008]</ref>--> Verze 4 tento rekord pak ještě překonala.

Mezi populární vlastnosti Firefoxu patří blokování [[pop-up]] (vyskakovacích) oken, tzv. [[prohlížení v&nbsp;panelech]] (''tabbed browsing'') několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů nazývaných rozšíření nebo též doplňky, které obsahují doplňující funkce nebo upravují chování prohlížeče. Od verze 4.0 umí Firefox přímo zobrazovat [[vektorová grafika|vektorovou grafiku]] ve formátu [[Scalable Vector Graphics|SVG 1.1]].<ref>''[http://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/SVG/SVG_1.1_Support_in_Firefox SVGname="svg" 1.1 Support in Firefox]'', Mozilla Developer Network and individual contributors na serveru [http://developer.mozilla.org developer.mozilla.org], [[28. leden|28]]-[[leden|1]]-[[2016]]</ref> Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v&nbsp;jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a [[Opera (webový prohlížeč)|Opera]]), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. Záměrem tvůrců Firefoxu bylo obsazení 10 % trhu s&nbsp;prohlížeči do konce roku [[2005]] na úkor v&nbsp;té době nejrozšířenějšího [[Windows [[Internet Explorer]]u.

Firefox přitahoval pozornost jako alternativa k&nbsp;Windows Internet Exploreru také proto, že Explorer se ocitl pod palbou kritiky kvůli [[počítačová bezpečnost|bezpečnostním problémům]], nedodržování [[webovéWorld standardyWide Web Consortium|webových standardů]], využívání potenciálně nebezpečných komponent [[ActiveX]], náchylnosti k&nbsp;nákaze [[spyware]] a [[malware]], kvůli pomalosti vykreslovacího jádra Trident, špatných výsledků v&nbsp;testu [[Acid3]] a absenci mnoha funkcí, které zastánci Firefoxu i řady dalších alternativních prohlížečů považovali za užitečné.

V [[prosinec|prosinci]] [[2009]] se Firefox ve své verzi 3.5 stal statisticky nejoblíbenějším prohlížečem na světě,<ref>''[http://computerworld.cz/software/firefox-ve-verzi-3-5-je-jiz-nejpopularnejsim-prohlizecem-na-svete-5375 Firefoxname="cowo" ve verzi 3.5 je již nejpopulárnějším prohlížečem na světě]'', Martin Noska na serveru [http://computerworld.cz computerworld.cz], [[23. prosinec|23]]-[[prosinec|12]]-[[2009]]</ref> z&nbsp;této pozice však byl později sesazen prohlížečem [[Google Chrome]] a k &nbsp;roku 2018 je jeho podíl okolo 12 % (při započítání mobilů a tabletů necelých 6 %).<ref name="gs1" />http://gs.statcounter.com/browser-market-share/desktop/worldwide/<ref name="gs2" /ref>

Původní jméno projektu bylo '''Phoenix''' a krátkou dobu také '''Mozilla Firebird'''. Poprvé bylo jméno změněno kvůli konfliktu s&nbsp;obchodní značkou výrobce [[BIOS]]u, firmou [[Phoenix Technologies]], podruhé proto, že název ''Firebird'' nesl jiný [[Otevřený software|open-source]] projekt vyvíjející [[relační databáze]]. ''Firefox'' [[angličtina|anglicky]] doslova znamená ''ohnivá liška''. Vývojáři název nějakou dobu{{Kdy?}} vydávali za překlad údajného čínského označení [[panda červená|pandy červené]] (''Ailurus fulgens'') z&nbsp;čeledi pandy malé (Ailuridae) na základě informace, jejíž původ lze vystopovat k&nbsp;[[ZOO Wellington|wellingtonské ZOO]]; o&nbsp;správný překlad se tak v&nbsp;českém prostředí občas vedou [[Flame war|flamewary]]. Jako výraz podpory projektu také česká skupina [[CZilla]] v&nbsp;[[Zoologická zahrada Praha|pražské ZOO]] pandu červenou adoptovala.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/adoptuje-sveho-firefoxe/105522 Adoptujename="petrákovo" svého Firefoxe</ref>

Velkou výhodou Firefoxu do verze 56.0.2 bylo, že umožňoval velice snadno stáhnout doplňky, které nejsou v&nbsp;základní instalaci Firefoxu. Ke stažení jsou stovky doplňků, které uživateli usnadní práci s&nbsp;internetem. Od verze 57 lze používat pouze doplňky pro Google Chrome. Užitečným doplňkem je například [[Adblock]], který dokáže blokovat reklamní bannery na internetu. Množství doplňků je díky české komunitě lokalizováno.<ref>[https://archive.today/20060408072907/http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/p/firefox/ Přehled lokalizovaných name="rozšíření" pro Firefox] na CZilla.cz (archive.is)</ref> Spousty doplňků lze nainstalovat ze stránek Mozilla.<ref>[http://addons.mozilla.org/cs/firefox Doplňkyname="doplňkové" aplikace Firefox] na addons.mozilla.org</ref>

Například pro snadnější užívání a editaci [[Wikipedie]] existuje rozšíření ''Wikipedia Extension''.<ref>[http://wikipedia name="wiki.mozdev.org Wikipedia Extension] (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s&nbsp;Wikipedií (možnostext" stažení)</ref>

Častým omylem je tvrzení, že Firefox je šířen pod volnou licencí. Pod trojlicencí [[Mozilla Public License|MPL]]/[[GNU General Public License|GPL]]/[[GNU Lesser General Public License|LGPL]] jsou totiž šířeny pouze [[zdrojový kód|zdrojové kódy]] aplikace a nikoliv Firefox jako zkompilovaná verze. Ta je šířena pod standardní [[End User License Agreement|EULA]], která uživateli znemožňuje modifikaci a následnou distribuci modifikovaného díla pod stejným názvem. Logo Firefoxu je [[ochranná známka|ochrannou známkou]], takže s&nbsp;ním nesmí být volně nakládáno. Mozilla Foundation, která spravuje ochranné známky Firefoxu, umožňuje používat toto logo pouze pro propagační účely.

V období od verze 1.0 do března 2011, kdy vyšla verze 4.0, vycházely verze Firefoxu nepravidelně. Poté přešla Mozilla na cyklus pravidelně vydávaných verzí v&nbsp;rozmezí 6 až 8&nbsp;týdnů s&nbsp;občasnými výjimkami např. kvůli svátkům, období konce roku apod. Podrobný seznam historie verzí uvádí stránka [[Historie verzí Firefox|Historie prohlížeče Firefox]].

* '''nightlyNightly''', též ''central'' – nejnovější neotestovaný zdrojový kód

* '''betaBeta''' – Připravovaná následující verze, dalších šest až osm týdnů za ''nightly''.<ref>[http://mozilla.github.io/process-releases/draft/development_overview ''Mozillaname="devp" Firefox: Development Process''] na vývojovém serveru Mozilla {{en}}</ref> Jako základ jej používá ''Developer Edition''.

* '''releaseRelease''' – aktuální stabilní verze

* '''esrESR''' – stabilní verze s&nbsp;dlouhodobou podporou ('''E'''xtended '''S'''upport '''R'''elease)

Do dubna roku 2017 byl mezi kanály '''nightlyNightly''' a '''betaBeta''' vložen ještě kanál '''auroraAurora''', na kterém stavěla ''Developer Edition''. Ta od té doby jako základ používá kanál ''betaBeta''.

Firefox je dostupný pro mobilní platformy [[Android]] a [[iOS (Apple)|iOS]]. Mobilní verze pro Android (někdy označovaná jako „Fennec“ [ˈfenək]) kopíruje cyklus vydání Firefox pro počítače. Firefox pro Android se dlouhou dobu nemohl dočkat dostatečného hardwaru a plynulý chod mu umožnil až 1GHz procesor. V&nbsp;obchodu Google Play je dostupná také verze Beta [ˈbi:tə] a noční sestavení Nightly.

Firefox pro systém iOS byl poprvé vydán v&nbsp;listopadu 2015 a jeho vývoj probíhá odděleně (nedodržuje stejné číslo verze). Kvůli politice společnosti [[Apple]] je však jako jádro použit systémový [[WebKit]]. Kromě běžného prohlížeče vydala Mozilla pro iOS (a později také pro Android) také aplikaci Focus by Firefox, která umožňovala blokování sledovacích prvků ve výchozím systémovém prohlížeči Safari. V&nbsp;listopadu 2016 se tato aplikace přejmenovala na Firefox Focus<ref>{{Citace elektronickéname="blog" monografie/>

V [[Indonésie|Indonésii]] pak v&nbsp;současné době probíhá testování prohlížeče Firefox Rocket, který se vyznačuje blokováním náročného obsahu tak, aby bylo prohlížení webu i na tamním připojení co nejrychlejší.

Firefox ve verzích 29 až 56 obsahuje hlavní nabídku (tzv. hamburger menu: '''☰'''). Pokud z&nbsp;něj v&nbsp;režimu přizpůsobení lišt odeberete všechna tlačítka a prvky, objeví se poletující jednorožec, který se při najetí kurzorem myši otáčí. Počínaje verzí Firefoxu&nbsp;57 se v&nbsp;režimu nastavení lišt objevuje na stejném místě dráček jménem „dragon drop“ (homofonum[[homofon]]um anglického „drag&drop“ [ˌdræg ən ˈdrop], tedy akce přetažení myší). V&nbsp;tomto případě nejde vyloženě o&nbsp;velikonoční vajíčko – podobných „příšerek“ je od této verze ve Firefoxu více, např. na chybových stránkách apod.

<ref name="beta">{{Citace elektronické monografie | titul = Firefox Beta 63.0beta | url = httpshttp://www.mozilla.org/en-US/firefox/5763.0.10beta/releasenotes | vydavatel = mozilla.org | datum vydání = 2018-09-05 | datum přístupu = 2018-09-30 | jazyk = en}}</ref>