Movses Chorenaci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
linky
-copyvio, rozšíření
Řádek 1:
{{Problém s autorským právem|uživatel=Fanoušek kopané|revize=14004136}}
{{Infobox - spisovatel}}
[[Soubor: Moses of Chorene.jpg|thumb|upright=1.2| Chorenaci a kníže Bagratuni (arménský rukopis,14. stol.)]]
'''Movses Chorenaci''', či též '''Mojžíš z Chorény''', '''Mojžíš Chorenský''', '''Moisei Khorenskii''', [[Arménština|arménsky]] Մովսես Խորենացի (asi [[410]] – asi [[494]]) byl [[Arménie|arménský]] [[historik]], zakladatel arménské [[historiografie]], představitel školy [[Mesrop Maštoc|Mesropa Maštoce]].
 
'''Movses Chorenaci''', či též '''Mojžíš z Chorény''', '''Mojžíš Chorenský''', '''Moisei Khorenskii''', [[Arménština|arménsky]] Մովսես Խորենացի (asi [[410]] – asi [[494]]) byl [[Arménie|arménský]] [[historik]]kronikář, básník a gramatik, zakladatel arménské [[historiografie]], představitel školy [[Mesrop Maštoc|Mesropa Maštoce]], který vytvořil [[arménské písmo]] a vedl překlad [[Bible]] do arménštiny. [[Arménská apoštolská církev]] uctívá Chorenaciho jako jednoho ze "svatých překladatelů".
== Život a dílo ==
Jeho nejvýznamnějším dílem je spis ''Patmutjun Hajoc'' (''Dějiny Arménie''), který napsal v [[Arménština|arménštině]], a který zachytil události od mytických počátků Arménie až do poloviny [[5. století]] (pád dynastie [[Arsakovci|Aršakovců]] v roce [[428]]). Hojně čerpal z předkřesťanské lidové slovesnosti.<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/chorenaci-movses</ref><ref>http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=62049&s_lang=2&detail=1&title=Movses%20Chorenaci</ref> Dílo napsal na přání knížete Sahaka Bagratunského.<ref>Malkhasyants, Stepan. "Introduction" in Movses Khorenatsi's Հայոց Պատմություն, Ե Դար [History of the Armenians, 5th Century]. Gagik Kh. Sargsyan (ed.) Yerevan: Hayastan Publishing, 1997</ref> Vzdělání získal v egyptské [[Alexandrie|Alexandrii]].<ref>http://www.armenian-history.com/en/people/28-movses-khorenatsi</ref>
 
== Život a dílo ==
Zaznamenal mj. legendu o praotci Arménů [[Hajk|Hajkovi]] (odtud název Hajastán, užívaný v Arménii) a jeho příchodu do Arménie po pádu [[Babylonská věž|Babylonské věže]], přesněji roku 2492 př. n. l.<ref>https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/9541/DIPLOMOVA%20PRACE%20k%20tisku.pdf?sequence=1</ref> To se považovalo dlouho za legendu, nicméně v otázce datování příchodu Arménů dali genetici Chorenacimu překvapivě za pravdu.<ref>http://www.nytimes.com/2015/03/11/science/study-backs-5th-century-historians-date-for-founding-of-armenia.html?_r=0</ref>
Byl vychován ve [[Sjunik]]u a vyslán na studia k Mesropu Maštocovi a k patriarchovi Sahaku Parthevovi, kteří se věnovali překladu Bible z řečtiny do arménštiny. Přitom narážęli na velké nesnáze, a tak se rozhodli vyslat Chorenaciho a několik dalších nadaných studentů do egyptské [[Alexandrie]], centra tehdejší řecké vzdělanosti. Cestou se stavili v [[Jeruzalém]]ě a dalších městech a když se po několika letech vrátili, byli jejich učitelé po smrti. Domácí publikum je nepřijalo přátelsky (patrně pod perským tlakem) a Chorenaci se dlouhá léta musel skrývat v odlehlé vesnici. Tam ho při svých cestách náhodou objevil patriarcha Gyut. jeho někdejší spolužák, a ustanovil ho biskupem v Bagrevandu, asi 170 km západně od [[Jerevan]]u.
 
== Dílo ==
Chorenaci je dnes ve své vlasti nazýván "Otec Arménů" (պատմահայր).<ref>http://www.armenian-history.com/en/people/28-movses-khorenatsi</ref> Jmenuje se po něm vyznamenání, které získávají Arméni, jež se proslavili v oblasti kultury, sociálních věd a sportu.<ref>http://www.president.am/en/medals/18/</ref>
JehoChorenaci nejvýznamnějšímpsal dílemteologické jespisy, skládal básně a hymny a věnoval se také arménské gramatice. Na žádost knížete Sahaka Bagratuniho († 482) se pustil do svého nejznámějšího díla, spisspisu ''Patmutjun Hajoc'' (''Dějiny Arménie''),. kterýKronika, napsalnapsaná v [[Arménština|arménštině]], azachytila ve kterýčtyřech zachytilknihách události od mytickýchStvoření světa a počátků Arménie až do poloviny [[5. století]] (pád dynastie [[Arsakovci|Aršakovců]] v roce [[428]]). HojněJako čerpalhistorický pramen není příliš spolehlivá, přesto měla nesmírný vliv na arménskou historiografii a zachovala mnoho materiálu z předkřesťansképředkřesťanských pověstí a lidové slovesnosti.<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/chorenaci-movses</ref><ref>http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=62049&s_lang=2&detail=1&title=Movses%20Chorenaci</ref> Dílo napsal na přání knížete Sahaka Bagratunského.<ref>Malkhasyants, Stepan. "Introduction" in Movses Khorenatsi's Հայոց Պատմություն, Ե Դար [History of the Armenians, 5th Century]. Gagik Kh. Sargsyan (ed.) Yerevan: Hayastan Publishing, 1997</ref> Vzdělání získal v egyptské [[Alexandrie|Alexandrii]].<ref>http://www.armenian-history.com/en/people/28-movses-khorenatsi</ref>
 
Chorenaci zaznamenal mj. legendu o praotci Arménů [[Hajk|Hajkovi]] (odtud název Hajastán, užívaný v Arménii) a jeho příchodu do Arménie po pádu [[Babylonská věž|Babylonské věže]], což datoval do roku 2492 př. n. l. To se dlouho považovalo za legendu, nicméně rozsáhlý genetický výzkum arménských koster dospěl k překvapivému závěru, že Arméni přišli do své země někdy ve třetím tisíciletí př. n. l. Do té doby totiž docházelo k četnému míšení různých ras, kdežto od té doby se genetická výbava Arménů téměř nezměnila.
<ref>http://www.nytimes.com/2015/03/11/science/study-backs-5th-century-historians-date-for-founding-of-armenia.html?_r=0</ref>
 
ChorenaciDnes je dnesChorenaci ve své vlasti nazýván "Otec Arménů" (պատմահայր).<ref>http://www.armenian-history.com/en/people/28-movses-khorenatsi</ref> Jmenuje se po něm vyznamenání, které získávají Arméni, ježkteří se proslavili v oblasti kultury, sociálních věd a sportu.<ref>http://www.president.am/en/medals/18/</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad| jazyk = en| článek =Movses Khorenatsi |revize= 857394182 }}
<references />
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura|}}
 
{{DEFAULTSORT:Chorenaci, Movses}}
[[Kategorie:Arménští vědcisvatí]]
[[Kategorie:Arménští spisovatelé]]
[[Kategorie:Kronikáři]]
[[Kategorie:Narození 5. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Úmrtí 5. století př. n. l.]]