Kůň: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zpět, česky značka: vrácení zpět |
m dodání referencí, doplnění a oprava historie koní značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
| druh popsal =
}}
'''Kůň domácí''' (''Equus caballus'') nebo pouze '''kůň''' je [[domestikace|domestikované]] zvíře patřící mezi [[lichokopytníci|lichokopytníky]]. V minulosti se koně
== Evoluce koně ==
Předci dnešního koně jsou zařazeni do období před 60 miliony let. Kůň se vyvíjel v [[Severní Amerika|Severní Americe]],
| titul = Wild Horses as Native North American Wildlife
| periodikum = awionline.org
| url = https://awionline.org/content/wild-horses-native-north-american-wildlife
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-09-17
}}</ref> Samotný rod Equus vznikl před asi 3,4–3,9 milliony let. [[Doba ledová|Dobu ledovou]] přežili dva předkové koně – [[kůň Převalského]], který díky péči zoologických zahrad přežívá dodnes a bývá označován nově spíše za sesterský taxon, a [[Tarpan]], který byl lidmi vyhuben.
===
''Eohippus'' (
| příjmení = Benson
| jméno = M. R.
| titul = Evolution of the Horse
| periodikum = The Veterinary Student
| vydavatel =
| url = https://lib.dr.iastate.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1056&context=iowastate_veterinarian
| datum vydání = 1940
| datum přístupu = 2018-09-17
}}</ref> Měl malé a ostré zuby, pravděpodobně se živil listím. Byl velký asi jako [[Liška (šelma)|liška]], s váhou okolo pěti kilogramů.<ref name="Člověk a kůň">{{Citace monografie
| příjmení = Doležal
| příjmení2 = Doležalová
Řádek 37 ⟶ 52:
| strany = 11
| isbn = 80-85463-52-0
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Davis
| jméno = Nicola
| titul = How the horse became the only living animal with a single toe
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/science/2017/aug/23/how-the-horse-became-the-only-living-animal-with-a-single-toe
| datum vydání = 2017-08-23
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-09-17
}}</ref>
===
Tento předek koně žil ve stepích Severní Ameriky. Třenové zuby se u něj již přeměňují na čtyřboké stoličky dnešních koní, které lépe slouží k rozmělnění rostlinné potravy. Na předních nohách měl jen čtyři prsty, na zadních tři, ale již je patrná postupná redukce postranních prstů.<ref name=":1" />
===
Oba tyto druhy, z nichž ''Mesohippus'' je starší, byly větší než jejich předchůdce ''Eohippus''. Jejich [[Zub|zuby]] byly již také lépe vyvinuté, mohli proto přijímat více [[potrava|potravy]]. Na všech nohou měli tři prsty. ''Mesohippus'' žil v [[oligocén]]u, ''Miohippus'' v [[miocén]]u.<ref name=":2" />
[[Soubor:Horseevolution Português.png|náhled|Vývoj koně]]
===
''Parahippus'' se na tvrdém povrchu pohyboval pouze po prostředním prstu a ostatní dva používal jen v měkkém terénu. Dosahoval velikosti ponnyho, postranní prsty se u něj již výrazněji redukují. Odštěpují se od něj linie zcela vymřelých tříprstých koní (tzv. hipparioni) a předci dnešních moderních koní.<ref name=":1" />
===
Zhruba 90 cm vysoký s prodlouženým krkem. Převážně se živil již pastvou, což mu umožňovaly vysokokorunkaté stoličky se silnější sklovinou. Stál u vzniku několika různých odlišných linií vývoje, z nichž nejdůležitější je linie ''Pliohippa''.<ref name=":1" /> Právě z tohoto předchůdce se před milionem let vyvinul ''Equus caballus'' – dnešní kůň.
=== Domestikace koně ===
První důkazy o [[domestikace|domestikaci]] koně pochází z [[Centrální Asie]]
=== Vliv podnebí na vývoj koně ===
Horké podnebí dávalo podnět k vývoji lehčích, vyšších koní s užšími kopyty (typickým příkladem je [[achaltekinský kůň]] a [[arabský plnokrevník]]). Naproti tomu v horských či chladnějších [[oblastech]] žili koně menší a robustnější (především [[pony]]ové). V suchých oblastech se vyvíjeli lehčí koně, ve vlhčích oblastech s bohatou pastvou koně těžcí ([[chladnokrevní]]).
==
Koně byli pro člověka vždy velmi důležití. V [[pravěk]]u mu sloužili pouze jako potrava, později člověk koně [[domestikace|domestikoval]] a začal ho využívat k tahu a jízdě na něm. Koně sloužili v dopravě, zemědělství, nezbytní byli ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu při lovech, různých [[jezdectví|soutěžích]] a [[dostih|dostizích]]. Koňské žíně byly využívány pro výrobu matrací, kartáčů, hudebních nástrojů a jiných předmětů.[[Soubor:Austrian_horse_railway1.jpg|náhled|V minulosti byl kůň tažným zvířetem ([[koněspřežná dráha]])]]
V současnosti se ve [[vyspělá země|vyspělých zemích]] využívá kůň převážně pro [[zábava|zábavu]] a v podstatně menší míře než tomu bývalo v minulosti i pro práci: například pro [[těžba dřeva|stahování dřeva]] v lesích (zvlášť při [[kalamita|kalamitních situacích]], v obtížném terénu apod.), nebo pro provoz [[turistika|turistických]] povozů ([[fiakr]],[[drožka]]) v [[historické centrum města|centrech]] historických městech nebo při [[slavnost]]ních příležitostech. Ve [[východní Evropa|východní]] a [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní]] Evropě je kůň na [[venkov]]ě stále běžným tažným zvířetem. Setkat se s nimi lze i v [[cirkus]]ech. V České republice se stále častěji koně domácí objevují i v zoologických zahradách a chová je například [[Zoologická zahrada Brno|Zoo Brno]], [[Zoologická zahrada Liberec|Zoo Liberec]] či [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]].
Koně se využívali a využívají i ve [[zdravotnictví]] – jednak k výrobě [[očkovací látka|očkovacích látek]] a [[sérum|sér]]. Kůň má velký význam v [[Hiporehabilitace|hiporehabilitaci]], léčebném a pedagogickém využití v oborech [[hipoterapie]], [[psychoterapie pomocí koní]], [[aktivity s využitím koní]] a [[parajezdectví]]. Největší využití koní je ale stále ve [[sport]]u.
== Sport ==
Řádek 113 ⟶ 132:
== Vzhled a stavba těla ==
[[Soubor:Ramskopf, Nordisk familjebok.png|náhled|Příklad klabonosého (římského) nosu]]Špatná nebo nedostatečně vyvinutá stavba těla (sražená záď, jelení krk, úzká kopyta, kravský
=== Hmotnost ===
Jezdečtí koně váží od 300
=== Hlava ===
Řádek 222 ⟶ 241:
: Rychlost koně je v kroku 6–8 km/hod.
; <nowiki>Klus: </nowiki>
: Klus je chod koně v dvoudobém taktu.
: Pohyb je diagonální s krátkou fází vnosu.
Řádek 234 ⟶ 253:
'''rychlost''' v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).
'''Trysk:''' je nejrychlejším, čtyřdobým chodem. Ale je to jen název pro prodloužený cval používaný při dostizích. Přechod mezi cvalem a "tryskem" nazýváme rychlý cval neboli gallop.
== Odkazy ==
| |||