Václav Wolf: Porovnání verzí

| povolání = [[Soubor:Template-Priest.svg|60px|left|Církevní heraldika]][[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]]

| známý díky = Spory o vedení fakulty (1997), Vlkův puč

Středoškolské vzdělání získal na střední všeobecně vzdělávací škole, kterou zakončil maturitou v roce [[1955]]. Se studiem pokračoval na [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích]], kterou dokončil v roce [[1960]]. Na [[kněz]]e byl [[Svěcení|vysvěcen]] [[26. červen|26. června]] [[1960]], poté působil v duchovenské službě na území [[arcidiecéze pražská|Pražské arcidiecéze]]. [[Doktor teologie|Doktorát z teologie]] získal po předložení [[disertační práce]] na [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF]] s názvem ''Čas – významný činitel v soudobé křesťanské teologii'', a promován byl [[13. červen|13. června]] [[1966]]. [[15. duben|15. dubna]] [[1967]] byl jmenován na [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF]] asistentem při [[Vysokoškolská katedra|katedře]] [[Bible|biblických]] studií. Po [[Habilitace|habilitačním]] bienniu na ''Univerzitě Jana Gutenberga v Mohuči'' v letech [[1968]]–[[1969]] a předložení spisu ''Die Unsterblichkeit der Seele in der aktuellen theologisch-philosophischen Diskussion'' získal ''veniaveniam docendi'' pro obor filosofické propedeutiky a dogmatické teologie. Po [[Habilitace|habilitačním]] řízení na [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích]] dne [[16. červen|16. června]] [[1970]] se stala [[habilitace]] rozhodnutím [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury]] ze dne [[22. říjen|22. října]] [[1971]] platnou na území [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Byl jmenován [[docent]]em [[filosofie]] a speciální dogmatiky. Následně vyvíjel pedagogickou činnost: přednášky [[filosofie]] v letech [[1970]]–[[1972]]1970–1972 a přednášel dogmatickou teologii v letech [[1969]]–[[1977]]1969–1977. Jeho působení na [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF]] bylo ukončeno [[31. prosinec|31. prosince]] [[1977]]. Poté odešel do [[pastorace]]. V letech [[1979]]–[[1989]]1979–1989 byl v duchovenské službě v [[Praha|Praze]] ve [[farnost]]i [[Hostivař]].<ref>[http://www.getsemany.cz/node/2914#sdfootnote1sym Martin Vaňáč: Svérázný Wolf oslavil 75. narozeniny na Getsemany.cz]</ref>

[[2. leden|2. ledna]] [[1990]] byl jmenován „na návrh kancléře Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích“ vedoucím [[Vysokoškolská katedra|katedry]] pro obor věrouky, s účinností od [[1. leden|1. ledna]] [[1990]]. Dne [[6. leden|6. ledna]] [[1990]] byl jmenován na základě návrhu téhož na [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KFT UK]] [[profesor]]em pro obor věrouky a [[děkan]]em, obojí s účinností od [[1. leden|1. ledna]] [[1990]]. [[25. květen|25. května]] [[1990]] byl jmenován na [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze]] vedoucím katedry systematické teologie a přijat do pracovního poměru jako [[profesor]] pro obor [[filosofie]] a speciální dogmatiky. V letech [[1990]]–[[1997]]1990–1997 byl na [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] [[děkan]]emděkanem. Pod jeho vedením se fakulta ubírala směrem, který však neodpovídal představám liberálně smýšlejících teologů, kteří na způsob vedení fakulty reagovali slovy „uzavřenost světu“, jednostranný pohled výuky (konzervativní)<ref>[[Ferdinand Peroutka, jr.|Ferdinand Peroutka,jr.]]: "Operace zdravých nemocných", Blogy ČT24. [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/1342532-operace-zdravych-nemocnych Dostupné online].</ref> či „vedení je složené z StBáků“<ref>Tuto lež šířil kupříkladu tehdejší pedagog fakulty [[Ivan Štampach|Ivan Odilo Štampach]].</ref>. Po svém opětovném zvolení do funkce děkana se navíc Wolf již netěšil podpoře nového pražského arcibiskupa [[Miloslav Vlk|Miloslava Vlka]], který dokonce zvažoval jako velký kancléř fakulty, že užije svého práva veta, aby Wolfa nepotvrdil v jeho funkci.<ref name=":0">[[Ferdinand Peroutka, jr.]]: "Profesor Wolf prolomil sedmileté mlčení". Christnet.cz. 18.4.2002 [cit. 25.08.15]. [http://www.christnet.eu/clanky/2347/profesor_wolf_prolomil_sedmilete_mlceni.url Dostupné online].

</ref> Roku [[1997]] nakonec došlo k pomyslnému převratu,{{Doplňte zdroj}} kdy se musel vedení fakulty na nějakou dobu ujmout [[Jaroslav V. Polc]]. Wolf zde i přesto zůstal zaměstnán vedoucíhojako vedoucí [[Vysokoškolská katedra|katedry]] [[Systematická teologie|systematické teologie]]. [[8. únor]]aúnora [[2002]] však byl odvolán i z funkce vedoucího této katedry. [[6. květen|6. května]] [[2002]] mu následně [[kardinál]] Miloslav Vlk z úřadu velkého kancléře fakulty odebral [[kanonická mise|kanonickou misi]]. Dále trval jeho pracovní poměr na [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] bez pověření výukou, a to až do ukočeníukončení pracovního poměru [[31. prosinec|31. prosince]] [[2003]]. Následně uzavřel pracovní poměr v Ústavu dějin UK a Archivu UK.

Od roku [[1987]] byl [[děkan]]em [[Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském|Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském]] a správcem tohoto chrámu do listopadu [[2004]] ([[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostel Všech svatých]], sídlo [[kapitula|kapituly]], byl rozhodnutím [[kardinál]]a [[Miloslav kardinál Vlk|Vlka]] uzavřen pro veřejnost).{{Doplňte zdroj}} Václav Wolf byl s platností od [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] ustanoven [[Výpomocný duchovní|výpomocným duchovním]] farnosti kostela sv. Prokopa v Praze na Žižkově. [[15. leden|15. ledna]] [[2012]] se stal čestným [[kanovník]]em [[Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně|Kolegiální kapituly Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně]].

* [[1966]] ''Biblický čas a teorie zpřítomnění''

* [[1969]] ''Unsterblichkeit der Seele'' („Nesmrtelnost duše“, Mainz)

* [[2003]] ''Lidská identita v proměnách. Základy filosoficko-teologické antropologie'', Olomouc: Matice cyrilometodějská 2004. 179 s.

* [[2004]] ''Syntéza víry'', Olomouc: Matice cyrilometodějská 2003. 197 s.

* [[2005]] ''Neposkvrněné početí Panny Marie v průběhu historie'', Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2005. 95 s.

* [[2006]] ''Psychologie Kristovy osobnosti'': historie sporů o niternost Ježíše Nazaretského, Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2006. 127 s.

* [[2009]] ''Svátosti v pohledu českého baroka'', Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2009. 120 s.

* [[2013]] ''Úvodem k islámskému myšlení'', Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2013.

* [[2014]] ''Buddhismus v katolické perspektivě'', Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2014, 161 s.

* [[1966]] doktorát z teologie

* [[1967]] odborný asistent na CMBF v Litoměřicích

* [[1968]] [[habilitace|habilitován]] na univerzitě v [[Mohuč]]iMohuči

* [[1971]][[-1977]] docent filosofie a dogmatiky na [[CMBF]]

* [[1990]] jmenován řádným profesorem dogmatické teologie

* [[1990]]-[[1997]] děkan [[Katolická teologická fakulta UK|KTF UK]]

* [[2003]] (duben–prosinec) v rámci [[tvůrčí volno|tvůrčího volna]] vědecký pracovník na [[Papežská univerzita Gregoriana|Pontificia Università Gregoriana]] a na Pontificia Università della Santa Croce ([[Řím]])

* [[2004]] Výzkumné centrum pro dějiny vědy; výuka [[antropologie]] na FF UK

* [[1977]]–[[1979]]1977–1979 z politických důvodů bez zaměstnání