Boeing C-17 Globemaster III: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl.
Řádek 7:
| konstruktér =
| první let = [[15. září]] [[1991 v letectví|1991]]
| zavedeno = [[1417. červenecleden|1417. červenceledna]] [[19931995 v letectví|19931995]]
| vyřazeno =
| výroba = 1991–2015
| vyrobeno kusů = 279<ref name=C-17_last_join>[http://www.presstelegram.com/business/20150226/workers-at-boeing-say-goodbye-to-c-17-with-last-major-join-thursday "Workers at Boeing Say Goodbye to C-17 with Last Major Join Thursday"]. Press-Telegram, 26 February 2015.</ref>
| vyrobeno kusů = 232 k červnu 2011
| charakter = Ve službě
| cena za kus = 202,3 mil USD (1998)
| vyvinuto z typu = [[McDonnell Douglas YC-15]]
| varianty =
| další vývoj =
| hlavní uživatel = [[Letectvo Spojených států amerických|United States Air Force]]
| více uživatelů = [[Royal Air Force]]<br />[[Royal Australian Air Force]]<br />[[Royal Canadian Air Force]]
Řádek 34 ⟶ 36:
 
== Vývoj ==
[[Soubor:CCockpit_of_a_RAAF_C-17 Globemaster III cockpit17_Globemaster_in_2014.jpg|náhled|vlevo|Kokpit stroje C-17 Globemaster III]]
Prototyp (87-0025) poprvé vzlétl 15. září [[1991]] z továrního letiště v [[Long Beach]] s továrním pilotem W. Caseym a podplukovníkem [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] G. Londonem. Let byl zakončen na základně [[Edwards]], kde se zkoušela ovladatelnost letadla, vypínání a spouštění motorů za letu a vzdušné tankování. První sériový stroj, označený továrnou P-1, poprvé vzlétl 18. května [[1992]] a na Edwards proběhly jeho zkoušky, včetně letů s nákladem. Dne 21. června 1992 vzlétl druhý produkční exemplář P-2 a na základně Edwards se pak zkoušel jeho dolet a velikost nejvyššího nákladu i zlepšená palubní elektronika. Již 7. září 1992 přilétl na Edwards letoun P-3, 30. ledna toho roku stroj P-4 přenesl 72 914 kg nákladu na vzdálenost 5 162 km bez mezipřistání i bez tankování za letu. Ještě koncem roku 1992 prototyp C-17 začal se zkouškami shozu nákladů i výsadkářů a vytahování nákladů z letadla v přízemních výškách padákem. Dne 5. února [[1993]] dostal C-17 oficiálně jméno Globemaster III. Pátý vyrobený kus poprvé vzlétl 9. prosince 1992, jako první stroj bez jakýchkoli zkušebních přístrojů. Byl určen především pro výcvik vojenských osádek a později po sedm měsíců sloužil při vyhodnocování a operačních zkouškách typu u USAF na základně Kirtland v Novém Mexiku. Šestý vyrobený stroj, P-5, vzlétl poprvé 6. března 1993 a byl předán USAF o šest dní později. Záhy přelétl do námořního leteckého výzbrojního střediska na základně Patuxent River ve státě Maryland, kde se zkoušely jeho elektromagnetické vlastnosti, především odolnost proti bleskům a rovněž také radarové systémy.
 
Řádek 44 ⟶ 46:
 
== Uživatelé ==
[[Soubor:C-17 Globemaster III Operators.png|náhled|300px|Přehled uživatelů typu C-17 Globemaster III]]
 
* [[Austrálie]] – [[Royal Australian Air Force]]
* [[Indie]] – [[Indické letectvo]]
Řádek 57 ⟶ 58:
 
== Specifikace ==
[[Soubor:C-17A_06-0002_No-wheels_Landing_Bagram_Afghanistan_lg.jpg|thumb|Nehoda letounu C-17 Globemaster III v roce 2009 na [[Letecká základna Bagrám|zakladně Bagrám]] po přistání s nevysunutým podvozkem]]
[[File:C-17 Globemaster III in Christchurch.jpg|thumb|C-17 Globemaster III]]
[[Soubor:Medevac mission, Balad Air Base, Iraq.jpg|thumb|C-17 v konfiguraci jako letecká ambulance]]
=== Hlavní technické údaje ===
* '''Posádka''': 2 piloti, 1 operátor nákladu<ref name="Donald">{{Citace monografie | příjmení = Donald | jméno = David | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 2002 | vydání = 1 | titul = Kapesní encyklopedie Vojenská letadla | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | isbn = 80-7181-701-5 | strany = 241}}</ref>