Turkuti: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Dějiny Číny; přidána Kategorie:Národy a etnika dějin Číny za použití HotCat
Meliska (diskuse | příspěvky)
m drobná úprava, doplnění, rozpracovaný článek dodělám
značka: nevhodná syntaxe v nadpisu
Řádek 2:
[[Soubor:Empire of the Kökturks.png|thumb|300px|Království Gökturků po rozdělení království v roce 552. Tmavší oblast - západní Gökturci. Světlejší oblast - východní Gökturci. Tato oblast byla ještě v šestém století čínským protektorátem]]
{{Obsahuje čínský text}}
{{Historie turkických národů do 14. století}}
'''Turkuti,''' též '''Gökturci''', '''Modří''' anebo '''Nebeští Turci''', '''Orchonští Turci''', později také (nesprávně) '''Turkité''', ([[staroturečtina]]: [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter R2.svg|10px|Znak písmene R]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter T2.svg|10px|Znak písmene T]] [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter UK.svg|10px|Znak písmene K]] → ''Kök Türk'', {{Čínsky|znaky=突厥|pchin-jin=tūjué|český přepis=Tchu-ťüe}}) byla [[starověk]]á konfederace [[Střední Asie|středoasijských]] [[Turkické národy|turkických]] [[Kočovnictví|nomádských]] kmenů Turkutů a [[Tieleové|Tieleských kmenů]]. {{#tag:ref|Tili (Tiele) ({{Čínsky|znaky=狄历|pchin-jin=dílì|český přepis=Tili}}, obvyklou fonetikou: Ty-ly) nebo také<br />[[Tieleové|Tiele]] ({{Čínsky|znaky=鐵勒|pchin-jin=tiělēi|český přepis=Tchie-lej}}, obvyklou fonetikou: Tye-le) nebo také<br />Čıle (Tiele) ({{Čínsky|znaky=敕勒|pchin-jin=chìlēi|český přepis=Čch'-lej}}, obvyklou fonetikou: Čı-le) nebo také<br />Kaoke (Tiele) ({{Čínsky|znaky=高車|pchin-jin=gāochē|český přepis=Kao-kche; doslova „vysoké kočáry“}} nazev, který nesli v období [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]), nebo také<br />Čulu (Tiele) {{Čínsky|znaky=楚騄|pchin-jin=chulù|český přepis=Čchu-lu}} což je alternativní název „Tiele“. Tieleové byli sbírkou kmenů z různých etnik turkického původu. V turkických jazycích také nazývání '''Tele''', byli roku [[357]] vytlačeni z Mongolska [[Sienpiové|Sien-piy]] a založili stát v [[Turfan|Turpanu]]. Tato skupina zahrnovala kmeny Sır-Tardušů ([[Sejentaové|Se-jenta]]), [[Basmalové|Basmalů]] (Pa-si), [[Oghuzové|Oguzů]] (Wu-chu), [[Chazarská říše|Chazarů]] (Che-san), [[Alani|Alanů]] (A-lan), [[Jenisejští Kyrgyzové|J. Kyrgyzů]] (Che-ku), [[Tuvinci|Tuvānců]] (Tuva-la) a [[Jakuti|Jakutů]] (Kuli-kan) z [[Bajkal]]ského regionu.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Tuan| jméno = Lian-čchin| odkaz na autora = | titul = [http://www.worldcat.org/title/ding-ling-gao-ju-yu-tie-le-dingling-gaoju-yu-tiele/oclc/22795901&referer=brief_results (丁零, 高车与铁勒 → Ting-ling, Kao-kche jü Tchie-lej) - Ting-ling, Kaoke a Tiele]| url =| dostupnost =| vydavatel = (上海人民出版社出版 → Šangchaj Žen-min čchu-pan-še Čchu-pan 1988) - Šanghajské Vydavatelství Lidového Domu 1988| místo = [[Šanghaj]]| rok = 1935| počet stran = 566| kapitola =| strany = 11-12| isbn = 7208001103| isbn2 = 9787208001107| jazyk = čínsky}}</ref><ref>{{Citace monografie| příjmení = Pulleyblank| jméno = Edwin George| odkaz na autora =| titul = Central Asia and the non-Chinese peoples of ancient China - Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny [http://www.worldcat.org/title/central-asia-and-non-chinese-peoples-of-ancient-china/oclc/237522159 V. Variorum collected studies series]| url =| dostupnost =| vydavatel = Ashgate Publishing| místo = Aldershot| rok = 2002| počet stran = 731| kapitola = VII| strany = 21-26| isbn = 0860788598| isbn2 = 978-0-86078-859-1| jazyk = anglicky}}</ref>|group=pozn.}}. Odpradávna obývali usedlosti v oblasti [[Ötüken]]u ({{vjazyce|mn}} Odigan) s centrem v [[Ordu Balık|Ordu]], na řece [[Orchon]] ([[Mongolsko]]). Jejich dvanáct kmenú bylo od [[5. století|5.]] do [[8. století]] řízeno přistěhovaleckým Ašınovským klanem, který roku [[265]] až [[460]] sestoupil z [[Persie|Perských]] a pozdních [[Siungnuové|Siung-nuských]] {{#tag:ref|Mervská oblast v [[Turkmenistán]]e|group=pozn.}}států západně od [[Východní Turkestán|Východního Turkestánu]].
 
== Legendy o původu Turků ==
V čínských kronikách se uvádí v zásadě dvě legendy o původu Turků, přičemž dané verze se v jednotlivých kronikách různou měrou liší. Obě legendy uvádí kronika [[Čou Šu]] {{#tag:ref|Kniha Čou / [[Čou-šu]] ({{Čínsky|znaky=周書|pchin-jin=zhōushū|český přepis=Čou-šu}})|group=pozn.}} ([[636]]) následovně:
 
=== Legenda o původu z vlčice: ===
Turci byli jiným druhem Siung-nuů s rodovým jménem Ašına. Coby kmen, byli vyhlazeni okolními státy. Zachránil se jenom jeden chlapec ve věku deseti let kterého vojáci nedokázali zabít, a proto mu uřízli nohy. Zachránila ho vlčice, která, když vyrostl s ním otěhotněla. Když vojáci uviděli po jeho boku vlčici, chtěli ji také zabít. Vlčice proto uprchla do severních hor státu Kao-čchang. Vlčice se tam ukryla v jeskyni a posléze porodila 10 synů. Když synové vyrostli, vzali si manželky odjinud. Ženy otěhotněly a každý potomek potom dostal jiné klanové jméno, Ašına bylo jedním z nich. Po několika generacích společně opustili jeskyni a stali se poddanými Žuan-žuanů.
 
=== Legenda o původu na Sibiři ===
Předci Turků pocházeli z obalsti Suo-kuo ([[Sakové]]), který ležel severně od Siung-nuů. Náčelník jejich kmene se jmenoval '''Apangpu''' a měl sedmnáct bratrů. Jeden z nich se jmenoval Ič' Niš'tu, a byl zrozen z vlčice. Jejich stát byl však zničen, načež se '''Ič' Niš'tu''' oddělil od ostatních a vzal si dvě ženy za manželky. Jedna z nich otěhotněla a porodila čtyři syny. Jeden z nich se proměnil v bílou labuť ([[Kumandynci]]). Stát druhého, mezi řekami Afu ([[Abakan (řeka)|Abakan]]) a Ťien ([[Malý Jenisej]]), se jmenoval [[Čikové|Čchi-ku]] ([[Jenisejští Kyrgyzové]]). Stát třetího ležel u řeky [[Jenisej|Čchu-če]] ([[Tuvinci]]). Posledního a nejstaršího z nich, pobývajícího u hor Pa-s'-čchu-če-š' ([[Sajany|Západní Sajan]]), všichni přijali za svého vůdce ([[šad]]) a začali mu říkat '''Netuliu-šad'''. Stejně tak se pojmenovali „Turci“. Na těch horách stále přebývali potomci Apangpua.
 
Netuliu-šad měl deset žen a děti, které porodily, přejaly klanové jméno matky za své. Ašına pocházel od jeho nejmladší manželky. Když Netuliu-šad zemřel, bylo nutno vybrat jednoho z deseti synů a ustavit ho šadem. Dohodli se, že budou skákat na strom a ten, který vyskočil nejvýš, byl ustaven šadem. Nejvýš vyskočil Ašına a všichni synové ho pak přijali za vůdce pod jménem '''Asien-šad'''.
 
{{Citát|Ačkoli se obě tyto verze liší, shodují se v tom, že Turci pocházejí z vlčice.|Čou-šu: 646 / "令狐德棻 - Lingchu Tefen"|250}}
 
=== Linie Ašınovských vůdců, vévodů a králů ===
Od [[šan-jü]]ho [[Mao-tun]]a (Bagatur Luanti) ze Siung-nuů pochází linie otcovského kmene/rodu [[Luanti]], zatím co linie rodu Ašına sleduje svůj původ skrze kmene/rodu '''缘海 - Jüanchaj''' od Liou-paoa (Liu Cuku) z Jižních Siung-nuů.
 
{{Rodokmen/začátek}}
{{Rodokmen | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |}}
{{Rodokmen | | | | | | | | | | | | | | | | | | ASN
|ASN=[[Ašına]]<br>{{#tag:ref|阿史那 - A-šı-na, 祖古孟孫 - Cu-ku Mong-sun, 沮渠孟孫 - Ťü-čchü Meng-sun,
syn Liu Cu-ku VII. z Turků (nar.368), vzbouřil se proti wejské nadvládě a prolomil nezávislost na čínské provincii Severní Liang; od roku 398 královský velitel Turků. Ašınovci byly směsice skupin z [[Pching-liang]]u ve východní [[Kan-su]]|group=pozn.}}<br/>(398-†433)}}
{{Rodokmen | | | | | | | | | | |,|-|-|-|-|-|-|-|+|-|-|-|-|-|-|-|.| | }}
{{Rodokmen | | | | | | | | | | APA | | | | | | NED | | | | | | INT
|APA=Apangpu<br>{{#tag:ref|阿史那阿龐普 - A-šı-na A-pang-pu, 祖古峰筍 - Cu-ku Feng-sun, 祖古彭孫 - Cu-ku Pcheng-sun, královský velitel Turků. Vedl migraci Turků z čínské provincie Severní Liang do západní provincie [[Sin-ťiang]] a usadil se v [[Kao-čchang]]u, v blízkosti současného města [[Turfan]].|group=pozn.}}<br />(433-461)
|NED=Netuliu-šad<br>{{#tag:ref|訥都六設 - Netouliou-šé, Nothuliu, předchůdce králů Avarů|group=pozn.}}<br />(nar. 410)
|INT=Ič' Niš'tu<br>{{#tag:ref|伊質泥師都 - Ič' Niš'tou, Ičični Šihtu, předchůdce králů [[Ujgurové|Ujgurů]]|group=pozn.}}<br />(nar. 414)}}
{{Rodokmen | | |,|-|-|v|-|-|v|-|^|v|-|-|v|-|-|.|`|-|-|.| | | | |!| | }}
{{Rodokmen | | SIE | PUS | KUL | LIA | WAN | DUK | | XXX | | | ASI
|SIE=Sien I.<br>{{#tag:ref|Sien I. byl královský velitel Turků|group=pozn.}}<br />(461-490)
|PUS=Pu-sun<br>{{#tag:ref|Pu-sun byl vévoda Turků|group=pozn.}}<br>(490-491)
|KUL=Kchu-la-pan<br>{{#tag:ref|Kchu-la-pan byl vévoda Turků|group=pozn.}}<br />(491-496)
|LIA=Lian-ku<br>{{#tag:ref|Lian-ku byl vévoda Turků|group=pozn.}}<br />(496-511)
|WAN=Wan Ku-sun<br>(511-521)
|DUK=Tu-ku<br>{{#tag:ref|Tu-ku Čchi-ni, Tu-ku Ta-sien byl vévoda Turků|group=pozn.}}<br />(491-496)
|XXX=neznámý<br>{{#tag:ref|vůdce|group=pozn.}}<br>(???)
|ASI=A-sien-šad<br>{{#tag:ref|阿賢社 - Asien-še, Asien-šad|group=pozn.}}<br />(začátek 5. století)
}}
{{Rodokmen | | |)|-|-|v|-|-|.| | | | | | | | | | | | |!| | | | |!| | }}
{{Rodokmen | | HSI | MEN | LIL | | | | | | | | | | | SAR | | | AYU
|HSI=Sien II.<br>{{#tag:ref|Hasan, velitel/vůdce|group=pozn.}}<br />(511-521)
|MEN=Meng-en-kagan<br>{{#tag:ref|Meng-sun, královský velitel Turků|group=pozn.}}<br />(521-523)
|LIL=Lilipan<br>{{#tag:ref|Li-li-pan, dcera Siena I., manželka Chuchansie XIV., sjungnuského [[šan-jü]]|group=pozn.}}<br />(???)
|SAR=[[Sarodius|Sarošu]]<br>{{#tag:ref|Sarosios, Sarodius byl první král [[Avaři|Avarů]] na [[Ukrajina|Ukrajině]],<ref>{{Citace monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =| titul =Nomads [http://my.raex.com/~obsidian/siberia.html#Avars V: Regnal Chronologies]| url =| dostupnost =| vydavatel = The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.)| místo = Londýn| rok = 1995| počet stran =| kapitola =The AVARS| strany =| isbn =| jazyk = anglicky}}</ref> a v letech 512 -596? rovněž „kundaj - král“ [[Alani|Alanú]]. Podle [[Suej-šu]] (581–618) na východ od Fu-lin ([[Byzantská říše]]) pobývají [[Tieleové|Tieleské]] kmeny En-Čchü, A-Lan ([[Alani]]), Pei-Žan, Ťi-wu-Li, Fu-wa-Chun a tak dále. Májí přibližně 20 000 silnou armádu.|group=pozn.}}<br />(512 -596?)
|AYU=Aj Uzru<br>{{#tag:ref|Aj Uzru byl první král Ujgurů|group=pozn.}}<br />(487-508)
}}
{{Rodokmen | | | | | |!| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | }}
{{Rodokmen | | | | | ASN
|ASN=[[Ašına Tuwu|Tuwu]]<br>{{#tag:ref|阿史那吐務 - A-šı-na Tu-wu, 阿史那吐務大葉護 - A-šı-na Tu-wu Ta-jie-chu, 祖古圖門跟 - Cu-ku Tchu-u Meng-en, 大葉護 - Ta Jie-chu, „Ulug Jabgu“ - „Veliký jabgu“|group=pozn.}}<br>(523-546)
}}
{{Rodokmen/konec}}
 
== Dějiny ==
{{Historie turkických národů do 14. století}}
Roku [[460]], když byli [[Ašına (klan)|Ašınové]] {{#tag:ref|Ašına {{Čínsky|znaky=阿史那|pchin-jin=ā-shǐ-nà|český přepis=A-š'-na}}|group=pozn.}}, pobývající v [[Severní Liang|Severní Liangu]] ([[Chesi]]), podmaněni dynastií [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]), byli pod vedením Ašına Tuwu-Ta-jabgu ([[Tuwa]]) z rodu Ašına, vytlačeni do [[Altaj]]e který v tom období ovládali [[Žuan-žuani]].
Na přelomu 3. a 4. století došlo v občanské válce k oslabení moci čínské [[Říše Ťin (265–420)|říše Ťin]] a vůdcové vzbouřeného nečínského obyvatelstva, ([[Pět barbarských kmenů|pěti barbarských kmenů]]), zabrali sever Číny. Jejich státy jsou tradičně označované názvem „[[Šestnáct států]]“ (304–439). Většinu těchto států založili náčelníci pocházející z nečínských kmenů, a sice [[Siungnuové|Siung-nuů]], [[Sienpejové|Sien-pejů]], [[Tiové|Tiů]], [[Ťieové|Ťieů]] a [[Čchiangové|Čchiangů]]. Vzhledem k tvrdé konkurenci mezi státy a jejich vnitřní politickou nestabilitou, říše této éry neměly většinou dlouhého trvání. Etapa sjednocování začala až ve 20. a 30. letech 5. století, během níž říše [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]) dobyla celou severní Čínu, čímž období Šestnácti států přešlo v období [[Jižní a severní dynastie|severních a jižních dynastií]] (420–589).
 
=== [[Období jižních a severních dynastií|Severní & jižní dynastie]] (420–589) ===
==== Severní Wej (386–535) ====
[[Velká sovětská encyklopedie]] uvádí, že mezi roky 265 a 460 byli [[Ašına (klan)|Ašınovci]] {{#tag:ref|[[Ašına (klan)|Ašınovci]] ({{Čínsky|znaky=阿史那|pchin-jin=āshǐnà|český přepis=A-š'-na}})|group=pozn.}}, součástí různých pozdních [[Siungnuové|siung-nuských]] svazů {{#tag:ref|[[Severní Chan (304–318)|Severní Chan]]/[[Rané Čao]], [[Pozdní Čao]], [[Severní Liang]] a [[Sia (Šestnáct států)|Sia]]|group=pozn.}}.
Ašınovci byli směsice [[Pching-liang]]ských skupin ve východní [[Kan-su]].
 
Od dvacátých let 5. století probíhala krutá válka mezi [[Žuanžuani|Žuan-žuany]] a [[Severní Wej]] ([[Tabgačové]]). Spojencem Tabgačů se stalo [[Hunové|hunské]] středoasijské [[Čolové|Jüe-panské knížectví]] (160–490), ačkoliv hegemony ve stepi se pak stali Žuan-žuani. [[Severní Liang]] (397-439) ([[Kansuský koridor|koridor Chesi]]) byla státem v období [[šestnáct států|šestnácti království]] v Číně. Byla založena [[Siungnuové|siung-nuskou]] rodinou [[Ťü-čchü]] {{#tag:ref|[[Ťü-čchü]] ({{Čínsky|znaky=沮渠|pchin-jin=jǔqú|český přepis=Ťü-čchü}})|group=pozn.}}, která i když zpočátku podporovala [[Chanové|chanského]] úředníka [[Tuan Jie]] {{#tag:ref|[[Tuan Jie]] ({{Čínsky|znaky=段業|pchin-jin=duànyè|český přepis=Tuan Jie}})|group=pozn.}} jako prince, v roce 401 ho svrhla a pod vedením [[Ťü-čchü Meng-sun]]a převzala vedení státu. 18. října 439 její hlavní město [[Wu-wej (Kan-su)|Ku-cang]] {{#tag:ref|Ku-cang ({{Čínsky|znaky=姑臧|pchin-jin=gūzāng|český přepis=Ku-cang}}|group=pozn.}}, ([[Kan-su]]) padlo do rukou wejského císaře [[Tao-wu-ti|Tao-wuho]] a její princ [[Ťü-čchü Mu-ťien]] byl zajat.
 
Po porážce státu byli [[Ašına (klan)|Ašınovci]] o velikosti pět set rodin, wejskou dynastií vytěsnění z [[Kansuský koridor|koridoru Chesi]] a byli nuceni hledat útočiště na západe v [[Kao-čchang]]u {{#tag:ref|Kao-čchang, též Karahodža je území zřícenin starobylých oáz (tzv. Turpanské oázy, 30 km jihovýchodně od moderního [[Turfan|Turpanu]])|group=pozn.}}. Zde však dlouho nepobyli, jelikož v roce 460 si je podmanili Žuan-žuani kteří je pod vedením Ašınova syna Apangpuho, přesídlili na jižní svahy pohoří [[Altaj]]. Byli to zdatní řemeslníci a hlavně se věnovali metalurgii. Postupně se Ašınovci objevovali jako vůdci raní turecké konfederace. Zde, tato skupina o velkosti pět set rodin, společně s deseti a později dvanácti místními kmeny [[Tieleové|Tieleů]] ([[Oghuzové|Oguzové]] / [[Oghurové|Ogurové]]) zavedly kmenovou alianci, která přijala název [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter R2.svg|10px|Znak písmene R]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter T2.svg|10px|Znak písmene T]] → ''Türk'', také známý jako ''Göktürk'' či ''Türküt''.
 
Ve staroturečtine slovo ''"Türk"'' znamená ''"silný"''. Jméno vládnoucího klanu Ašına může pocházet z termínu [[chotan]]ských [[Sakové|Saků]] pro ''"tmavě modrou"'' - ''"āššɪna"''.
 
=== Turkuti ===
Od počátku 6. století říše Severní Wej (Tabgačové) slábne, dochází k četným vzpourám, ve 30. letech propuká hladomor, který zahubil asi 80 % obyvatelstva. Faktickou moc postupně získávají dva vojevůdci čínského původu, kteří vládnou za dva nezletilé tabgačské prince. Říše se tak rozdělila na [[Východní Wej]] (534–550) a [[Západní Wej]] (535–557).
 
Ve Východní Wej byl ale vládnoucí rod vyvražděn a tak v roce 550 vznikla říše [[Severní Čchi]] (550-577). V Západní Wej se však opakoval stený scenář a tak v roce 557 vznikla také říše [[Severní Čou]] (557-581). Obě byly slabé a navzájem znepřátelené. Této situace brzy využila nově se utvářející velmoc - říše Turkutů.
 
==== Severní Čchi (550-577) ====
V letech [[551]]–[[555]] porazili Žuan-žuany a vytvořili [[Turkucký kaganát]] ([[552]]–[[582]]), do jehož čela se postavil Ašına Tumen ([[Bumin]]). Poté co Bumin přinesl těžkou porážku Žuan-žuanské říši, a pod svojí vlajku sjednotil velkou část tureckých kmenů, byl vyhlášen za nezávislého vládce s titulem „Illig-kagan“. Za hlavní město říše ustavil [[Ordu Balık|Ordu]], bývalé říšské město [[Siungnuové|Siung-nuů]].
 
Po Buminově smrti zasedl na trůn Ašına Kelo ([[Kara Issik|Kara]]), který se snažil dokončit porážku Žuan-žuanů. Jeho vláda sice trvala něco přes šest měsíců, ale ještě počátkem roku 553 zcela zničil zbytky Žuan-žuanů, jejichž jednotlivé skupiny našli útočiště v království [[Severní Čchi]]. Ještě předtím než zemřel (květen roku 553), titul „[[kagan]]a“ zdědil jeho mladší bratr Kušu.
Zde, tato skupina o velkosti pětset rodin, společně s místním obyvatelstvem ([[Tieleové]]) zavedli kmenovou alianci, která přijala název [[Soubor:Old Turkic letter K.svg|10px|Znak písmene K]][[Soubor:Old Turkic letter R2.svg|10px|Znak písmene R]][[Soubor:Old Turkic letter U.svg|10px|Znak písmene U]][[Soubor:Old Turkic letter T2.svg|10px|Znak písmene T]] → ''Türk'' ([[Turek]]). Ve staroturečtine slovo Türk znamená „silný“.<ref>{{Citace elektronického periodika| autor = | titul = ''Turk'' [Ve: Great Books Online]| redaktoři = | periodikum = The American Heritage Dictionary of the English Language: Fourth Edition| odkaz na periodikum = | datum vydání = 2000| datum přístupu = 2006-12-07| url = http://www.bartleby.com/| jazyk = anglicky}}</ref> Jméno vládnoucího klanu Ašına může pocházet z termínu [[chotan]]ských [[Sakové|Saků]] pro "tmavě modrou", āššɪna.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Findley| jméno = Carter Vaughn| odkaz na autora = | titul = The Turks in World History| url = https://www.goodreads.com/book/show/16782857-the-turks-in-world-history| dostupnost = | vydavatel = Oxford University Press| místo = [[New York]] ([[New York (stát)|NY]])| rok = 2005| počet stran = 300| kapitola = | strany = | isbn = 978-1-28-053419-5| isbn2 = 1-28-053419-2| jazyk = anglicky}}</ref>
 
Rok 554 byl rokem kdy z knížectví bylo vytvořeno Impérium. Když se Turci vypořádali se Žuan-žuany, přijali rozhodná opatření vůči svým kočovným sousedům. Na východě porazil Kušu dva soupeřící kmeny - Tataby ([[Kumo Si]], západní svahy [[Velký Chingan|Chinganu]]) a [[Kitani|Kitany]] (stepní část [[Mandžusko|Mandžuska]] severně od řeky [[Liao-che]]) sídlící po [[Žluté moře]], podporující alianci se Severní Čchi. V důsledku Kušuova vítězství nad Kitany, turecké síly obklíčily Severní Čchi ze severu. Dále, dobyl kmeny Tőlesů (Tieleové) žijící v západním Mongolsku od [[Altaj]]e až k [[Bajkal]]u, a na severu zvítězil nad panstvím [[Čikové|Čchi-ku]] ([[Jenisejští Kyrgyzové]]). Od té doby měl Kušu zajištěnou také severní hranici. Ve snaze získat bohatství usedlých kmenů Kušu expandoval západním směrem až k hranicím [[Chioniti|Chionitů - Chua]] (Svetahuna, [[Bílí Hunové]] anebo Heftaliti). Roku 556, Turci svými vytrvalými manévry porazili zbytky Žuan-žuanů a přispěli k porážce kagana [[Mu-žung Kchua-lü|Kchua-lüho]] (539? – 591) z říše [[Tchu-jü-chun]] na jihu.
V letech [[551]]–[[555]] porazili [[Žuan-žuani|Žuan-žuany]] a vytvořili [[Turkucký kaganát]] ([[552]]–[[582]]), do jehož čela se postavil Ašına Tumen ([[Bumin]]). Hlavním městem se stalo [[Ordu]], bývalé říšské město [[Siungnuové|Siung-nuů]]. Po Buminovi nastoupil jeho syn Ašına Kelo ([[Kara Issik]]), který dokončil porážku Žuan-žuanů. V letech [[740]]–[[745]] byli Turkuti poraženi [[Ujgurové|Ujgury]], ale zachovali si autonomii. Zabývajíc se kočovným pastevectvím a kovářstvím, část kmenů přežila do [[10. století]], kdy byly absorbováni [[Telengiti|Telengity]].<ref>{{Citace monografie| příjmení = Bernštam| jméno = Aleksandr Natanovič| odkaz na autora = | titul = Sociaľno-ekonomičeskij stroj orchono-jenisejskich tjurok VI-VIII vv. - ([http://bse.slovaronline.com Социально-экономический строй орхоно-енисейских тюрок VI-VIII вв.])| url = http://www.ebooks.az/book_jQgWmxR3.html| dostupnost = | vydavatel = Akademia Nauk SSSR| místo = [[Moskva]]| rok = 1946| počet stran = 207| kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = rusky}}</ref>
 
== Kulturní památky ==