Karel Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Literární postavy za použití HotCat |
překlepy, malé rozšíření, layout obr. |
||
Řádek 23:
| datum narození = [[2. duben|2. dubna]] [[748]]
| místo narození =
| datum úmrtí = [[28. leden|28. ledna]] [[814]]<br />(ve věku {{Věk|
| místo úmrtí = [[Cáchy]]
| datum pochování =
Řádek 56:
{{Příbuzný|syn|Hruodhaid (? – ?)}}
}}
[[Soubor:Raphael_Charlemagne.jpg|náhled|upright=1.0|[[Raffael]]ova korunovace Karla Velikého]]
[[Soubor:Karldergrossesignatur.svg|náhled|upright|[[Monogram]] Karla Velikého]]
[[Soubor:Karl_den_store_krons_av_leo III.jpg|náhled|upright=0.8 |Korunovace Karla Velikého na císaře papežem Lvem III.]]
'''Karel I. Veliký''', francouzsky '''Charlemagne''' ([[2. duben|2. dubna]] [[742|747 nebo 748]] – [[28. leden|28. ledna]] [[814]] [[Cáchy]]), byl [[Franská říše|franský]] [[král]] a první středověký [[Svatá říše římská|římský císař]].
== Životopis ==
Karel se narodil patrně roku 748 (
=== V datech ===
Řádek 84:
== Vláda ==
[[Soubor:Mistr Theodorik, Sv. Karel Veliký, Národní galerie v Praze.jpg|thumb|left|upright=0.85|Mistr Theodorik, Sv. Karel Veliký, Národní galerie v Praze]]
[[Soubor:Charlemagne et Louis le Pieux.jpg|thumb|upright|Karel Veliký a jeho syn [[Ludvík I. Pobožný|Ludvík Pobožný]]]]
Za vlády Karla Velikého dosáhla [[franská říše]] největšího územního rozmachu. Hlavní náplní Karlova panování byly výboje, za nichž se franský stát nebývale rozšířil. Přes třicet let vedli franští bojovníci urputné boje na východě za [[Rýn]]em s germánskými [[Sasové|Sasy]], se kterými Karel svedl celkem osmnáct bitev. V období 772-799 tak podnikali Frankové Karla Velikého téměř každoroční válečné nájezdy do pohanského Saska, aby si Sasy politicky podrobili a aby mezi nimi vymýtili jejich pohanskou víru, která byla duchovním tmelem saského odboje.
| příjmení = Carbonell
| jméno = Charles-Olivier
Řádek 122:
== Vztah k českým dějinám ==
Války proti Avarům v roce [[791]] se s velkou pravděpodobností účastnili i Češi. V roce [[805]] přivedl Karel do Čech trojí vojsko, které se spojilo někde u soutoku Labe a Ohře. Asi 30 tisíc bojovníků oblehlo hradiště, které se v kronikách nazývá [[Canburg]] (popisují ''[[Annales Mettenses priores]]'' a ''[[Chronicon Moissacense]]''). Češi se jim nemohli postavit v otevřeném boji, ale hradiště po 40 dnů ubránili. Karlova armáda sice vyplenila okolí po obou březích Labe, ale pro nedostatek potravy se musela vrátit domů. Výprava následující rok pokračovala pod vedením Karlova syna [[Karel Mladší|Karla Mladšího]], a aby v Čechách po druhém vyplenění nepropukl [[hladomor]] (popisují říšské anály ''[[Annales regni Francorum]]'' a ''[[Chronicon Gothanum]]''), Češi se podřídili a přistoupili na placení [[tribut]]u.
== Svatořečení ==
Roku 1165 prohlásil kolínský arcibiskup na podnět císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] Karla Velikého za svatého. Stalo se tak proti vůli tehdejšího papeže [[Alexandr III. (papež)|Alexandra III.]], zato svůj souhlas k této kanonizaci dal vzdoropapež [[Paschal III. (vzdoropapež)|Paschalis III.]] Církev svatořečení Karla Velikého tolerovala od roku 1176 s tím, že bylo oficiálně pouze povoleno, nikoliv uznáno. Císař není zapsán v seznamu svatých římské církve.
Obraz Karla Velikého jako panovníka-světce vytvořil pro [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kapli svatého Kříže]] na hradě [[Karlštejn]]ě dvorní malíř [[Karel IV.|Karla IV.]] [[Mistr Theodorik]]. Je mu též zasvěcen význačný [[kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého]] na pražském [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]].
| |||