Arménie: Porovnání verzí

'''Arménie''', oficiálním názvem '''Arménská republika''' ({{Vjazyce|hy}} {{Cizojazyčně|hy|''Հայաստանի Հանրապետություն''}}, ''Hajastani Hanrapetuthjun''), je vnitrozemský stát ležící v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]], bez přístupu k moři. Podle některých definic [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|hranice mezi Evropou a Asií]] je Arménie součástí [[Evropa|Evropy]], podle jiných patří do [[Asie]]. Na severu hraničí s [[Gruzie|Gruzií]] (164 km), na východě s [[Ázerbájdžán]]em a s ''de jure'' k němu patřící, ''de facto'' Arménií ovládanou [[Náhorně-karabašská republika|Náhorně-karabašskou republikou]] (566 km), na jihu s [[Írán]]em (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou [[Exkláva|exklávou]] [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] (221 km) a [[Turecko|Tureckem]] (268 km). Arménie je [[Unitární stát|unitární]] [[národní stát]] s velmi starým kulturním dědictvím.

[[Arménská vysočina]] patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od [[paleolit]]u. V nejstarších písemných památkách z dob [[Chetité|Chetitů]] je zmínka o národu Chajasa ve 2. tisíciletí před naším letopočtem.<ref> Možná souvislost názvu národa Chajasa s arménským jménem Arménů a jejich země (Hajer, Hajastán) není jasná</ref> V&nbsp;tomto období ovládli území Arménie [[Asýrie|Asyřané]]. Město [[Jerevan]] bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. Spojením arménských kmenů v [[9. století př. n. l.]] vznikla říše [[Urartu]] v oblasti [[Vanské jezero|Vanského jezera]]. V&nbsp;říši [[Urartu]] byla založena mnohá opevněná města, rozvíjela se řemesla a [[Vinařství|pěstování vína]]. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu [[Médie|médských]] vojsk. V [[Malá Arménie|Malé Arménii]] a na Araratské rovině vzniklo [[Arménské království]] a&nbsp;začal se formovat arménský národ. Arménské království bylo prvním státem, který přijal křesťanství jako své oficiální náboženství (r. 301). Ve 4. století si Arménii rozdělili [[Římané]] a [[Peršané]].

Sovětskou Arménii postihlo v roce [[1988]] silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50&nbsp;000&nbsp;lidí. Jednalo se o humanitární krizi velkého rozsahu. Dnešní dohady o tom, že SSSR tajil následky zemětřesení jsou nepravdivé, nepodložené a vykonstruované. Sovětský svaz od samého počátku informoval svět o hrůzách této mimořádné přírodní katastrofy. Důkazem jsou kupříkladu i pravidelné vstupy o rosahurozsahu a následcích zemětřesení v Arménsku ve vysílání československé televize. Díky dobré informovanosti socialistické Československo spolu s ďalšímidalšími zeměmi vynaložilo maximální úsilí při záchraně životů a majetku v zemětřesením postihnutém Arménsku. S touto pomocí jsou spojeny počátky české humanitární organizace [[Člověk v tísni]].<ref>http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/armenie</ref>

Vzhledem k špatným historickým zkušenostem má Arménie komplikované vztahy se dvěma sousedy, ÁzerbájdžánemTureckem a TureckemÁzerbájdžánem. To vede politický systém k udržování úzkých vztahů s [[Rusko|Ruskem]], jež do značné míry garantuje arménskou bezpečnost (na hranicích s Tureckem se nacházejí ruské vojenské jednotky). Arménie se připojila k celní unii [[Bělorusko|Běloruska]], [[Kazachstán|Kazachstánu]] a Ruska a k [[Eurasijský ekonomický svaz|Eurasijské hospodářské unii]]. Na druhou stranu, Arménie sympatizuje také se západním světem a snaží se budovat dobré vztahy s [[Evropská unie|EU]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Roku 2011 začala jednání o partnerství s EU, podílela se na operaci NATO v Kosovu ([[KFOR]]). Tradičním spojencem Arménie v Evropě je [[Francie]] a [[Řecko]] (v obou zemích žije velká arménská komunita). Spolupráce Arménie s Ruskem je ale v západním světě přijímána s nevůlí. Západní mezinárodní instituce pomlouvají arménskou demokracidemokracii propagováním nepodložených tvrzení, což je pro tyto instituce typická praxpraxe uplatňovánauplatňovaná téměř v celém postsovětském prostoru. Organizace [[Freedom House]], se sídlem v USA a financovánafinancovaná přímo americkou vládou, označila roku 1999 a znovu v roce 2007 Arménii jen za "částečně svobodnou zemi" a roku 2008 provokačně, dokonce za poloautoritářský režim, podobně jako Rusko.