Diskordance: Porovnání verzí

|valign=top|[[Soubor:Disconformity Horni Pocernice.jpg|thumb|none|'''Skrytá diskordance''' v Chvalském lomu u [[Horní Počernice|Horních Počernic]] mezi vrstvami usazenin v období [[Křída|křídy]]. Dole vidíme vrstvy zpevněného jílu. Jeho jemné částečky se usazovaly v nížině, patrně na dně mělkého sladkovodního jezera, kam je přinášely řeky. Když bylo toto území postupně zaplaveno mořem, usazování se načas přerušilo. Se stoupající mořskou hladinou však bylo brzy obnoveno, tentokrát se však začala usazovat zrnka písku. Skutečnost, že v předělu scházejí vrstvy z určitého krátkého období, lze zjistit pouze podrobným geologickým průzkumem.]]

|valign=top|[[Soubor:Angular Unconformity Kutna Hora detail.jpg|thumb|none|'''Úhlová diskordance''' v lomu Práchovna v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. Dole se nacházejí původní mořské usazeniny vysokého stáří. Tyto usazeniny byly na konci [[Paleozoikum|prvohor]] vyzdviženy a silně zdeformovány [[Variské vrásnění|variským vrásněním]] na konci prvohor, kdy vznikl [[Český masiv]]. Protože se nacházely ve velkých hloubkách zemské kůry a vystaveny vysokým tlakům, došlo k jejich přeměně na [[Pararula|pararulu]]. Protože pak nastalo dlouhé období souše, původně mohutné hory Českého masivu byly sníženy a zarovnány. Na jejich místě vznikla rovina. V druhohorách, v období křídy, poklesla zemská deska a do severovýchodních Čech se na čas opět vrátilo mělké moře. Na jeho dně se opět usazoval písek, který byl postupně zpevněn a vytvořil vrstvy pískovce. Když pak moře definitivně ustoupilo, zůstaly na povrchu vodorovné vrstvy, které podléhaly postupnému odnosu, ale již nebyly vystaveny deformačním tlakům.]]

|}