Pražská německá literatura: Porovnání verzí

{{Citát - rámeček|''„Náš život se vyznačoval bezpředsudečností, která hraničila s nihilismem a cynismem (...) Naším údělem byla zhoubná, neřešitelná disonance, kterou jsme, myslím, museli protrpět až do značných hloubek. Z víry našich předků v nás nezůstalo nic; ale nezůstalo v nás také nic ze sterilního měšťanského liberalismu a dobromyslné hrabivosti našich otců: měli jsme všechno vybudovat sami, celý náš svět. ‚Běda tomu', řekl jednou [[Achim von Arnim]], ‚kdo se docela sám pokouší vybudovat nový svět.' Běda!“''|Willy Haas, ''{{Cizojazyčně|de|Die literarische Welt: Lebenserinnerungen}}'', 1957, s. 28<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Haas | jméno = Willy | titul = Die literarische Welt: Lebenserinnerungen | vydavatel = Fischer-Taschenbuch-Verlag | místo = Frankfurt am Main | rok = 1983 | počet stran = 315 | strany = 28 | isbn = 3-596-25607-0}} (německy)</ref>}}

 

=== Pražská secese ===

{{Citát - rámeček|''„Se zánikem pražské německé literatury, která se stala jednou z mnoha obětí hnědého fašistického barbarství, zmizel ze života této země a ze života střední Evropy důležitý prostředník mezi dvěma národy, jimž bylo historií a zeměpisnou polohou souzeno žít vedle sebe. Po pražské německé literatuře zbyla z tohoto hlediska mezera, která dodnes nebyla zaplněna, jistě ke škodě rychlé normalizace sousedských vztahů mezi Čechy a Němci.“''|[[Eduard Goldstücker]], ''{{Cizojazyčně|de|Weltfreunde}}'', 1967, s. 42<ref name="Goldstücker42" />}}

Krátce po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] se Max Brod s&nbsp;několika přáteli rozhodl vystěhovat do [[Palestina|Palestiny]], která v&nbsp;té době byla ještě pod [[Britský mandát Palestina|britskou mandátní správou]]. S&nbsp;výjimkou Ludwiga Windera se ale po dlouhou dobu nikdo z&nbsp;nich necítil blízkostí ani politikou nacistického souseda bezprostředně ohrožen. Jen šťastnou náhodou se večer 14. března 1939 podařilo Brodovi a Felixu Weltschovi opustit území již obsazovaného zbytkového území Československa posledním vlakem, který odjížděl z&nbsp;[[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]] do [[Polsko|Polska]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gassmann | jméno = Arno A | titul = Lieber Vater, lieber Gott? Der Vater-Sohn-Konflikt bei den Autoren des engeren Prager Kreises (Max Brod - Franz Kafka - Oskar Baum - Ludwig Winder) | url = https://books.google.cz/books?id=yeN4ZP1cVPIC&printsec=frontcover&dq=Lieber+Vater,+Lieber+Gott?&hl=cs&sa=X&ei=lYRoVeC5N8KesgHUo4OQBw&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=Lieber%20Vater%2C%20Lieber%20Gott%3F&f=false | vydavatel = Igel-Verlag | místo = Oldenburg | rok = 2002 | počet stran = 319 | edice = Literatur- und Medienwissenschaft ; Bd. 83 | subedice = Studien zur Prager deutschen Literatur ; Bd. 3 | strany = 43 | isbn = 3-89621-146-3}} (německy) (omezený přístup)</ref> Mnozí z&nbsp;pražských spisovatelů německého jazyka takové štěstí neměli: Oskar Baum zemřel po nezdařeném pokusu o&nbsp;emigraci na následky operace v&nbsp;roce 1941, Paul Kornfeld a Emil Faktor zahynuli v&nbsp;[[Lodž]]ském ghettu, Camill Hoffmann byl zavražděn v&nbsp;[[Auschwitz|Osvětimi]], [[Walter Serner]] v&nbsp;[[Riga|Rize]], Oskar Wiener zemřel v&nbsp;[[Koncentrační tábor Terezín|Terezíně]] stejně jako řada dalších včetně přátel a příbuzných. Po katastrofě [[druhá světová válka|druhé světové války]] a [[Holokaust|vyvraždění]] většiny z&nbsp;těch, kdo vytvářeli tuto literární kulturu, přišlo další pronásledování v&nbsp;nepokrytě antisemitských politických procesech padesátých let, jejichž obětí se stal například Hugo Sonnenschein<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Wilde | jméno = Dieter

 

Jako vůbec poslední představitelka kdysi tak slavné německé literární scény bývá označována spisovatelka [[Lenka Reinerová]],<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Záhorková | jméno = Jana | titul = Zemřela Lenka Reinerová, poslední pražská německy píšící autorka | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2008-06-27 | datum přístupu = 2015-10-30 | url = http://kultura.zpravy.idnes.cz/zemrela-lenka-reinerova-posledni-prazska-nemecky-pisici-autorka-phj-/literatura.aspx?c=A080627_172707_literatura_jaz}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Zemřela Lenka Reinerová, poslední pražská německy píšící spisovatelka | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2008-06-27 | datum přístupu = 2015-10-30 | url = http://life.ihned.cz/c1-25717800-zemrela-lenka-reinerova-posledni-prazska-nemecky-pisici-spisovatelka | issn = 1213-7693}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Zemřela poslední německy píšící česká autorka Lenka Reinerová | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2008-06-27 | datum přístupu = 2015-10-30 | url = http://www.novinky.cz/kultura/143625-zemrela-posledni-nemecky-pisici-ceska-autorka-lenka-reinerova.html}}</ref> která se stala známou díky své vzpomínkové autobiograficky laděné próze ''{{Cizojazyčně|de|Das Traumcafé einer Pragerin}}'' (''Kavárna nad Prahou'') z&nbsp;roku 1996. Jejím přičiněním byl v&nbsp;roce 2004 založen nadační fond [[Pražský literární dům autorů německého jazyka]], jehož cílem je nejen uchovávat odkaz spisovatelů ''Pražského kruhu'', ale také poukazovat na současnou tvorbu německy píšících literátů pocházejících z&nbsp;území dnešní [[Česko|ČR]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Pražský literární dům autorů německého jazyka | url = http://www.literarnidum.cz/?page=prazsky-literarni-dum_o-nas | datum vydání = 2008–2015 | datum přístupu = 2015-10-30 | vydavatel = Pražský literární dům autorů německého jazyka}}</ref> Pražská německá literatura je dnes v&nbsp;podobě specializovaných seminářů součástí výuky na Ústavu germánských studií [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]], kde bylo rovněž v&nbsp;roce 2015 založeno Centrum Kurta Krolopa pro německou literaturu v&nbsp;Čechách,<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Zbytovský | jméno = Štěpán | odkaz na autora = | titul = Padne teorie o trojím ghettu? | periodikum = Forum : časopis Univerzity Karlovy | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2015 | číslo = 30 | datum přístupu = 2015-11-02 | url = http://krolop.ff.cuni.cz/sites/default/files/pages/75-padneteorie_0.pdf | issn = 1211-1724}}</ref> dále na Katedře německých a rakouských studií [[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy|Fakulty sociálních věd]],<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Pražská německá literatura | url = http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=JMB326&skr=2015 | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = 2014-01-06 | datum přístupu = 2015-11-02 | vydavatel = Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Katedra německých a rakouských studií}}</ref> na Katedře germanistiky [[Pedagogická fakulta Univerzity Palackého|Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v&nbsp;Olomouci]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Pražská německá liteatura | url = http://study.upol.cz/predmet/KNJ/MPNL1?lang=cs | datum vydání = 2015-02-06 | datum přístupu = 2015-11-02 | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci}}</ref> a konečně na Katedře německého jazyka [[Fakulta pedagogická Západočeské univerzity|Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v&nbsp;Plzni]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Německá literatura z Čech | url = http://ects.zcu.cz/predmet/KGS/NLC?lang=cs&rocnik=3 | datum aktualizace = 2015-11-01 | datum přístupu = 2015-11-02 | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni}}</ref>