Praha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Cestovní ruch: Úprava tabulky.
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
Řádek 258:
=== Kvalita ovzduší ===
[[Soubor:Michelská teplárna.jpg|thumb|Smog na pražském předměstí – pohled z [[Jižní spojka|Jižní spojky]] na [[Michelská teplárna|Michelskou teplárnu]]]]
Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou [[Atmosféra|ovzduší]] a často se zde tvoří [[smog]]. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký [[pevné částice|polétavý prach]] s&nbsp;částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace [[Oxidy|oxidů]] [[dusík]]u, v&nbsp;letních měsících také přízemního [[Ozon|ozónu]]. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u&nbsp;průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů ([[Pražský okruh|Pražský]] a [[Městský okruh (Praha)|Městský okruh]] + jejich radiály): na Novém Městě, [[Smíchov]]ě, [[Pankrác (Praha)|Pankráci]], [[Roztyly (Praha)|Roztylech]], [[Uhříněves|Uhříněvsi]], [[Vysočany|Vysočanech]].<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Atlas životního prostředí v&nbsp;Praze wmap |url=http://www.wmap.cz/atlaszp/ Atlas|datum životníhopřístupu=2008-02-18 prostředí v&nbsp;Praze|url archivu=https://web.archive.org/web/20101112221509/http://www.wmap].cz/atlaszp/ |datum archivace=2010-11-12 |nedostupné=ano }}</ref> Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při [[Požáru tržnice Sapa|požáru tržnice]] v&nbsp;[[Libuš]]i&nbsp;nebyli občané o&nbsp;jejich zvýšeném obsahu v&nbsp;ovzduší informováni.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621477 Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli] aktuálně.cz, 7. 11. 2008.</ref>
 
== Ekonomika ==
Řádek 612:
[[Soubor:Praha Rudolfinum isometric.jpg|thumb|[[Rudolfinum]]]]
[[Soubor:Prague 07-2016 Troja Castle.jpg|thumb|Trojský zámek]]
Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i&nbsp;velkých divadelních scén. V&nbsp;nejvýznamnějším [[Národní divadlo|Národním divadle]], jehož [[novorenesance|novorenesanční budova]] a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19.&nbsp;století, působí stálé soubory [[činohra|činohry]], [[opera|opery]] a [[balet]]u;<ref>narodni-divadlo.cz – [http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?dk=homepage.aspx&jz=cz O&nbsp;divadle]</ref> ty vystupují střídavě také v&nbsp;[[klasicismus|klasicistním]] [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]], v&nbsp;němž se na konci 18.&nbsp;století uskutečnily premiéry [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartových]] oper ''[[Don Giovanni]]'' a ''[[La clemenza di Tito (Mozart)|La&nbsp;clemenza di&nbsp;Tito]]''. Mezi činoherními scénami dále vyniká [[Divadlo na Vinohradech]]. Prestižní hudební scénou je pražská [[Státní opera Praha|Státní opera]] (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň [[Rudolfinum|Rudolfina]], sídla [[Česká filharmonie|České filharmonie]].<ref>ceskafilharmonie.cz – [http://www.ceskafilharmonie.cz/content_51.php Rudolfinum] {{Wayback|url=http://www.ceskafilharmonie.cz/content_51.php |date=20081205060028 }}</ref> Světově známé je také divadlo [[Laterna magika]].
 
Mezi menší scény patří mj. [[Divadlo Na zábradlí]], [[Divadlo v&nbsp;Dlouhé]], [[Dejvické divadlo]] či dnes již legendární [[Semafor (divadlo)|Semafor]] a [[divadlo Járy Cimrmana]]. Kromě toho má Praha množství [[muzikál]]ových a zábavných divadel (největší z&nbsp;nich je [[Hudební divadlo Karlín]]) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na [[černé divadlo]] a žijí především z&nbsp;cestovního ruchu.
Řádek 946:
* {{Citace monografie | příjmení = Pešek | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pešek | titul = Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920 | vydání = 1 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 319 | isbn = 80-86197-09-3 | edice = Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wízek
| jméno = Jaroslav
| titul = Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města
| vydavatel = Státní nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1923
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/114307
| poznámka = – Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi
| počet stran = 77, [1]
| edice = Domovouka Velké Prahy ; sv. 3
}}{{Nedostupný zdroj}}
}}
 
=== Související články ===