Šalvěj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
wikilinky, alty
m typos, nezlom. mezery
Řádek 21:
* [[Šalvěj rakouská]] (''Salvia austriaca'')
}}
'''Šalvěj''' (''Salvia'') je rod aromatických léčivých [[Bylina|bylin]], [[Polokeř|polokeřů]] či [[Keř|keřů]] z  čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]]. Se 700–1100 druhy je tradičně považován za nejpočetnější rod čeledi; [[Fylogenetika|fylogenetické]] studie první a druhé dekády 21.  století však prokázaly, že v  dosavadním pojetí rod není [[Monofyletismus|monofyletický]] a bude vyžadovat zásadní revizi. Šalvěje jsou kosmopolitně rozšířeny, nejvíce druhů roste ve Střední a Jižní Americe, ve Středomoří a ve východní Asii. Šest druhů se považuje za původní v české květeně, některé odolnější pěstované druhy zde příležitostně zplaňují.
 
Listy a stonky šalvějí jsou obvykle pokryty chlupy. Květy jsou pětičetné, kališní i korunní lístky srostlé, koruna obvykle formuje výrazný dvoupyskatý tvar. Ze čtyř tyčinek jsou dvě jalové. U většiny druhů je vyvinut zajímavý pákový mechanismus tyčinek sloužící k  poprášení opylovače pylem. Plodem jsou [[Tvrdka|tvrdky]].
 
Pro vysoký obsah účinných látek, především aromatických [[Silice|éterických olejů]], je řada druhů po staletí kulturně využívána v  léčitelství, kosmetice a gastronomii, jiné se zase pro atraktivní vzhled barevných květů uplatňují v  okrasném zahradnictví. Patří též k  medonosným rostlinám. Výživná semena [[Šalvěj hispánská|šalvěje hispánské]] jsou známa jako ''chia''.
 
== Etymologie ==
Jméno rodu ''Salvia'' bylo publikováno v &nbsp;roce [[1753]] v &nbsp;[[Carl Linné|Linného]] díle ''Species Plantarum''. Pochází z &nbsp;latinského slova ''salvare'', což znamená léčit. Upozorňuje na léčivou moc šalvěje, která byla známa již od starověku. Tento základ přešel i do českého výrazu ''šalvěj,'' a to prostřednictvím staroněmeckéstaroněmeckého ''ho Salveie,'', resp. ''. Salbeie.''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Holub
| jméno = Josef
Řádek 44:
 
== Systematika rodu ==
[[Soubor:Salvia spec LC0058.jpg|vlevo|náhled|Typický habitus šalvěje lékařské|alt=Typický nízký polokeřík šalvěje lékařské s &nbsp;šedozelenými listy a fialově nakvétajícími květy]]
V čeledi hluchavkovitých (''Lamiaceae'') patří rod šalvěj do její nejrozsáhlejší [[Podčeleď|podčeledi]] ''[[Nepetoideae]]'', bohaté na množství oblíbených aromatických a léčivých bylin. V ní dále spadá do [[Tribus|tribu]] ''Menthae'' a subtribu ''Salviinae'', v němž se nachází mimo jiné společně s &nbsp;[[Meduňka|meduňkou]] (''Melissa''), [[Rozmarýn|rozmarýnem]] (''Rosmarinus''), [[Perovskie|perovskií]] (''Perovskia'') a dalšími několika rody.
 
Co se týče jednotlivých druhů, jejich udávaný počet se v průběhu doby značně proměňoval vzhledem k &nbsp;množství variant a poddruhů, kterým byla mnohdy dávána samostatná druhová jména. U různých autorů se jejich počet blížil až dvěma tisícům, postupně byl zredukován na méně než jeden tisíc. Gabriel Alziar v jeho ''Catalogue Synonymique des'' Salvia ''du Monde'' (1989) uvádí na 700 taxonů šalvějí, studie z &nbsp;roku 2017 pak 980 druhů.<ref name="Sutton2">{{cite book|last=Sutton|first=John|title=The Gardener's Guide to Growing Salvias|publisher=Workman Publishing Company|year=2004|pages=15–17|isbn=978-0-88192-671-2}}</ref><ref name=":6" /> [[Nomenklatorický typ v botanice|Lektotypem]] rodu je [[šalvěj lékařská]] (''Salvia officinalis'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tropicos {{!}} Name - Salvia L.
| periodikum = www.tropicos.org
Řádek 54:
}}</ref>
 
Na dlouhou dobu respektované systematické pojetí rodu vytvořil v letech 1832–36 [[George Bentham]], který 291 tehdy známých druhů rozdělil do čtyř podrodů a 14 (později pouze 12) sekcí podle morfologie květů, především tyčinek. Podrody ''Salvia'' (obsahující tři sekce) a ''Sclarea'' (taktéž tři sekce) zahrnují v jeho pojetí výhradně šalvěje [[Starý svět|Starého světa]], podrod ''Calosphace'' (jediná sekce) americké šalvěje a podrod ''Leonia'' (pět sekcí) má kosmopolitní rozšíření. Z Benthamovy klasifikace pak s &nbsp;většími či menšími obměnami vycházely i systematické popisy rodu od dalších autorů.<ref name="Sutton">{{cite book|last=Sutton|first=John|title=The Gardener's Guide to Growing Salvias|publisher=Workman Publishing Company|year=2004|pages=15–17|isbn=978-0-88192-671-2}}</ref><ref name=":6" />
 
=== Fylogenetika ===
[[Fylogenetika|Fylogenetické]] průzkumy konce 20. &nbsp;a počátku 21. &nbsp;století ukázaly, že rod ve stávajícím smyslu není [[Monofyletismus|monofyletický]], ale [[Parafyletismus|parafyletický]], a tedy nadále neudržitelný. Skládá se ze čtyř poměrně dobře molekulárně i geograficky vylišených vývojových větví ([[Klad|kladů]]), které v &nbsp;sobě obsahují i pět menších vnořených rodůː ''[[Dorystaechas]]'', ''[[Meriandra]]'', ''[[Perovskie|Perovskia]]'', ''[[Rozmarýn|Rosmarinus]]'' a ''[[Zhumeria]].''<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Walker
| jméno = Jay B.
Řádek 77:
}}</ref> V různých studiích se pak objevují dva možné legitimní způsoby řešení, jak k rodu nadále přistupovatː
 
* '''rod ''Salvia'' v širokém pojetí''' (''sensu lato'')ː do rodu by byla vřazena i zmíněná pětice dosavadních malých rodů (s &nbsp;celkem 15 &nbsp;druhy), pojímaných nově na subgenerické úrovniː místo stávajícího rodu rozmarýn nově ''Salvia'' subg. ''Rosmarinus'', z perovskie ''Salvia'' subg. ''Perovskia'' atd. Veškerá další nomenklatura by mohla zůstat beze změny.<ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Drew
| jméno = Bryan T.
Řádek 94:
| datum přístupu = 2018-01-08
}}</ref>
* '''rod ''Salvia'' v &nbsp;úzkém pojetí''' (''sensu stricto'')ː stávající rodové jméno by nově nesla pouze vývojová větev zahrnující šalvěj lékařskou (''Salvia officinalis'' clade, celkem zhruba 250 druhů); ostatní by byly rozděleny do pěti zcela nových rodů (v &nbsp;citované studii autorky navrhují například názvy ''Glutinaria'' pro klad šalvěje lepkavé, ''Lasemia'' a ''Ramona'' pro americké šalvěje, ''Pleudia'', ''Polakia''). Pětice vnořených malých rodů by zůstala zachována. Nevýhodou tohoto přístupu je jeho obtížnostː vyžadoval by provedení více než 700 nomenklatorických změn a revizi všech souvisejících herbářových položek a znamenal by též větší komplikace pro širokou laickou veřejnost vzhledem k &nbsp;tomu, že šalvěj v tradičním smyslu je celosvětově oblíbená, hojně pěstovaná a obchodovaná rostlina.<ref name=":5" /><ref name=":6">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Will
| jméno = Maria
Řádek 107:
}}</ref><ref group="pozn.">Další text článku se bude zabývat šalvějí v tradičním smyslu, tj. v širokém pojetí, ale bez malých vnořených rodů.</ref>
 
Nejbližší společný předek všech šalvějí (v širokém pojetí) existoval patrně v &nbsp;pozdním [[Eocén|eocénu]] až středním [[Oligocén|oligocénu]] (zhruba před 34–26 &nbsp;miliony let), hlavní diverzifikace v rámci rodu probíhala v období [[Miocén|miocénu]]. Počet [[Ploidie|chromozómů]] se liší podle jednotlivých vývojových větví a může nabývat hodnot 2n &nbsp;= &nbsp;16, 22, 28, 30, 32 nebo 64; vyskytuje se i mnoho polyploidních druhů.<ref name=":6" />
 
== Ekologie a rozšíření ==
[[Soubor:Salvialeucanthahumming.jpg|náhled|Kolibřík sající nektar šalvěje (''Salvia leucantha'')|alt=Kolibřík v &nbsp;letu saje nektar z &nbsp;fialově kvetoucí rostliny]]Šalvěje jsou obvykle vytrvalé byliny, polokeře či keře, zřídka též [[Jednoletá rostlina|jednoletky]] nebo [[Dvouletá rostlina|dvouletky]]. Vyskytují se převážně v &nbsp;[[Tropický podnebný pás|tropických]], [[Subtropický podnebný pás|subtropických]] a [[Mírný podnebný pás|mírných]] oblastech Starého i Nového světa. Největší druhové diverzity dosahuje rod v oblasti na jih od Kalifornie, ve Střední a na západě Jižní Ameriky (asi 540 druhů), v &nbsp;eurasijské oblasti od [[Středomoří]] po [[Střední Asie|Střední Asii]] (250 druhů), na východě Asie (Čína, Korea, Japonsko, asi 90 druhů) a v &nbsp;[[Jižní Afrika|jižní a jihovýchodní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]] (30 druhů). Menší množství druhů obývá střed a východ Spojených států amerických, mírné klimatické oblasti západní, střední a východní Evropy, severovýchodní Afriku a Arabský poloostrov. Pouze jediný druh (''Salvia plebeia'') zasahuje svým areálem na Indický subkontinent, do Indonésie a okrajově též na území Austrálie. Přirozeně šalvěje chybí na Sibiři, v &nbsp;Kanadě nebo na Novém Zélandu.<ref name=":0" /><ref name=":6" />
 
Vývojovým centrem rodu je zřejmě oblast Středomoří a jihozápadní Asie; na západ Severní Ameriky a dále na jih přešly druhy zřejmě přes [[Beringie|Beringovu šíji]], druhy rozšířené na východě Spojených států pak severoatlantickou cestou.<ref name=":6" />
Řádek 130:
 
== Vzhled ==
[[Soubor:Salvia algeriensis.jpg|vlevo|náhled|Pyskatá koruna a cípatý kalich šalvěje alžírské, vidět jsou též výrazné trichomy na lodyze|alt=Detail květonosné lodyhy proti černému pozadí, s &nbsp;dobře viditelnými detaily]]
 
=== Vegetativní orgány ===
[[Lodyha]] je obvykle přímá nebo vystoupavá, větvená, na průřezu čtyřhranná, u polokeřovitých druhů dřevnatí. Na nadzemních částech rostlin (listy, stonek) jsou časté jednoduché a/nebo žláznaté chlupy ([[Trichom|trichomy]]). Většinou vstřícně uspořádané listy jsou rozděleny na kratší či delší řapík a listovou čepel. [[List|Listy]] jsou obvykle jednoduché, většinou křižmostojné, se zpeřenou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]], celokrajné nebo s &nbsp;okrajem zubatým či vykrajovaným; někdy jsou hluboce laločnaté až peřenodílné, mnohdy až vlnatě chlupaté, zřídka lysé. U některých druhů tvoří přízemní růžici. [[Palist|Palisty]] nejsou vyvinuty.<ref name=":4">Štěpánková J. (2000): ''Salvia'' L. – šalvěj. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 694–707, Academia, Praha.</ref>
 
Vzrůst šalvějí se může pohybovat od někdy i méně než 10 &nbsp;cm (drobný polopouštní polokeřík bochánkovitého habitu ''Salvia aegyptiaca'') až po více než dva metry.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = SALVIA AEGYPTIACA L. – šalvěj / šalvia {{!}} BOTANY.cz
| periodikum = botany.cz
Řádek 150:
[[Květ|Květy]] jsou oboupohlavné, někdy se zakrnělými, sterilními [[Tyčinka (botanika)|tyčinkami]] (a tedy funkčně samičí). Umístěny jsou buď jednotlivě, nebo (většinou) v chudých či bohatých [[Lichopřeslen|lichopřeslenech]], uspořádaných dále do hroznovitých, klasovitých nebo latovitých [[květenství]]. Jejich podpůrné [[Listen|listeny]] jsou opadavé nebo vytrvalé, zpravidla velmi odlišné od lodyžních listů a mohou být u některých druhů barevně velmi dekorativní. Listence jsou obvykle drobné až stěží rozpoznatelné, stejně tak stopky květů.
[[Soubor:Meyers b3 s0075 b2.png|náhled|Ilustrace pákového mechanismu květů šalvějeː I - normální poloha tyčinek (g), II - poloha při návštěvě opylovače|alt=Černobílá ilustrace dvou květů]]
Co do tvaru jsou květy souměrné (zygomorfní), pětičetné. Trubkovitý či zvonkovitý [[Kalich (botanika)|kalich]] je rozeklaný do dvou laloků, horní je dvoj- nebo trojčetně uspořádaný, spodní má dva zuby. [[Koruna (botanika)|Koruna]] se skládá z &nbsp;pěti srostlých korunních lístků a má pro hluchavkovité typickou dvoupyskatou strukturu (v různých tvarových variacích). Barva květů se pohybuje v odstínech od bílé po žlutou nebo od červené a růžové po fialovou až čistě modrou. [[Opylení|Opylovány]] jsou blanokřídlým hmyzem ([[Včela medonosná|včelami]] nebo [[Čmelák|čmeláky]]) nebo i ptáky (například v Jižní Americe [[Kolibříkovití|kolibříky]]).
 
Ze čtyř tyčinek jsou dvě spodní přeměněny na jalová [[Patyčinka|staminoidia]], která slouží jako pákový mechanismus k &nbsp;poprášení hmyzího opylovače pylem z vrchních fertilních tyčinek. Zajímavostí je, že tento v rámci celé čeledi unikátní jev se u &nbsp;příslušníků rodu vyvinul nezávisle na sobě ve třech vývojových větvích.<ref name=":5" /> Tyčinky dozrávají zpravidla dříve než samičí orgány ([[protandrie]]).<ref name=":23">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
Řádek 168:
 
== Obsahované látky ==
Šalvěje obsahují značné množství látek, z &nbsp;nichž nejdůležitější jsou silice, [[třísloviny]], [[Fenoly|fenolické látky]] a [[flavonoidy]]. Trichomy a žlázy produkují [[Silice|éterické oleje]], v &nbsp;nichž bylo nalezeno až 60 &nbsp;komponentů, a to více v &nbsp;listech než v &nbsp;květech. Z &nbsp;nich převažují [[monoterpeny]] ([[thujon]], [[kafr]], [[Eukalyptol|cineol]], [[borneol]], [[limonen]], [[Alfa-pinen|alfa- a beta-pinen]], [[geraniol]], [[linalool]]) a [[seskviterpeny]] ([[karyofylen]], [[humulen]], [[salvén|salven]], [[viridifol]]). Dále jsou zde [[triterpeny|triterpenové kyseliny]] oleanolová a ursolová a další [[Diterpeny|diterpenické]] a triterpenické látky ([[sclareol]] v šalvěji muškátové, [[kamfen]], antisepticky působící [[karnozol]] a řada dalších).<ref name=":22">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
Řádek 223:
 
=== Gastronomie ===
[[Soubor:Chia Pudding.PNG|vlevo|náhled|Pudink z chia semínek|alt=Miska pudinku s &nbsp;oříšky a lžičkou]]
Nejužívanější evropskou šalvějí je pravděpodobně [[šalvěj lékařská]], známá jako léčivka a koření již od starověku. Její listy se využívají při vaření jako koření, především v rámci středomořské kuchyně do omáček, ke grilovaným masům a rybám. Užívá se též jako dochucovadlo do sýrů, bylinkových másel nebo větrových bonbónů. [[Šalvěj hispánská]] produkuje jedlá semena zvaná ''chia'', která mají vysoký obsah [[Bílkovina|bílkovin]], [[Vápník|vápníku]], [[Omega-3 nenasycené mastné kyseliny|omega-3 mastných kyselin]] a α-linolenových kyselin (ALA). Drcená semena šalvějí vyskytujících se na jihozápadě USA a v Mexiku (''Salvia apiana'', ''Salvia columbariae'') jsou přísadou cereální suroviny zvané „pinole“, užívané na výrobu kaší, tortil a jiného pečiva.<ref name="USDA">{{cite web|url=http://plants.usda.gov/plantguide/pdf/cs_saap2.pdf|title=Salvia apiana Jepson|first=USDA NRCS National Plant Data Center|author=Rancho Santa Ana Botanic Garden|work=United States Department of Agriculture Plant Guide|publisher=USDA|accessdate=3 January 2012}}</ref>
 
Listy šalvěje ladné (''Salvia elegans'') silně voní po ananasu a používají se na ochucování dezertů a aromatizaci [[vermut]]ů, dezertních a sladkých vín, podobně jako šalvěj muškátová.<ref name=":1" />
 
Šalvěje patří také mezi významné [[Medonosná rostlina|medonosné rostliny]] s &nbsp;vysokou produkcí nektaru. Šalvějový [[med]] je světlý až bílý, hustý a jemně aromatický, s &nbsp;vysokým obsahem sacharózy a fruktózy, proto pomalu krystalizuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA NEMOROSA L. – šalvěj hajní / šalvia hájna
| periodikum = botany.cz
Řádek 237:
=== Léčitelství ===
[[Soubor:White sage smudge sticks.jpg|náhled|Vykuřovací svazky bílé mexické šalvěje (''Salvia apiana'')|alt=Proutěný koš se smotky bílých listů šalvěje převázaných barevnými nitěmi]]
Léčivé druhy šalvějí (především šalvěj lékařská, muškátová, křovitá nebo bílá) mají antiseptické účinky, jsou tedy užívány např. na bolesti v krku, [[Angína|angíny]] a různé záněty v podobě bylinného [[čaj]]e nebo jako kloktadlo. Působí též jako [[karminativum]] proti špatnému zažívání, bolestem žaludku a břicha, proti nadměrné plynatosti, střevům dodává úlevu od bolesti (například po [[Antibiotikum|antibiotické terapii]]). Šalvěj má antioxidační, protikřečové a protimikrobiální účinky. Užívá se tedy i proti nadměrnému pocení, k &nbsp;čištění zubů a osvěžení dechu. Účinná je při hormonálních a klimakterických obtížích, pomáhá při nervovém vypětí a [[Deprese|depresích]], stimuluje imunitu. Ve větších dávkách může být toxická kvůli obsahu thujonu, nedoporučuje se též při kojení a &nbsp;těhotenství.<ref name=":3" />
 
Šalvěj muškátová (''Salvia sclarea'') se používá při ošetřování kůže a je zdrojem tzv. [[Muškátový olej|muškátového oleje]]. Její éterický olej má stimulační účinky na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]], při vyšších dávkách působí euforicky. Jako bylinný všelék je v &nbsp;Mexiku užívána ''Salvia azurea''. Z &nbsp;listů šalvěje levandulolisté (''Salvia lavandulifolia'') se připravuje povzbuzující odvar a výzkumy prokázaly její pozitivní efekt na paměťové funkce mozku.<ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Clevely
| jméno = Andi
Řádek 254:
}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Tildesley|first1=N. T.|last2=Kennedy|first2=D. O.|last3=Perry|first3=E. K.|last4=Ballard|first4=C. G.|last5=Savelev|first5=S.|last6=Wesnes|first6=K. A.|last7=Scholey|first7=A. B.|title=Salvia lavandulaefolia (Spanish sage) enhances memory in healthy young volunteers|journal=[[Pharmacology Biochemistry and Behavior]]|volume=75|issue=3|pages=669–674|year=2003|pmid=12895685|doi=10.1016/S0091-3057(03)00122-9}}</ref>
 
Esenciálních olejů mnoha druhů se využívá v &nbsp;[[Aromaterapie|aromaterapii]] a [[Kosmetika|kosmetice]].<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA SCLAREA L. – šalvěj muškátová / šalvia muškátová
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-sclarea/
| datum přístupu = 2018-01-15
}}</ref> Další jsou využívány jako rituální a očistná [[Vykuřovadlo|vykuřovadla]] (šalvěj lékařská, [[šalvěj bílá]]). [[Šalvěj divotvorná]], řečená též věštecká šalvěj (''Salvia divinorum''), se pěstuje pro psychedelické účinky, u &nbsp;indiánského kmenukmene [[Mazatékové|Mazatéků]] byla intoxikace způsobená žvýkáním listů (méně často kouřením) po tisíciletí součástí rituálních obřadů.<ref name="uxl" />
 
=== Kosmetika ===
[[Soubor:ClarySageEssOil.png|vlevo|náhled|150x150pixelů|Destilovaná silice šalvěje muškátové|alt=Lahvička čiré, lehce žlutavě zbarvené tekutiny]]
Šalvějová silice získávaná destilací suchých stonků šalvěje lékařské pomocí vodní páry má jemnou, sladce bylinnou, kafrovou vůni a využívá se jako přísada pro pánskou kosmetiku, též do mýdel a ústních vod. Pleťová voda s &nbsp;šalvějí má ozdravné účinky na problematickou pleť, má stahující a dezinfekční schopnosti. Užívá se též k &nbsp;masážím. Podobné, avšak omezenější uplatnění má ostře kořenitě vonící silice šalvěje muškátové.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Duchová
| jméno = Iveta
Řádek 279:
 
=== Okrasné využití ===
[[Soubor:Salvia Hot Lips, Upton House - geograph.org.uk - 1565735.jpg|náhled|''Salvia microphylla'' 'Hot Lips'|alt=Detail lodyhy s &nbsp;červenobílými květy]]
Mnohé druhy a odrůdy jsou pro atraktivní vzhled listů a květů v &nbsp;celé škále barev používány k &nbsp;okrasným účelům. Uplatňují se jednak jako letničky a přenosné květináčové rostliny, jednak jako trvalky. Estetický účinek je u některých druhů ještě zesilován jejich silnou vůní.
 
Jako letnička se v &nbsp;evropských podmínkách pěstuje například [[šalvěj zářivá]] (''Salvia splendens'') s &nbsp;nápadnými zářivě červenými, růžovými nebo fialovými květy; modře kvetou šalvěj pomoučená (''S. farinacea'') nebo šalvěj odstálá (''S. patens'') a šalvěj zahradní (''S. horminum''), které jsou použitelné i do suchých vazeb. Dvouletá a značně aromatická je šalvěj muškátová, dorůstající značných rozměrů a atraktivní světle lilákovými květy s velkými krémově narůžovělými listeny. K oblíbeným vytrvalým šalvějím patří šalvěj lékařská v mnoha kultivarech (např. s [[Variegace|panašovanými]] nebo červeně zabarvenými listy), šalvěj hajní nebo vlhko vyžadující šalvěj slatinná (''Salvia uliginosa''). Unikátní dvoubarevné (červeno-bílé) květy má kultivar 'Hot Lips' šalvěje drobnolisté (''Salvia microphylla'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dušková
| jméno = Daniela
Řádek 303:
 
== Vybrané druhy ==
Vzhledem k &nbsp;obrovskému množství druhů blížícímu se tisícovce nemůže být následující seznam ani zdaleka vyčerpávající. Uvedeny jsou některé vybrané druhy, s &nbsp;nimiž se můžeme setkat v českém prostředí, v botanických zahradách a literatuře. Pro kompletní soupis druhů viz externí odkaz na Biolib.
 
'''Původem ze Starého světaː'''[[Soubor:Lamiaceae - Salvia sclarea. Agata Fossili127.JPG|náhled|Volně rostoucí šalvěj muškátová|alt=Rozkvetlá šalvěj muškátová na louce]]
 
*[[Šalvěj etiopská]] (''Salvia aethiopis'') – areál ve Středomoří, severní Africe a Střední Asii, na jižní Moravě ([[Pavlovské vrchy]]) nejsevernější hranice rozšíření, v &nbsp;české flóře v &nbsp;kategorii kriticky ohrožených druhů C1t<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA AETHIOPIS L. – šalvěj etiopská / šalvia etiopská
| periodikum = botany.cz
Řádek 313:
| datum přístupu = 2018-01-15
}}</ref>
*[[Šalvěj hajní]] (''Salvia nemorosa'') – trvalka rostoucí v &nbsp;nejteplejších oblastech Moravy a Čech, areál od střední Evropy přes Balkán po Střední Asii; též pěstována jako okrasná rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA NEMOROSA L. – šalvěj hajní / šalvia hájna
| periodikum = botany.cz
Řádek 319:
| datum přístupu = 2018-01-17
}}</ref>
*[[Šalvěj jabloňolistá]] (''Salvia pomifera'') – stálezelený keř původní v jihovýchodní Evropě a Turecku; [[Hálka|hálky]] vytvářené na listech vosami jsou sbírány a nakládané do cukru se v &nbsp;Řecku požívají jako delikatesa<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia pomifera Apple Sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
Řádek 325:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj křovitá]] (''Salvia fruticosa'', syn. ''Salvia triloba'') – až 120 &nbsp;cm vysoký suchomilný keř rozšířený ve východním Středomoří, pěstován jako alternativa šalvěje lékařské a jako medonosná rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA FRUTICOSA Mill. – šalvěj / šalvia
| periodikum = botany.cz
Řádek 331:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj lékařská]] (''Salvia officinalis'') – polokeř původní v &nbsp;jižní a jihovýchodní Evropě, pěstovaný i zplaňující po celém světě, prastará kulturní rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA OFFICINALIS L. – šalvěj lékařská / šalvia lekárska
| periodikum = botany.cz
Řádek 349:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj luční]] (''Salvia pratensis'') – nápadná luční vytrvalá bylina hojná zvláště v teplých oblastech, areál rozšíření v &nbsp;jižní, střední a východní Evropě a Malé Asii<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA PRATENSIS L. – šalvěj luční / šalvia lúčna
| periodikum = botany.cz
Řádek 357:
*[[Šalvěj muškátová]] (''Salvia sclarea'') – dvouletá nebo vytrvalá bylina pocházející ze Středomoří, jihozápadní a Střední Asie. Léčivé účinky porovnatelné se šalvějí lékařskou, široce využívané jsou její aromatické látky, pěstována též pro okrasu<ref name=":2" />
*[[Šalvěj osténkatá]] (''Salvia spinosa'')
*[[Šalvěj přeslenitá]] (''Salvia verticillata'') – od Středomoří po Střední Asii, v &nbsp;ČR pravděpodobně zdomácnělý archeofyt rostoucí roztroušeně v termofytiku a mezofytiku; významná nektarodárná rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA VERTICILLATA L. – šalvěj přeslenitá / šalvia praslenatá
| periodikum = botany.cz
Řádek 363:
| datum přístupu = 2018-01-17
}}</ref>
*[[Šalvěj rakouská]] (''Salvia austriaca'') – submediteránně-euroasijský duh, v &nbsp;ČR původně rostla v teplých jihomoravských úvalech, ještě na konci 20. století byly ojedinělé nálezy udávány z &nbsp;okolí [[Újezd u Brna|Újezdu &nbsp;u &nbsp;Brna]]<ref name=":24">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
Řádek 401:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*''[[Salvia miltiorrhiza]]'' – světlomilná trvalka severovýchodní [[Čína|Číny]], s &nbsp;dlouhou tradicí a komplexním využitím v čínské medicíně<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia multiorrhiza Dan Shen PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
Řádek 408:
}}</ref>
 
[[Soubor:Salvia splendens (2).JPG|náhled|Šalvěj zářivá|alt=Detail na listy a jasně červené květy šalvěje zářivé u &nbsp;zídky na záhonu]]
'''Původem z Nového světaː'''
 
*[[Šalvěj bílá]] (''Salvia apiana'') – světlomilný, až 1,5 &nbsp;m vysoký polokeř jihozápadu Severní Ameriky, pěstován jako zdroj jedlých semen americkými indiány, drcené listy jako šampon, koření, přísada do koupele, sušené jako vykuřovadlo<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia apiana White Sage, Compact white sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
Řádek 417:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj divotvorná]] (''Salvia divinorum'') – víceletá bylina původní v &nbsp;horách jižního Mexika, mimo původní ohniska výskytu pěstována pouze vegetativně pro svůj obsah hlucinogenních látek
 
* [[Šalvěj hispánská]] (''Salvia hispanica'') – až 1 &nbsp;m vysoká trvalka rostoucí od jihu Severní Ameriky po centrální Mexiko, zdroj semínek ''chia''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia hispanica Mexican Chia, Chia PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
Řádek 442:
*[[Šalvěj zářivá]] (''Salvia splendens'') – trvalka původem z Braziílie, populární v okrasných výsadbách nebo jako hrnková rostlina (v českých podmínkách pouze jako letnička)
*''[[Salvia elegans]]'' přezdívaná ananasová šalvěj, je široce pěstována jako okrasný keř nebo polokeř s listy, které voní jako ananas
*''[[Salvia leucantha]]'' – mohutný velmi aromatický polokeř původem ze středního Mexika, pěstován jako okrasná květina v &nbsp;teplém podnebí pro bílé převislé květy, které vyrůstají z chlupatých modrých nebo fialových listenů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA LEUCANTHA Cav. – šalvěj / šalvia
| periodikum = botany.cz
Řádek 448:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*''[[Salvia microphylla]]'' pochází z &nbsp;Mexika, je to drobný keř známý pro jasně červené (někdy růžové nebo bílé) květy a jeho listy, které voní po černém rybízu a jsou užívány jako ochucovadlo čajů a jako koření<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia microphylla Blackcurrant Sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
Řádek 458:
=== Druhy přirozeně rostoucí v České republice ===
<gallery>
Soubor:Salvia pratensis LC0340.jpg|alt=Detail na lodyhu s &nbsp;modrými květy|Šalvěj luční
Soubor:Salvia nemorosa inflorescences.jpg|alt=Fialové květy|Šalvěj hajní
Soubor:Salvia verticillata 240606.jpg|alt=Detail na rozkvetlé lodyhy ve svahu|Šalvěj přeslenitá
Řádek 476:
Soubor:Salvia buchananii (Scott Zona) 001.jpg|alt=Květy sytě růžové|''[[Salvia buchananii]]''
Soubor:Salvia officinalis Variegata Hojas 2010-6-17 DehesaBoyaldePuertollano.jpg|alt=Trojbarevně mramorované listy (bílá, zelená, fialová)|Kultivar šalvěje lékařské Variegata s panašovanými listy
Soubor:Salvia argentea 0zz.jpg|alt=Sazenice v &nbsp;květináči s &nbsp;hustými vlnatými chlupy|Hustě vlnaté listy šalvěje stříbřité
Soubor:Starr 070404-6695 Salvia coccinea.jpg|alt=Vrchol lodyhy s jasně šarlatově červenými věty|Šalvěj šarlatová (''Salvia coccinea'')
Soubor:Salvia patens Mexico.JPG|alt=Detail na blankytně modrý dvoupyskatý květ|''Salvia patens''