Filip II. August: Porovnání verzí

Přidáno 586 bajtů ,  před 1 rokem
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8)
(Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8))
== Vláda ==
[[Soubor:Naissance Philippe II.jpg|náhled|vlevo|upright|Narozený Filip jako ''Boží dar'' ''(středověká iluminace)'']]
Král Ludvík VII. toužící po synovi potřeboval nutně ženu, která mu dá vytouženého následníka trůnu, a proto se již pět týdnů po smrti své druhé manželky [[Konstancie Kastilská (1160)|Konstancie]] potřetí oženil s [[Adéla ze Champagne|Adélou]], sestrou hraběte [[Jindřich I. ze Champagne|Jindřicha I. ze Champagne]].<ref name="kolektiv140">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888–1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | poznámka = Dále jen ''Francouzští králové'' | strany = 140}}</ref> Příbuzenství bylo posíleno roku [[1164]], kdy se [[Marie Francouzská (1145–1198)|Marie]], Ludvíkova dcera z manželství s [[Eleonora Akvitánská|Eleonorou Akvitánskou]]<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/marie_von_frankreich_graefin_von_blois_champagne_1198.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> provdala za macešina bratra a ženich o osmnáct let starší než nevěsta<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=www.mittelalter-genealogie.de |url=http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/heinrich_1_der_freigebige_graf_von_champagne_troyes_brie_1181.html |datum přístupu=13-09-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100519234149/http://www.mittelalter-genealogie.de]/tetbaldiener/heinrich_1_der_freigebige_graf_von_champagne_troyes_brie_1181.html |datum archivace=19-05-2010 |nedostupné=ano }}</ref> se tak stal zároveň zetěm svého švagra krále.<ref name="kolektiv140" />
 
Královo manželství s Adélou bylo požehnáno narozením syna 21. srpna 1165. Dlouze očekávaný Filip pojmenovaný po pradědečkovi se narodil po osmadvaceti letech od uzavření králova prvního manželství a z tohoto důvodu byl nazýván ''Božím darem''.<ref name="kolektiv147">''Francouzští králové'', s. 147</ref> Ludvík VII. byl roku 1179 postižen záchvatem mrtvice, po kterém ochrnul a ztratil i způsobilost k vládě.<ref name="kolektiv146">''Francouzští králové'', s. 146</ref> Vliv získali bratři královny Adély a udrželi si jej až do dvorského sněmu, který se konal téhož roku a kde nemocný král se souhlasem pánů vyhlásil Filipovu korunovaci. Čtrnáctiletý mladíček se nečekaně rychle vymanil z vlivu strýců a Adéla po synově sňatku s [[Isabela Henegavská|Isabelou Henegavskou]] hledala oporu dokonce i u [[seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] Ludvík VII. zemřel o rok později a Adéla se stala vdovou.
Své postavení v boji proti Anglii se snažil posílit sňatkem s dánskou princeznou [[Ingeborg Dánská (1176)|Ingeborg]], dcerou [[Valdemar I. Veliký|Valdemara I.]], od kterého si sliboval námořní pomoc, ke které ale nikdy nedošlo. Tento sňatek uzavřený 15. srpna 1193 v [[Amiens]]u také způsobil obrovský skandál, když Filip svou ženu zapudil údajně ihned po svatební noci a usiloval o anulaci manželství.<ref name="kolektiv153">''Francouzští králové'', s. 153</ref> Ingeborg se ale odmítala vzdát postavení francouzské královny, za což ji Filip na několik let držel v domácím vězení.
 
I přesto, že [[Seznam papežů|papež]] [[Innocenc III.]] odmítl sňatek zrušit, oženil se Filip o tři roky později (1196)se znovu s [[Anežka Meránská (1201)|Anežkou Meránskou]] , dcerou meránského hraběte [[Bertold IV. z Andechsu|Bertolda]] a jeho druhé choti [[Anežka z Rochlitz|Anežky]] z dynastie [[Wettinové|Wettinů]], a v tomto svazku vytrval i přes církevní [[klatba|klatbu]], která na něj byla uvalena. [[Interdikt]] přiměl Filipa k ochotě předložit celou věc [[koncil]]u, jehož verdikt přislíbil uznat. Koncil se konal v květnu 1201 v [[Soissons]]. Poté byla zpět ke dvoru povolána zapuzená Ingeborg a Anežka odešla na hrad v [[Poissy]], kde při porodu syna Tristana v červenci 1201 zemřela.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=www.mittelalter-genealogie.de |url=http://www.genealogie-mittelalter.de/andechs_diessener/agnes_maria_von_meran_koenigin_von_frankreich_+_1201.html |datum přístupu=13-09-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070930224333/http://www.mittelalter-genealogie-mittelalter.de]/andechs_diessener/agnes_maria_von_meran_koenigin_von_frankreich_+_1201.html |datum archivace=30-09-2007 |nedostupné=ano }}</ref> Z jejích tří dětí přežila dcera Marie a syn Filip Hurepel, které papež 2. listopadu 1201 uznal královými dědici.
 
Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal Filip i prohlášení o [[impotence|impotenci]] způsobené magickými praktikami.<ref>[http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/woman/68.html www.epistolae.ccnmtl.columbia.edu]</ref> Neschopnost pohlavního aktu pravděpodobně platila pouze pro styk s Ingeborg, protože se králi v rozmezí let 1205–1209 podařilo zplodit [[Pierre Charlot|levobočka]].
150 431

editací