Otevřený software: Porovnání verzí

Mnozí zastánci tvrdí, že open source software je neodmyslitelně bezpečnější, protože každý člověk může prohlížet, upravovat a měnit kód.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Seltzer |jméno=Larry |url=http://www.pcmag.com/article2/0,2817,1566726,00.asp |titul=Is Open-Source Really Safer? |titul=PCMag.com |datum vydání=2004-05-04 |datum přístupu=2012-03-25}}</ref> Nicméně closed-source software a některé výzkumy<ref>{{Citace elektronické monografie|autor=Kevin Poulsen |url=http://www.securityfocus.com/news/7947 |titul=DARPA-funded Linux security hub withers |titul=Securityfocus.com |datum vydání=2004-01-30 |datum přístupu=2012-03-25}}</ref> naznačují, že jedinci, kteří nejsou placeni za čištění kódu, nemají motivaci dělat nudnou, monotónní práci. Studie zdrojového kódu Linuxu zjistila 0,17 chyb na 1000 řádků kódu zatímco proprietární software obecně dosahuje výsledku 20-30 chyb na 1000 řádků.<ref>[http://www.wired.com/software/coolapps/news/2004/12/66022 Linux: Fewer Bugs Than Rivals]</ref>

 

 

== Pro a proti pro softwarové vývojáře ==

Softwaroví odborníci a výzkumníci identifikovali na open source různé výhody a nevýhody. Hlavní výhodou pro podnikání je to, že s open source lze dosáhnout lepšího pronikání na trh. Společnosti nabízející open source software jsou schopny stanovit průmyslovou normu, a tím získat výhodu nad konkurencí. To také pomohlo vybudovat vývojářovu loajalitu jak se vývojáři cítí zmocněnějšími a mají smysl pro vlastnění konečného produktu.<ref name="Sharma2002">{{cite journal | first=Srinarayan | last=Sharma | coauthors=Vijayan Sugumaran and Balaji Rajagopalan | title=A framework for creating hybrid-open source software communities | journal=Info Systems Journal | volume=12 | year=2002 | pages=7–25 | url=http://www.cin.ufpe.br/~in953/lectures/papers/ISJAFrameworkForCreatingHybrid-OpenSourceSoftwareCommunities.pdf | format=PDF | doi=10.1046/j.1365-2575.2002.00116.x }}</ref> Pro OSS navíc nejsou potřeba tak vysoké náklady na marketing a logistické služby. To také pomáhá společnostem, aby udržely technologický krok se všemi. Je to dobrá věc pro podporu firemní image, včetně komerčních produktů.<ref>{{cite journal | title=Profiting from Open Source | first=John | last=Landry | coauthors=Rajiv Gupta | journal=[[Harvard Business Review]] | month=September | year=2000 | doi=10.1225/F00503}}</ref> Vývoj OSS pomáhá vytvářet spolehlivý, vysoce kvalitní software rychle a levně.<ref>{{cite journal | url=http://www.jmir.org/2011/1/e24/ | title=Open Source, Open Standards, and Health Care Information Systems | last=Reynolds | first=Carl | coauthors=Jeremy Wyatt | journal=[[JMIR]] | month=February | year=2011 | doi=10.2196/jmir.1521 | accessdate=2011-03-17 | volume=13 }}</ref> Termín „open-source“ byl původně zamýšlen pro obchodní známku, jenomže byl považován za příliš popisný, takže z něj žádná obchodní známka není. Kromě toho nabízí potenciál pro více flexibilní technologie a rychlejší inovace. Měl by být mnohem spolehlivější, protože má většinou tisíce nezávislých programátorů, kteří testují a opravují chyby v softwaru. Je flexibilní, protože modulární systémy dovolují programátorům vlastní rozhraní nebo přidávat nové funkce. Je inovativní, protože open source programy jsou produktem mezi velkým množstvím různých programátorů. Mix různých pohledů, firemních a osobních cílů velmi urychluje inovace systému.<ref>{{cite journal | first=Hal | last=Plotkin | title=What (and Why) you should know about open-source software | journal=Harvard Management Update | month=December | year=1998 | pages=8–9 | doi=10.1225/U9812D}}</ref> Kromě toho free software může být vyvinut v souladu s čistě technickými požadavky. To nevyžaduje uvažování s komerčním tlakem, který často výrazně snižuje kvalitu softwaru. Díky komerčnímu tlaku musí vývojář tradičního softwaru věnovat více pozornosti na požadavky zákazníka než na požadavky na zabezpečení, neboť tyto prvky jsou zákazníkovi skryty.<ref>{{cite journal | first=Christian | last=Payne | title=On the Security of Open Source Software | journal=Info Systems Journal | month=February | year=2002 | volume=12 | issue=1 | pages=61–78 | doi=10.1046/j.1365-2575.2002.00118.x}}</ref>

 

 

Ne všechny OSS iniciativy byly úspěšné, například SourceXchange a Eazel.<ref name="Sharma2002"/> Softwaroví odborníci a výzkumníci, kteří nejsou přesvědčeni o schopnosti produkovat pomocí open source kvalitní systémy identifikující nejasný proces, později objevené vady a nedostatek empirických důkazů nejzávažnějších problémů (shromážděné údaje týkající se produktivity a kvality).<ref name="autogenerated1">{{cite journal | first=Ioannis | last=Stamelos | coauthors=Lefteris Angelis, Apostolos Oikonomou and Georgios L. Bleris | title=Code Quality Analysis in Open Source Software Development | url=http://csdl2.computer.org/persagen/DLAbsToc.jsp?resourcePath=/dl/mags/so/&toc=comp/mags/so/2007/01/s1toc.xml&DOI=10.1109/MS.2007.2 | doi=10.1109/MS.2007.2 | format=PDF | journal=Info Systems Journal | volume=12 | year=2002 | pages=43–60 | accessdate=2008-09-08 }}</ref> Je také obtížně navrhnout komerčně znící podnikatelský model podle open source vzoru. V důsledku toho můžou být splněny pouze technické požadavky a ne požadavky na trhu.<ref name="autogenerated1"/> Pokud jde o bezpečnost, může open source umožnit hackerům, aby se dozvěděli o slabých místech a mezerách v systému snadněji než v closed-source softwaru. To závisí na kontrolních mechanismech s cílem vytvořit efektivní činnost autonomních agentů, kteří jsou součástí virtuálních společností.<ref>{{cite journal | first=Michael J. | last=Gallivan | title=Striking a Balance Between Trust and Control in a Virtual Organization: A Content Analysis of Open Source Software Case Studies | journal=Info Systems Journal | volume=11 | issue=4 | year=2001 | pages=277–304 | doi=10.1111/j.1365-2575.2001.00108.x}}</ref>