|
|}
== Hop nebo trop ==
{{Infobox - televizní pořad
| název = Hop nebo trop
| tv com =
}}
Hop nebo trop je český komediální seriál natočený [[Česká televize|Českou televizí]] v roce 2004.
== D1 SK ==
'''Dálnice D1''' ({{Vjazyce|sk}} {{Cizojazyčně|sk|''Diaľnica D1''}}) je nejvýznamnější a nejdelší [[Slovensko|slovenská]] dálnice, která po svém dokončení spojí [[Bratislava|Bratislavu]] s hraničním přechodem [[Záhor]] na státní hranici s [[Ukrajina|Ukrajinou]] přes [[Trnava|Trnavu]], [[Trenčín]], [[Žilina|Žilinu]], [[Poprad]], [[Prešov]], [[Košice]] a [[Michalovce]]. Je součástí větve „A“ 5. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]] s trasou ([[Terst]]) – Bratislava – Žilina – Košice – ([[Užhorod]] – [[Lviv]]) a evropských silnic [[Evropská silnice E50|E50]], [[Evropská silnice E58|E58]], [[Evropská silnice E75|E75]], [[Evropská silnice E442|E442]] a [[Evropská silnice E571|E571]].
Dálnice D1 je ve výstavbě od roku [[1972]] a v současnosti je z ní zprovozněno 366 kilometrů, což je 70 procent z celkové plánované délky 516,419 kilometrů. I přes různé stanovené termíny jejího dokončení z minulosti (roky [[1990]], [[2000]], [[2005]], [[2010]] či [[2013]]) bude v celé délce průjezdná nejdříve v roce [[2027]]. Výstavba dálnice je náročná především v kopcovitém terénu mezi [[Žilina|Žilinou]] a Ružomberkem. Dvanáctý tunel Dargov se plánuje východně od Košic a stavět se začne nejdříve v roce 2017. V současnosti jsou z těchto dvanácti tunelů v provozu jen čtyři – [[tunel Branisko]] (4 975 m), [[tunel Lučivná]] (250 m) a [[tunel Bôrik]] (999 m)<ref>[http://korzar.sme.sk/c/5002319/tatranskej-dialnice-chyba-uz-len-kusok.html Tatranskej diaľnice chýba už len kúsok (2009)]</ref> a [[tunel Šibenik]] (635 m). Nejdelší z tunelů na dálnici D1 bude [[Tunel Višňové]], který bude měřit 7 460 metrů a bude v úseku [[Žilina]] – [[Martin (město)|Martin]]. Kromě tunelů se budují mnohé [[most]]y, [[viadukt]]y a [[estakáda|estakády]], z nichž nejdelší je [[Estakáda Hričovský kanál]], která bude se svou délkou 1 695 metrů jedním z nejdelších silničních mostů na [[Slovensko|Slovensku]].
V současnosti je zprovozněno 366 kilometrů dálnice D1. Na západním Slovensku, na dolním a středním [[Pováží]], je to 187 kilometrů , což je zatím nejdelší souvislý úsek dálnice na Slovensku. Vede z [[Bratislava|Bratislavy]] přes [[Trnava|Trnavu]], [[Piešťany]], [[Trenčín]] a [[Považská Bystrica|Považskou Bystrici]] až do Hričovského Podhradí u Žiliny. Technicky nejnáročnější je dálnice mezi Žilinou a [[Ružomberok|Ružomberkem]]. Výstavba nabrala několikaletý skluz a na prvním úseku Dubná Skala – Turany výstavba začala až v listopadu roku [[2011]].
Na severním Slovensku (mezi Žilinou a Prešovem) je zatím postaveno 138 kilometrů mezi Ivachnovou u Ružomberku a Prešovem. Dále je zprovozněn 16 km úsek Dubná Skala - Turany v okolí měst Martin a Vrútky a 19 km úsek dálnice mezi krajskými městy [[Prešov]] a [[Košice]].
== Historie ==
=== Do roku 1989 ===
Koncem [[1950–1959|50. let 20. století]] se silniční provoz dostal na předválečnou úroveň a v dalších letech ji rychle překonal, čímž se kapacity československé silniční sítě naplnily. Do hry se dostala výstavba dálnic jako komplexní dálniční sítě, definované usnesením vlády ČSSR č. 286 ze dne [[10. duben|10. dubna]] roku [[1963]]. ''Dálnice D1'' měla spojovat města – [[Praha]], [[Brno]], [[Uherské Hradiště]], [[Trenčín]], [[Žilina]], [[Vrútky]], [[Ružomberok]], [[Poprad]], [[Košice]] a [[státní hranice]] se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] u města [[Užhorod]]. Projektovaná délka dálnice byla 712 km, z toho přes Slovensko mělo vést 402 km z celkové délky. ''Dálnice D61'' měla při délce 107 km spojit [[Bratislava|Bratislavu]], [[Trnava|Trnavu]] a [[Piešťany]] s dálnicí D1 u [[Trenčín]]a. Výstavba začala v roce [[1967]] na úseku [[Praha]]–[[Humpolec]], přičemž se využily i některé nedokončené mosty [[protektorátní dálnice]]. V roce [[1987]] byla tehdejší dálnice [[Dálnice D61 (Slovensko)|D61]] vládním usnesením doplněna o úsek [[Bratislava]] – státní hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] o délce 2,5 km.
Za dob [[Socialismus|socialismu]] bylo celkově zprovozněno 127,437 km dnešní dálnice D1 v plném profilu a dalších 7 km v polovičním. Zajímavostí je, že prvotní plány z roku [[1963]] počítaly s kompletním dokončením základní dálniční sítě do roku [[1990]].
=== 1989 – 2006 ===
Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] se začala ekonomika a hospodářství státu přetvářet z příkazového na tržní. S tím byla spojena i [[restituce]] a [[privatizace]]. Začal se objevovat problém s vykupováním pozemků pod budoucími úseky dálnice. Velmi významným krokem bylo i zpoplatnění dálnic na území Slovenska od roku [[1996]]. Byla zavedena povinnost předkládat studie [[Vyhodnocení vlivů na životní prostředí|dopadů stavby na životní prostředí]].
První roky po revoluci byly tedy spojeny s nedostatkem financí na výstavbu i s problémy se získáváním pozemků a ekologickými otázkami. Známé bylo slavnostní otvírání úseků slavnými osobnostmi ([[Claudia Schifferová]], či [[Gérard Depardieu]]) za vlády [[Vladimír Mečiar|Vladimíra Mečiara]]. Od začátku demokratické éry po konec vlády Vladimíra Mečiara v roce [[1998]] se postavilo jen 17 kilometrů dálnice v plném profilu, 56,277 km v polovičním profilu a 7 km bylo dokončeno na plný profil.
Po nástupu [[Mikuláš Dzurinda|Mikuláše Dzurindy]] jako předsedy vlády Slovenské republiky byla výstavba dálnic zmrazena pro nedostatek financí. Netýkalo se to úseků, které měly rozestavěný druhý profil – převážně na středním Považí (okolí [[Nové Mesto nad Váhom|Nového Mesta nad Váhom]]).
V roce [[1999]] byla usnesením vlády Slovenské republiky o koncepci rozvoje dálniční infrastruktury schválena nova síť dálnic a bylo také rozhodnuto, že nová dálnice D1 se bude skládat z původně plánovaných dálnic D1 a [[Dálnice D61 (Slovensko)|D61]]. Změna číslování byla způsobena předchozím rozpadem federace, takže dálnice D1 by na Slovensku začínala na hraničním přechodě [[Drietoma]] a pokračovala do [[Trenčín]]a a dále na východ přes [[Žilina|Žilinu]], [[Vrútky]], [[Poprad]], [[Prešov]] a [[Košice]]. Úsek od [[Bratislava|Bratislavy]] po Trenčín byl číslován jako D61, což zbytečně způsobovalo problémy v evidenci. Stejně tak bylo prestižnější označit dálnice D1 a D61 jako jeden tah, čímž byl zvýrazněn jeho význam. Zároveň byl od dálnice odčleněn úsek na rakouské hranice – dnes součást [[Dálnice D4 (Slovensko)|dálnice D4]]). Pozapomnělo se však na značení dálnice, takže i dnes je možno vidět na úsecích na východním Slovensku kilometrovníky s příliš vysokými číslicemi. Například na úseku mezi [[Prešov]]em a [[Košice]]mi se nacházejí kilometrovníky s označením okolo 600. kilometru, přesto, že celková plánovaná délka dálnice D1 od Bratislavy po Záhor je 516 kilometrů.
Výstavba se postupem času pomalu rozběhla, ale opětovně narážela na problémy s projektovými přípravami. Dvě vlády Mikuláše Dzurindy vystavěly 26,422 km dálnice v plném profilu, 7,6 km v polovičním profilu a dokončily se plné profily čtyř úseků v celkové délce 56,277 km.
=== 2006 – 2012 ===
[[První vláda Roberta Fica]] po svém nástupu v roce [[2006]] vyhlásila urychlení výstavby dálnic,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Vláda sľubuje sto kilometrov diaľnic za štyri roky
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = http://www.sme.sk
| datum vydání = 3.8.2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.sme.sk/c/2834281/vlada-slubuje-sto-kilometrov-dialnic-za-styri-roky.html
| issn =
}}</ref> přičemž největší prioritou bylo dokončení dálnice D1 po [[Košice]]. Vedení státu se zavázalo připravit všechny podklady pro začátek výstavby do konce volebního období. V roce 2007 byly ohlášeny takzvané [[PPP-projekt]]y,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Prvý balík PPP má odhadovanú cenu takmer 50 miliárd
| periodikum = Pravda
| odkaz na periodikum = http://spravy.pravda.sk
| datum vydání = 22.11.2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://spravy.pravda.sk/sk_ekonomika.asp?c=A071122_122236_sk_pludia_p01
| issn =
}}</ref> i přes to, že ještě v roce [[2006]] se o nich uvažovalo jen jako o krajním řešení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Vážny: Dopravným PPP projektom skôr nie, ako áno
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = http://ekonomika.sme.sk
| datum vydání = 7.8.2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://ekonomika.sme.sk/c/2840221/vazny-dopravnym-ppp-projektom-skor-nie-ako-ano.html
| issn =
}}</ref> Chybějící úseky dálnice měl tedy postavit a následně 30 let provozovat soukromý investor. Tyto úseky dálnice D1 byly rozděleny do dvou balíků: ''Prvý balík PPP'' zahrnoval úseky mezi [[Martin (město)|Martinem]] a [[Prešov]]em v celkové délce 75,032 km, ''Třetí balík PPP'' zahrnoval úseky mezi [[Žilina|Žilinou]] a [[Martin (město)|Martinem]] s délkou 24,827 km a 4,85 km dlouhý [[dálniční přivaděč]] v [[Lietavská Lúčka|Lietavské Lúčce]]. ''Druhý balík PPP'' obsahoval úseky na [[Rychlostní silnice R1 (Slovensko)|rychlostní silnici R1]]. Veřejná soutěž proběhla za komplikovaných poměrů, vyloučení uchazeči podávali různá odvolání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Vyradení uchádzači v tendri na D1 podali žiadosť o nápravu
| periodikum = Hospodářské noviny
| odkaz na periodikum = http://hnonline.sk
| datum vydání = 6.2.2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://hnonline.sk/ekonomika/c1-22903960-vyradeni-uchadzaci-v-tendri-na-d1-podali-ziadost-o-napravu
| issn =
}}</ref> Kromě samotné soutěže byla kritizována i vysoutěžená cena za výstavbu, provoz a správu postavených úseků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = PPP projekty sú predražené, vláda trvá na podpise
| periodikum = Aktuálne.sk
| odkaz na periodikum = http://aktualne.centrum.sk
| datum vydání = 26.4.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://aktualne.centrum.sk/ekonomika/slovensko-a-ekonomika/clanek.phtml?id=1206667
| issn =
}}</ref> Nedostatek financí a neochota finančních trhů nabídnout úvěry koncesionářům způsobily vícenásobné odsouvání začátku realizace PPP-projektů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Fico odpovedá Slotovi: S financovaním diaľnice sú problémy
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = http://zilina.sme.sk
| datum vydání = 14.12.2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://zilina.sme.sk/c/5154403/fico-odpoveda-slotovi-s-financovanim-dialnice-su-problemy.html
| issn =
}}</ref>
V roce [[2009]] se navíc vyskytl problém s už skoro odsouhlasenou změnou trasování dálnice nedaleko [[Turany|Turan]]. Původně se měl realizovat [[Tunel Korbeľka]], který obcházel úzkou dolinu [[Váh]]u, ale později se prvotní plány změnily a schválila se trasa přes dolinu, především kvůli nižším stavebním nákladům. Tato skutečnost vyvolala nevoli eko-aktivistů, ale přes to na přelomu let [[2009]] a [[2010]] začaly přípravné práce s odvozem ornice a vykácením lesů. Přípravné práce údajně zničily chráněná území evropského významu,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Diaľnice za každú cenu. Na rade je vzácne rašelinisko v Rojkove
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = http://liptov.sme.sk
| datum vydání = 28.4.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://liptov.sme.sk/c/5350554/dialnice-za-kazdu-cenu-na-rade-je-vzacne-raselinisko-v-rojkove.html
| issn =
}}</ref> což bylo prošetřováno i [[Evropská komise|Evropskou komisí]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Brusel o 1. balíku PPP do konca týždňa nerozhodne
| periodikum = Webnoviny
| odkaz na periodikum = http://www.webnoviny.sk
| datum vydání = 10.6.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.7.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.webnoviny.sk/ekonomika/brusel-o-1-baliku-ppp-do-konca-tyzd/157441-clanok.html
| issn =
}}</ref>
Kromě projekční přípravy úseků, které se staly předmětem PPP-projektů, se za období mezi lety [[2006]]–[[2010]] dokončilo 72,646 km dálnice D1 v plném profilu a 5,21 km v polovičním profilu. 59,729 zprůjezdněných plnoprofilových kilometrů však vylo rozestavěno ještě v období vlády Mikuláše Dzurindy. Nejdůležitější stavbou za období [[2006]] až [[2010]] byl úsek [[Sverepec]] – Vrtižer, který vede přímo nad [[Považská Bystrica|Považskou Bystricí]] a kterým se zkompletovala část dálnice D1 z Bratislavy do Žiliny. Nejvýznamnějším objektem je [[Estakáda Považská Bystrica]], která vytvořila novou dominantu města.
Po nástupu [[Vláda Ivety Radičové|vlády Ivety Radičové]] splnila předvolební slib a přehodnotila PPP-projekty na dálnici D1. Platnost koncesní smlouvy na tzv. ''První balík'' vypršela dne [[31. srpen|31. srpna]] [[2010]] a stát odmítl prodloužit termín na uzavření definitivního kontraktu z důvodu neschopnosti investora dodat dostatečný kapitál.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Štát ide vycúvať z predraženej PPP diaľnice
| periodikum = Trend
| odkaz na periodikum = http://ekonomika.etrend.sk
| datum vydání = 31.8.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 16.12.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://ekonomika.etrend.sk/ekonomika-slovensko/stat-ide-vycuvat-z-predrazenej-ppp-dialnice.html
| issn =
}}</ref> Podobná situace nastala i v případě koncesní smlouvy na tzv. ''Třetí balík'', jejíž platnost vypršela [[15. prosinec|15. prosince]] [[2010]]. Vláda se rozhodla stavět dálnice za pomoci evropských fondů a termín dokončení D1 mezi [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Košice]]mi stanovila na rok [[2017]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Koncesná zmluva pre 3. balík PPP zanikne 15. decembra
| periodikum = Webnoviny
| odkaz na periodikum = http://www.webnoviny.sk
| datum vydání = 14.12.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 16.12.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.webnoviny.sk/ekonomika/koncesna-zmluva-pre-3-balik-ppp-zanik/268087-clanok.html
| issn =
}}</ref>
=== Od roku 2012 ===
Po nástupu druhé vlády [[Robert Fico|Róberta Fica]] v roce 2012 bylo opět avizované urychlení dostavby dálnic. [[Robert Fico]] označil jako prioritu dobudovat dálnici D1 mezi [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Košice]]mi do roku [[2017]] a [[Rychlostí silnice R2 (Slovensko)|rychlostní silnici R2]] mezi [[Zvolen]]em a [[Rimavská Sobota|Rimavskou Sobotou]]. Z důvodu nedostatku financí ve státním rozpočtu není vyloučeno ani obnovení PPP-projektů.
== Rozšíření ==
Dálnice D1 je v současnosti rozšířena na šest pruhů v úseku [[Bratislava]] – [[Trnava]]. Výstavba začala na jaře [[2008]]. Šestiproudová dálnice do [[Senec (město)|Sence]] byla odevzdána do užívání [[24. říjen|24. října]] [[2009]], zbytek po [[Trnava|Trnavu]] [[17. listopad]]u [[2009]]. Vláda i Národní dálniční společnost byly za tento úsek velmi kritizované, protože zde nebyly vybudovány ani nové odstavné pruhy, ani odbočovací a připojovací pruhy. Z tohoto důvodu byla na tomto úseku snížena rychlost na 110 km/h. V létě roku 2012 bylo vybudováno několik odstavných ostrůvků a rychlost byla zvýšena na 130 km/h, ale jen v období mezi devatenáctou a pátou hodinou. Na celém úseku měly být dobudovány odstavné pruhy do konce roku [[2012]]. Výhledově se počítá{{kdo}} i s dalším rozšiřováním dálnice.
== Hlavní křižovatky ==
{| class=wikitable
! colspan="5" | Dálniční křižovatky na dálnici D1
|-
| [[Soubor:Diaľnica D2.svg|35px|link=Dálnice D2 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-grün.svg|25px]] || (0) || [[Bratislava]] – Pečňa || provozovaná
|-
| [[Soubor:Diaľnica D4.svg|35px|link=Dálnice D4 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (15) || [[Ivanka pri Dunaji]] || plánovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R1.svg|35px|link=Rychlostní silnice R1 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-grün.svg|25px]] || (50) || [[Trnava]] || provozovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R2.svg|35px|link=Rychlostní silnice R2 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (119) || [[Chocholná-Velčice|Chocholná]] || plánovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R6.svg|35px|link=Rychlostní silnice R6 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-grün.svg|25px]] || (159) || [[Beluša]] || provozovaná
|-
| [[Soubor:Diaľnica D3.svg|35px|link=Dálnice D3 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-grün.svg|25px]] || (187) || [[Dolný Hričov]] || provozovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R3.svg|35px|link=Rychlostní silnice R3 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-grün.svg|25px]] || (218) || [[Martin (město)|Martin]] || provozovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R3.svg|35px|link=Rychlostní silnice R3 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (242) || [[Ružomberok]]-západ || plánovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R1.svg|35px|link=Rychlostní silnice R1 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (248) || [[Ružomberok]] – Martinček || plánovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R4.svg|35px|link=Rychlostní silnice R4 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (400) || [[Prešov]]-západ || plánovaná
|-
| [[Soubor:Rýchlostná cesta R2.svg|35px|link=Rychlostní silnice R2 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (433) || [[Košické Oľšany]] || plánovaná
|}
Na dálnici D1 je vyprojektováno jedenáct křižovatek s dalšími dálnicemi či rychlostními silnicemi. V provozu jsou čtyři z nich.
== Úseky dálnice ==
=== Přehled postupu výstavby a zprovoznění dálnice D1 ===
{| class="wikitable"
!Úsek
!Délka
!Zahájení výstavby
!Uvedení do provozu
|-
|[[Bratislava]], Viedenská - Prístavný most
|3,867 km
|03/2003
|12/2005
|-
|Bratislava, Prístavný most - Mierová
|1,340 km
|04/1978
|12/1985
|-
|Bratislava, Mierová - Senecká
|6,475 km
|06/1999
|08/2002
|-
|Bratislava - [[Senec (město)|Senec]]
|16,800 km
|01/1972
|12/1975
|-
|Senec - [[Trnava]]
|19,107 km
|01/1975
|11/1978
|-
|Trnava - [[Hlohovec]]
|18,463 km
|04/1978
|04/1983
|-
|Hlohovec - [[Piešťany]]
|15,130 km
|06/1980
|07/1985
|-
|Piešťany - [[Horná Streda]]
|8,325 km
|01/1984
|06/1988
|-
|Horná Streda - [[Nové Mesto nad Váhom]]
|14,008 km
|1996
|10/2000
|-
|Nové Mesto nad Váhom - [[Chocholná-Velčice|Chocholná]]
|15,268 km
|1996
|08/2000
|-
|Chocholná - Skala
|10,300 km
|09/1991
|11/1996
|-
|Skala - [[Nemšová]]
|6,700 km
|1994
|11/1996
|-
|Nemšová - [[Ladce]]
|16,628 km
|1996
|11/2000
|-
|Ladce - [[Sverepec]]
|9,940 km
|01/1998
|12/2007
|-
|Sverepec - Vrtižer
|9,595 km
|12/2007
|05/2010
|-
|Vrtižer - [[Hričovské Podhradie]]
|12,904 km
|10/1998 - pozastaveno
07/2004 - znovuzahájení
|06/2007
|- style="vertical-align: top; background-color: #ffcc96"
|Hričovské Podhadie - [[Lietavská Lúčka]]
|11,320 km
|01/2014
|''plánováno 10/2018''
|- style="vertical-align: top; background-color: #ffcc96"
|Lietavská Lúčka - [[Dubná Skala]]
|13,510 km
|06/2014
|''plánováno 12/2019''
|-
|Dubná Skala - [[Turany]]
|16,406 km
|11/2011
|07/2015
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Turany - [[Hubová]]
|13,575 km
|''plánováno''
|''plánováno''
|- style="vertical-align: top; background-color: #ffcc96"
|Hubová - [[Ivachnová]]
|15,272 km
|12/2013
|''plánováno 06/2017''
|-
|Ivachnová - [[Liptovský Mikuláš]]
|14,332 km
|01/1973
|12/1977
|-
|Liptovský Mikuláš - [[Liptovský Ján]]
|7,130 km
|03/1972
|12/1977
|-
|Liptovský Ján - [[Liptovský Hrádok]]
|5,100 km
|04/1976
|12/1983
|-
|Liptovský Hrádok - [[Hybe]]
|7,000 km
|04/1983
|10/1990
|-
|Hybe - [[Važec]]
|10,663 km
|08/1996
|11/2000
|-
|Važec - [[Mengusovce]]
|12,225 km
|08/1998 - pozastaveno
2004 - znovuzahájení
|08/2008
|-
|Mengusovce - Veľká pri Popradě
|8,000 km
|04/2006
|12/2009
|-
|Veľká pri Popradě - Matejovce
|6,230 km
|07/2005
|12/2008
|-
|Matejovce - [[Jánovce (okres Poprad)|Jánovce]]
|11,620 km
|08/2005
|09/2009
|-
|Jánovce - [[Jablonov]]
|9,537 km
|06/2011
|10/2015
|-
|Jablonov - [[Studenec (okres Levoča)|Studenec]]
|5,210 km
|04/2009
|12/2012
|-
|Studenec - [[Beharovce]]
|3,322 km
|04/2009
|06/2010
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Beharovce - Branisko
|7,964 km
|1/2 profil - 04/1996
2/2 profil - ''plánováno''
|06/2003
''plánováno''
|-
|Široké - obchvat
|3,061 km
|1999
|09/2001
|-
|[[Fričovce]] - obchvat
|3,207 km
|1999
|06/2003
|-
|Fričovce - [[Svinia]]
|11,217 km
|11/2011
|12/2015
|-
|Svinia - [[Prešov]]-západ
|7,075 km
|12/2005
|06/2010
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Prešov-západ - Prešov-jih
|7,870 km
|''plánováno 06/2017''
|''plánováno 06/2021''
|-
|Prešov-jih - [[Ličartovce]]
|8,640 km
|04/1977
|10/1982
|-
|Ličartovce - [[Budimír (okres Košice-okolí)|Budimír]]
|10,500 km
|04/1983
|04/1988
|- style="vertical-align: top; background-color: #ffcc96"
|Budimír - Bidovce
|15,501 km
|11/2016
|''plánováno 12/2019''
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Bidovce - [[Dargov]]
|12,600 km
|''plánováno 2018''
|''plánováno''
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Dargov - Pozdišovce
|18,180 km
|''plánováno 2020''
|''plánováno''
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Pozdišovce - [[Michalovce]]
|12,050 km
|''plánováno po roce 2020''
|''plánováno''
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Michalovce - [[Sobrance]]
|15,810 km
|''plánováno po roce 2020''
|''plánováno''
|- style="vertical-align: top; background-color: #e999c3"
|Sobrance - státní hranice SK/UA
|15,480 km
|''plánováno po roce 2020''
|''plánováno''
|}
=== Vnitřní obchvat Bratislavy ===
==== Viedenská – Prístavný most ====
Úsek dálnice dlouhý 3,867 km začíná na dálniční křižovatce s dálnicí [[Dálnice D2 (Slovensko)|D2]] ''Bratislava – Pečňa'' a pokračuje přes mimoúrovňovou křižovatku ''Viedenská cesta'' a končí na mimoúrovňové křižovatce s ''Dolnozemskou ulicí''. V převážné míře je dálnice vedena uprostřed ''Einsteinovy ulice'', od které je fyzicky oddělena zdí a protihlukovou stěnou. Na trase úseku se nachází pět lávek pro chodce a cyklisty. Celkové stavební náklady dosáhly na 1,908 miliardy slovenských korun. Začátek výstavby byl původně plánovaný na rok [[2002]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Nový dôležitý úsek diaľničného obchvatu v Petržalke začnú stavať už v tomto roku
| periodikum = Bratislavské noviny
| odkaz na periodikum = http://www.bratislavskenoviny.sk
| datum vydání = 11.4.2002
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 02.09.2009
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.bratislavskenoviny.sk/vystavba/novy-dolezity-usek-dialnicneho-obchvatu-v-petrzalke-zacnu-stavat-uz-v-tomto-roku.html?page_id=10039
| issn =
}}</ref> avšak s výstavbou se začalo až [[20. březen|20. března]] [[2003]]. Stavba byla odevzdána do předčasného užívání [[4. prosinec|4. prosince]] [[2005]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Diaľnica D1 Prístavný most – Viedenská cesta je dokončená
| periodikum = Mesto Bratislava
| odkaz na periodikum = http://www.bratislava.sk
| datum vydání = 1.12.2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 02.09.2009
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.bratislava.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700000&id=76110&p1=51337
| issn =
}}</ref> přičemž postupné dokončovací práce na lávkách probíhaly až do června [[2006]].
==== Prístavný most – Mierová ====
Úsek Prístavný most – Mierová ulice má délku 3500 metrů a hlavním objektem tohoto úseku je [[Prístavný most]], postavený jako v pořadí třetí přemostění [[Dunaj]]e v Bratislavě. [[Most]] je dlouhý 460,8 metrů a široký 29,4 metrů a byl vystavěn v období od dubna [[1978]] do [prosince [[1985]]. Už v prosinci roku [[1983]] byl do předčasného užívání odevzdán pravý jízdní pruh mostu. Celkové stavební náklady v té době dosáhly hodnoty 1,085 miliardy Kčs.
==== Mierová – Senecká ====
Na tomto úseku dlouhém 6,475 km se nachází pět [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňových křížení]], oboustranné odpočívadlo ''Zlaté Piesky'', devět mostů na větvích mimoúrovňových křižovatek, šest nadjezdů a dva mosty mimo dálnice. Dominantním prvkem na tomto úseku je 1756 metrů dlouhá estakáda Prievoz.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Verheugen na diaľničnom úseku D – 61 Mierová – Senecká
| periodikum = Mesto.sk
| odkaz na periodikum = http://www.mesto.sk
| datum vydání = 2.11.1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 29.03.2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://mesto.sk/prispevky_velke/bratislavsky/verheugennadialnic941540241.phtml
| issn =
}}</ref> Dálnice na tomto úseku vede po okraji intravilánu města, přičemž míjí [[Letiště Milana Rastislava Štefánika]] a přírodní koupaliště [[Zlaté piesky]]. Stavba začala [[15. červen|15. června]] [[1999]]. Do provozu byl úsek uveden [[31. srpen|31. srpna]] [[2002]], avšak dokončen byl až v prosinci roku [[2007]]. Náklady na výstavbu se vyšplhaly na hodnotu 3,544 miliardy slovenských korun.
=== Bratislava – Senec ===
Úsek dlouhý 16,8 km byl prvním dostavěným úsekem tehdejší dálnice [[Dálnice D61 (Slovensko)|D61]]. Součástí stavby byly 3 mimoúrovňové křižovatky a Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Bratislava. Náklady na stavbu byly 455,7 miliónů Kčs. Výstavba probíhala v období od [[leden|ledna]] roku [[1972]] do [[prosinec|prosince]] [[1976]], přičemž úsek byl uveden do předčasného užívání [[12. prosinec|12. prosince]] roku [[1975]]. V letech [[2008]] až [[2009]] byla dálnice rozšířena na tři pruhy v obou směrech, ale zatím bez odstavných pruhů. Ty měly být hotové do roku [[2012]], ale jejich výstavba by měla začít v roce [[2014]].
=== Senec – Trnava ===
Technicky nenáročný úsek dlouhý 19,1 km prohází zemědělskou krajinou. Ve výstavbě byl od ledna [[1975]]. Na úseku se nachází mimoúrovňová křižovatka, osmnáct mostů a oboustranné odpočívadlo. Úsek uvedli do provozu [[7. listopad]]u roku [[1978]]. V letech [[2008]]–[[2009]] se úsek rozšířil na tři pruhy v obou směrech, avšak bez odstavných a připojovacích pruhů. Ty měly být hotové do roku [[2012]], ale jejich výstavba by měla začít v roce [[2014]].
=== Trnava – Hlohovec ===
Tento úsek má délku 18,463 km. Výstavba probíhala od dubna [[1978]] do května roku [[1983]]. Začíná na mimoúrovňové křižovatce [[Trnava]] a odtud pokračuje dálnice na severovýchod. Dálnice obchází města [[Hlohovec]] a [[Leopoldov]] ze západní strany. U Hlohovce se nachází rovnoramenná mimoúrovňová křižovatka. Úsek končí na mimoúrovňové křižovatce [[Červeník]]. Na úseku na nachází velké levostranné odpočívadlo Červeník a 20 mostů.
=== Hlohovec – Piešťany ===
Výstavba tohoto úseku s délkou 15,1 km začala červnu roku [[1980]]. Jedná se o technicky nenáročný úsek, který vede paralelně se silnicí [[Silnice I. třídy 61 (Slovensko)|I/61]]. Začíná na křižovatce Červeník, pokračuje západně od obcí [[Madunice]] a [[Drahovce]], obchází vodní nádrž [[Drahovce - Sĺňava]] a končí na mimoúrovňové křižovatce [[Piešťany]]. Na úseku se nachází celkově 17 mostů, velké pravostranné odpočívadlo Červeník a malé oboustranné odpočívadlo Piešťany. Úsek byl uveden do provozu v červnu roku 1985.
=== Piešťany – Horná Streda ===
Úsek [[Piešťany]] – Horná Streda v celkové délce 8,3 km se stavěl v období od září roku [[1984]] do června roku [[1988.]]
[[Soubor:križovatka Trnava.jpg|thumb|300px|Křižovatka [[Trnava]] s R1]]
=== Horná Streda – Nové Mesto nad Váhom ===
Úsek s délkou 14 km vede podél řeky [[Váh]]. Začíná na křižovatce [[Horná Streda]], odkud pokračuje na sever a končí na mimoúrovňové křižovatce se silnicí [[Silnice II. třídy 515 (Slovensko)|II/515]] mezi [[Nové Mesto nad Váhom|Novým Mestom nad Váhom]] a Rakoľubmi. Na trase je 16 mostů a odpočívadlo Hrádok. Výstavba začala v roce [[1996]] a poloviční profil uvedli do provozu [[10. září]] roku [[1998]]. Tohoto úseku se netýkalo zastavení výstavby dálnic, a proto byl plný profil dokončen [[18. říjen|18. října]] [[2000]].
=== Nové Mesto nad Váhom – Chocholná ===
Úsek se nachází na jižním konci středního Pováží a spojuje města [[Nové Mesto nad Váhom]] a [[Trenčín]]. V budoucnosti se na křižovatce Chocholná vybuduje křížení s [[Rychlostní silnice R2 (Slovensko)|rychlostní silnicí R2]]. Na dálnici se nacházejí dvě obousměrná odpočívadla [[Beckov]] a Kostolná, které slouží i obyvatelům okolních obcí. Na trase je celkově 20 mostů. Výstavba začala v roce [[1996]] a v polovičním profilu byl úsek v provozu od [[10. září]] roku [[1998]] spolu s předcházejícím úsekem. Zastavení výstavby dálnic vládou v roce [[1999]] se ani tohoto úseku netýkalo. Úsek je v plném profilu v provozu od [[1. září]] [[2000]].
=== Chocholná – Nemšová ===
Úsek s délkou 17 km vytváří severní obchvat [[Trenčín]]a a nachází se na něm oboustranné odpočívadlo ''[[Zamarovce]]''. Je rozdělen na dva podúseky: Chocholná – Skala a Skala – Nemšová a podklady na výstavbu se připravovaly ještě před [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]]. Výstavba úseku Chocholná – Skala začala už v září roku [[1991]], zbytek po Nemšovou v roce [[1994]]. Úsek uvedli do provozu postupně v letech [[1997]] a [[1998]]. Dokončovací práce a výstavba [[Dálniční přivaděč 5 (Slovensko)|dálničního přivaděče v Trenčíně]] pokračovaly do [[18. září]] roku [[2002]], kdy byl dálniční přivaděč odevzdán do provozu.
=== Nemšová – Ladce ===
Trasa úseku je umístěna mezi Nosický kanál a koryto Váhu. Na trase jsou 3 mimoúrovňové křižovatky. Délka úseku je 16,63 km. S výstavbou se začalo v roce [[1996]] a úsek uvedli do provozu v polovičním profilu [[10. prosinec|10. prosince]] roku [[1998]]. Plný profil byl uveden do provozu [[9. listopad]]u roku [[2000]].
=== Ladce – Sverepec ===
[[Soubor:Križovatka Beluša.jpg|thumb|300px|Před křižovatkou Beluša]]
Výstavba této části D1 začala v roce [[1997]], ale v roce [[1999]] byla pozastavena. Na trase je celkem 27 mostů a dálniční přivaděč Púchov. Nejdelší most (Pružinka) má délku 902 metrů. První část úseku od Ladcí po začátek křižovatky Beluša s délkou 1,9 km uvedli do provozu v polovičním profilu [[24. červenec|24. července]] [[2004]] a v plném profilu [[26. srpen|26. srpna 2004]]. Zbytek úseku byl uveden do provozu [[9. prosinec|9. prosince]] [[2005]].
=== Sverepec – Vrtižer ===
[[Soubor:ViaductPovBystrica2010.jpg|thumb|300px|Estakáda Považská Bystrica]]
Výstavba začala v [[leden|lednu]] [[2008]] a úsek začíná na mimoúrovňové křižovatce [[Sverepec]], kde dálnice překračuje silnici [[Silnice I. třídy 61 (Slovensko)|I/61]]. Dále přechází nad městem [[Považská Bystrica]] [[Estakáda Považská Bystrica|estakádou]] s délkou 1 444 metrů. Původně měl město obcházet [[Tunel Považská Bystrica|tunel]], ale nakonec vláda prosadila estakádu. Druhým významným mostem je estakáda podél Hričovského kanálu s délkou 1 694,5 metrů, vybudovaná jako ochrana tohoto úseku dálnice před povodněmi. Úsek končí na mimoúrovňové křižovatce Považská Bystrica, sever (Vrtižer). Na úseku byly vybudovány protihlukové stěny o délce 2 000 metrů, jedno pravostranné odpočívadlo „Považská Bystrica“ a Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Považská Bystrica. Úsek byl otevřen [[31. květen|31. května]] roku [[2010]].
=== Vrtižer – Hričovské Podhradie ===
Dálniční úsek D1 Vrtižer – Hričovské Podhradie má délku 12,9 km. Z původní délky 13,457 km byl zkrácen tak, aby končil na začátku dálnice [[Dálnice D3 (Slovensko)|D3]]. Na trase se nachází i [[mimoúrovňová křižovatka]] [[Bytča]].
Výstavba začala v říjnu roku 1998, ale o rok později byla pozastavena. Výstavbu obnovili v červenci [[2004]] a úsek uvedli do provozu v plném profilu [[29. červen|29. června]] [[2007]].
=== Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka ===
Úsek má délku 12 350 metrů. Trasa dálnice prochází přes vrch Viešky tunelem [[Tunel Ovčiarsko|Ovčiarsko]] a pokračuje po svazích údolí potoka Bitarová. Na konci katastrálního území Bánové tunelem [[Tunel Žilina|Žilina]] vstupuje do údolí [[Rajčianka|Rajčianky]] a obce [[Lietavská Lúčka]]. Obec Lietavskú Lúčku překonává estakádou a trasa končí na křižovatce s přivaděčem Žilina – jih. Úsek se původně měl začít budovat v roce [[2010]] jako součást PPP-projektu, který byl koncem roku [[2010]] ministrem dopravy [[Ján Figeľ|Jánom Figeľom]] zrušený. Na financování tohoto úseku se měly použít peníze ze státního rozpočtu a eurofondů. Úsek se začal stavět v lednu 2014 a měl by být dokončen v lednu 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=NDS|periodikum=ndsas.sk|url=http://ndsas.sk/useky-hricovske-podhradie---lietavska-lucka/44223s469c|datum přístupu=2016-09-07}}</ref>
=== Lietavská Lúčka – Dubná Skala ===
Tento úsek obejde problematický úsek silnice [[Silnice I. třídy 18 (Slovensko)|I/18]] u Strečna, kterým projede až 30 000 aut za den. Je to nejnáročnější a technicky nejtěžší úsek dálnice D1. Úsek má délku 12,9 km a je rozdělen na podúseky [[Lietavská Lúčka]] – [[Višňové (okres Žilina)|Višňové]] a Višňové – [[Dubná Skala]]. První úsek tvoří jen nájezd do tunelu. Nachází se tady druhý nejdelší tunel na [[Slovensko|Slovensku]] [[Tunel Višňové]] (v případě realizace plánovaného [[Tunel Karpaty|tunelu Karpaty]] jako jednoho souvislého tunelu) a také zde bude 5 mostů. Při zveřejnění cenových nabídek firem zúčastněných v tendru [[26. červen|26. června]] roku [[2012]] se nejnižší nabídnutá cena [[Skanska]] a [[Strabag]] ukázala jako překvapivě nízká, když vysoutěžených 338,3 milionu eur představuje 38 % původní odhadované ceny 896,5 miliónu eur bez [[DPH]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = SITA
| odkaz na autora = http://www.sita.sk/
| spoluautoři =
| titul = ízka cena za tunel Višňové prekvapila aj experta
| periodikum = Pravda.sk
| odkaz na periodikum = http://spravy.pravda.sk
| datum vydání = 26.6.2012
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 4.6.2012
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://spravy.pravda.sk/nizka-cena-za-tunel-visnove-prekvapila-aj-experta-f7x-/sk_ekonomika.asp?c=A120627_170915_sk_ekonomika_p01
| issn =
}}</ref> Stavba byla zahájena v červnu [[2014]] a měla by být dokončena v prosinci [[2019]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=NDS|periodikum=ndsas.sk|url=http://ndsas.sk/useky-lietavska-lucka---visnove---dubna-skala/44223s44344c|datum přístupu=2016-09-07}}</ref>
=== Dubná Skala – Turany ===
Úsek [[Dubná Skala]] – [[Turany]] s délkou 16,450 km bude navazovat na druhý nejdelší [[Slovensko|slovenský]] [[Dálnice|dálniční]] [[tunel]] – [[Tunel Višňové]]. Součástí stavby budou i tři mimoúrovňové křižovatky. Dále se stavěl dálniční přivaděč z [[Martin (město)|Martina]] s délkou 1,8 km, 28 mostů, malé a velké oboustranné odpočívadlo ''[[Turčianska Štiavnička]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dokumentácie na Projekty verejno-súkromného partnerstva (PPP)
| periodikum = Dopravoprojekt
| odkaz na periodikum = http://www.dopravoprojekt.sk
| datum vydání = 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 19.09.2009
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.dopravoprojekt.sk/sk/projekty/aktualne-dokumentacie/projekty-verejno-sukromneho-partnerstva-ppp
| issn =
}}</ref>
Smlouva o výstavbě byla podepsána [[26. říjen|26. října]] [[2011]], samotná stavba začala [[11. listopad]]u [[2011]]. Stavba tohoto úseku dálnice D1 byla odevzdaná do užívání 10. července 2015.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = D1 Dubná Skala – Turany
| url = http://www.ndsas.sk/useky-dubna-skala---turany/44223s471c
| datum vydání = 07/2015
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2015-10-05
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
=== Turany – Hubová ===
Délka tohoto technicky poměrně náročného úseku je naplánovaná na 13,575 km. Výstavba by měla začít v roce [[2017]] a dokončena by měla být v roce [[2019]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=NDS|periodikum=ndsas.sk|url=http://ndsas.sk/useky-turany---hubova/44364s472c|datum přístupu=2016-09-07}}</ref> Součástí stavby budou dvě mimoúrovňové křižovatky, 14 mostů a tunely [[Tunel Rojkov|Rojkov]] ''(1 810 m)'' a [[Tunel Havran|Havran]] ''(2 813 m)'' a Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) [[Stankovany]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = D1 Turany – Hubová
| url = http://www.ndsas.sk/dialnice/12328s?ids=12328&idc=12328&prm1=1&prm2=87
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.09.2009
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo = Bratislava
| jazyk =
}}</ref> V minulosti se preferovala varianta trasy úseku s 5,7 km dlouhým [[Tunel Korbeľka|tunelem Korbeľka]]. V roce [[2008]] byla jako definitivní trasa určena současná, která povede podél Váhu a budou se na ní nacházet dva tunely – Rojkov a Havran.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Tunelu zazvonil umieračik
| periodikum = SME.sk
| odkaz na periodikum = http://sme.sk
| datum vydání = 11.11.2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.09.2009
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://komentare.sme.sk/c/4169466/tunelu-zazvonil-umieracik.html
| issn =
}}</ref> V budoucnosti bude na 241. kilometru u obce [[Švošov]] vybudována křižovatka se severní sekcí [[Rychlostní silnice R3 (Slovensko)|rychlostní silnice R3]].
=== Hubová – Ivachnová ===
Tento úsek dlouhý 15,250 km byl součástí tzv. ''1. balíku'' PPP-projektů a v současnosti probíhá tendr na zhotovitele. Začátek prací byl původně plánován na rok [[2012]], ale kvůli průtahům se posunul na prosinec [[2013]].<ref name="HI">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hubová - Ivachnová Súťaž na zhotoviteľa
| url = http://www.ndsas.sk/useky-hubova---ivachnova/44364s473c
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 25.06.2013
| vydavatel = NDS a.s.
| místo =
| jazyk =
}}</ref> V budoucnosti bude tvořit severní obchvat města [[Ružomberok]]. Jedná se o technicky náročnou stavbu, kdy na tomto úseku má být vybudováno 21 mostů s celkovou délkou 4 845 metrů a také [[tunel Čebrať]] s délkou 1 994 metrů. Součástí stavby budou i dvě [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňové křižovatky]]. Úsek by měl být hotov v červnu [[2017]].<ref name="HI" />
=== Ivachnová – Liptovský Mikuláš ===
Úsek měří 14,332 km a nachází sa mezi městy [[Ružomberok]] a [[Liptovský Mikuláš]]. Výstavba probíhala od [[leden|ledna]] [[1973]] do [[prosinec|prosince]] [[1977]] současně s výstavbou [[Liptovská Mara|vodního díla Liptovská Mara]]. Ve směru na [[Košice]] byla vybudována odpočívadla ''[[Ivachnová]]'' (v budoucnosti by mělo být i v opačném směru) a ''[[Čemice]]''. Mezi nimi se nachází ještě velké oboustranné odpočívadlo ''[[Dechtáre]]''. Náklady na výstavbu úseku dosáhly celkově na 241,3 milionu Kčs. V letech [[2005]] až [[2006]] byly vybudovány chybějící odbočovací a připojovací pruhy na odpočívadlo Dechtáre v celkové délce 1 006 metrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = D1 Ivachnová – Hybe, odbočovacie a pripájacie pruhy na odpočívadlo Dechtáre
| url = http://ndsas.sk/dialnice/12328s?ids=12328&idc=12328&prm1=1&prm2=83
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 16.09.2009
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo = Bratislava
| jazyk =
}}</ref>
=== Liptovský Mikuláš – Liptovský Ján ===
Výstavbou tohoto úseku s délkou 7,130 km byl vytvořen jižní obchvat [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]]. Úsek byl ve výstavbě od března [[1972]], přičemž jeho část zprůjezdnili [[1. červenec|1. července]] [[1976]], zbytek [[9. prosinec|9. prosince]] [[1976]], což ho v pořadí odevzdaných úseků dálnice D1 řadí na druhé místo, hned za úsek [[Dálnice D1 (Slovensko)#Bratislava – Senec|Bratislava – Senec]]. Součástí stavby byla kromě křižovatek ''Liptovský Mikuláš'' a ''[[Liptovský Ján]]'' i budova Střediska správy a údržby dálnic (SSÚD) v [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]]. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 368 milionů Kčs. V současnosti se na úseku plánuje výstavba křižovatky ''[[Závažná Poruba]]'', která by zkvalitnila dopravní napojení na dálnici pro obyvatele východní části města Liptovský Mikuláš, ale i obcí sousedících s městem. Dokumentace předložená na posouzení vlivu na životní prostředí počítá s výstavbou po roce [[2012]] a odhaduje dobu výstavby na zhruba dva roky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Diaľnica D1 – križovatka Závažná Poruba
| url = http://eia.enviroportal.sk/detail/dialnica-d1-krizovatka-zavazna-poruba
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 15.09.2009
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo = Bratislava
| jazyk =
}}</ref>
=== Liptovský Ján – Liptovský Hrádok ===
Úsek mezi [[Liptovský Ján|Liptovským Jánem]] a [[Liptovský Hrádok|Liptovským Hrádkem]] s délkou 5,51 km byl ve výstavbě od [[Duben|dubna]] [[1975]] do [[Prosinec|prosince]] [[1983]] a nachází se na něm nejdelší silniční most na [[Slovensko|Slovensku]] – [[Viadukt Podtureň]] dlouhý 1 035 metrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mosty – Viadukt Podtureň
| url = http://www.ndsas.sk/mosty/12373s
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 15.09.2009
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo = Bratislava
| jazyk =
}}</ref> Viadukt probíhá 12 metrů nad terénem, nad dolinou řeky [[Váh]] a obcí [[Podtureň]]. Součástí stavby úseku jsou i dvě [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňové křižovatky]] – ''Liptovský Ján'' a ''Liptovský Hrádok''. Výstavba úseku si vyžádala investici ve výšce 502,7 milionu Kčs.
[[Soubor:D1 pri Dovalove.JPG|thumb|300px|Dálnica D1 u obce [[Dovalovo]].]]
=== Liptovský Hrádok – Hybe ===
Úsek s délkou přesně 7 km byl ve výstavbě ve dvou etapách. První etapa probíhala od [[Duben|dubna]] [[1983]] do [[červen|června]] [[1986]], přičemž se dálnice budovala jen v polovičním profilu. Druhá etapa, představující dobudování na plný profil se začala realizovat v dubnu roku [[1987]] a byla dokončena až po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v [[říjen|říjnu]] [[1990]]. Celkové náklady na výstavbu obou profilů dosáhly sumy 583,2 milionu Kčs. Dominantním prvkem úseku je montovaný [[Most Dovalovec]] s délkou 526,4 metru, který přemosťuje potok [[Dovalovec]] a přilehlé území ve výšce 33,06 metru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mosty – Most „Dovalovec“
| url = http://www.ndsas.sk/mosty/12373s
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 12.09.2009
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo = Bratislava
| jazyk =
}}</ref>
=== Hybe – Važec ===
Úsek vedoucí paralelně se silnicí I/18 a železnicí podél [[Bílý Váh (řeka)|Bílého Váhu]] měří 10,6 km. Ve výstavbě byl od roku [[1996]] až do roku [[2007]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = D1 Hybe – Važec
| url = http://www.ndsas.sk/dialnice/12328s?ids=12328&idc=12328&prm1=1&prm2=11
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 11.09.2009
| vydavatel = Národná diaľničná spoločnosť
| místo =
| jazyk =
}}</ref> ale do předčasného užívání byl odevzdán již [[16. listopad]]u [[2000]], přičemž v polovičním profilu sloužil již od roku [[1998]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Diaľnica Hybe – Važec po dvoch rokoch v plnom profile
| url = http://mesto.sk/prispevky_velke/kosice/dialnicahybevaze974383493.phtml
| datum vydání = 16.11.2000
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 11.09.2009
| vydavatel = Mesto.sk
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Součástí stavby byla jedna křižovatka ''([[Východná]])'', devět mostů a čtyři nadjezdy. U obce Východná bylo vybudováno malé oboustranné odpočívadlo.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Dálnice D1, Slovensko
| url = http://dalnice-silnice.cz/Sk/D1.htm
| datum vydání = 18.01.2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 11.09.2009
| vydavatel = Dálnice-silnice.cz
| místo =
| jazyk = český
}}</ref> Po odevzdání do předčasného užívání postupně pokračovaly dokončovací práce na výjezdu a odpočívadle ''Východná'' a dalším technickém vybavení dálnice až do října [[2007]]. Celkové náklady se vyšplhaly na hodnotu 3,461 miliardy [[Slovenská koruna|slovenských korun]].
=== Važec - Mengusovce ===
=== Mengusovce - Jánovice ===
==== Mengusovce - Veľká pri Popradě ====
==== Veľká pri Popradě - Matejovce ====
==== Matejovce - Jánovce ====
=== Jánovce - Jablonov ===
=== Jablonov - Studenec ===
=== Studenec - Beharovce ===
=== Beharovce - Branisko ===
=== Široké - obchvat ===
=== Fričovce - obchvat ===
=== Fričovce - Svinia ===
=== Svinia - Prešov-západ ===
=== Prešov-západ - Prešov-jih ===
=== Prešov-jih - Ličartovce ===
Úsek se začal stavět v dubnu 1977 a byl dokončen v červnu 1987. Do provozu byl uveden už říjnu 1982. Náklady na stavbu byly 326 mil. Kčs.
=== Ličartovce - Budimír ===
=== Budimír - Bidovce ===
=== Bidovce- Dargov ===
=== Dargov - Pozdišovce ===
=== Pozdišovce - Michalovce ===
=== Michalovce - Sobrance ===
=== Sobrance - státní hranice SK/UA ===
== Dálniční přivaděče ==
[[Dálniční přivaděč 5 (Slovensko)|Dálniční přivaděč PD 5]] napojuje na dálnici D1 [[Trenčín]].
Součástí dálničních mimoúrovňových křižovatek jsou také úseky silnic, které byly v minulosti formálně samostatnými dálničními přivaděči. Jedná se o bývalé dálniční přivaděče PD 3 v [[Bratislava|Bratislavě]] mezi [[Silnice I/61 (Slovensko)|silnicí I/61]] a dálnicí D1 u čtvrtě [[Vajnory]] s délkou 0,533 km, PD 4 v [[Okres Nové Mesto nad Váhom|okrese Nové Mesto nad Váhom]] mezi silnicí II/507 a dálnicí D1 u obce [[Lúka]] s délkou 0,278 km, PD 6 v [[Okres Liptovský Mikuláš|okrese Liptovský Mikuláš]] mezi [[Silnice I/18 (Slovensko)|silnicí I/18]] a dálnicí D1 u obce [[Východná]] s délkou 0,783 km, PD 7 v [[Okres Prešov|okrese Prešov]] mezi silnicí I/18 a dálnicí D1 u obce [[Široké]] s délkou 0,506 km, PD 8 v okrese Liptovský Mikuláš mezi silnicí I/18 a dálnicí D1 u obce [[Važec]] s délkou 0,333 km, PD 9 v [[Okres Poprad|okrese Poprad]] mezi silnicí III/018144 a dálnicí D1 u obce [[Štrba]] s délkou 0,814 km a PD 10 v [[Okres Bytča|okrese Bytča]] mezi silnicí II/507 a dálnicí D1 u města [[Bytča]] s délkou 0,746 km.
== Galerie ==
<gallery perrow="4">>
Image:Križovatka Trnava.jpg|křižovatka [[Trnava]] s [[Rychlostní silnice R1 (Slovensko)|R1]]
Image:D1 pri Siladiciach.jpg|D1 na 58.km
Image:Križovatka Beluša.jpg|křižovatka Beluša
Image:D1 estakáda PB.jpg|D1 estakáda [[Považská Bystrica]]
Image:Otváranie viaduktu v Považskej Bystrici na D1 III..jpg|otevření estakády v [[Považská Bystrica|Považské Bystrici]] na D1
Image:Otváranie viaduktu v Považskej Bystrici na D1 II..jpg|otevření estakády v [[Považská Bystrica|Považské Bystrici]] na D1
Image:Otváranie viaduktu v Považskej Bystrici na D1.jpg|otevření estakády v [[Považská Bystrica|Považské Bystrici]] na D1
Image:D1 pri Dubnici nad Váhom.jpg|D1 u [[Dubnica nad Váhom|Dubnice nad Váhom]]
</gallery>
{| class="wikitable"
| 