Pavouci: Porovnání verzí

[[Soubor:Clynotis_severus,_AF_2.jpg|240px |náhled|vpravo|Prostřední pár [[jednoduché oko|jednoduchých očí]] tohoto pavouka z čeledi [[skákavkovití]] (Salticidae) je velmi citlivý. Pavouk má ještě několik dalších párů „vedlejších očí“ na stranách a na vrcholu hlavy.<ref name="RuppertFoxBarnes2004P532To537" />]]

Většina pavouků má vepředu nahoře na hlavohrudi čtyři páry očí, jejichž rozmístění se liší čeleď od čeledi.<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders" /> Čelní pár je tvořen z takového druhu [[jednoduché oko|jednoduchých očí]] (očí s pouze jednou čočkou), které jsou u většiny členovců schopny rozeznávat pouze směr, z něhož na ně dopadává světlo. U pavouků jsou tyto oči ale schopny vytvářet obrazy.<ref name="RuppertFoxBarnes2004P532To537" /><ref>Ruppert, 578–580</ref> U ostatních očí se předpokládá, že se vyvinuly ze [[složené oko|složených očí]] klepítkatců, ale už se neskládají z jednotlivých oddělených oček, která jsou pro složené oči typická. Na rozdíl od hlavních očí tyto vedlejší oči u mnoha pavouků vnímají světlo odražené od [[tapetum lucidum|tapeta lucida]] a [[slíďákovití|slíďákovité]] lze ve tmě rozeznat podle toho, že jim oči „svítí“. Na druhou stranu například vedlejší oči [[skákavkovití|skákavkovitých]] tapeta nemají.<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders" /> Zraková ostrost některých skákavkovitých přesahuje až desetinásobně zrakovou ostrost [[šídla|šídel]], která mají mezi hmyzem zdaleka nejlepší zrak; lidé mají pouze asi pětkrát ostřejší zrak než skákavkovití. Dosahují toho pomocí čoček poskládaných na způsob [[teleobjektiv]]u, čtyřvrstvé sítnice a schopnosti otáčet oči a sjednotit obrazy z různých fází snímání okolí. Nevýhodou procesu sjednocování obrazů je jeho pomalost.<ref name="HarlandJackson2000EightLeggedCats">{{citace periodika

}}</ref> Někteří pavouci mají menší počet očí, nejčastěji šest (např. čeleď [[šestiočkovití]], ale i jen čtyři nebo dvě. Jeskynní druhy mívají oči zakrnělé.

 

 

Samičky vodního pavouka [[vodouch stříbřitý|vodoucha stříbřitého]] (''Argyroneta aquatica'') stavějí pod vodou „zvon“ z pavučin, který plní vzduchem a využívají ho k trávení potravy, svlékání, páření a kladení vajíček. Pavouci tohoto druhu tráví ve zvonech téměř celý svůj život a vylézají jenom za účelem chycení kořisti, která se zvonu nebo k němu přilehlých vláken dotkla.<ref>{{citace periodika

}}</ref> Několik druhů využívá hladiny jezer a rybníků podobně jako pavučiny tak, že na nich rozpoznává vibrace, které způsobuje hmyz spadlý do vody a snažící se dostat ven.<ref name="RuppertFoxBarnes2004Spiders" />

 

 

Dospělé samice [[pavouk bolasový|bolasových pavouků]] vytvářejí „pavučiny“ sestávající z jediného vlákna, které střeží. Loví pomocí „lasa“, což je pavučinové vlákno zakončené velkou lepkavou koulí. Vylučují látky připomínající [[můry|můří]] [[feromon]]y a poté na můry vrhají svá lasa. Ačkoli asi v polovině případů minou, za noc jsou schopny ulovit hmyz zhruba o stejné hmotnosti jako pavouci stejné velikosti, kteří vytvářejí pavučiny. Když se jim zhruba do půl hodiny nepodaří ulovit žádnou potravu, sežerou laso, chvíli si odpočinou a poté vytvoří nové.<ref>{{citace periodika

| příjmení = Eberhard | jméno = W. G

| titul = The Natural History and Behavior of the Bolas Spider, ''Mastophora dizzydeani'' sp. n. (Araneae)

 

Kromě členovců se živí také žábami, ještěrkami a šneky.<ref>{{citace elektronické monografie

}}</ref>

 

| jazyk = anglicky

}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie

}}</ref> Sklípkanec jedovatý má agresivní obrannou taktiku a jeho jed způsobil úmrtí minimálně 13&nbsp;lidí.<ref>{{citace elektronické monografie

| url = http://www.avru.org/compendium/biogs/A000003b.htm | datum přístupu = 2008-10-11

| příjmení = Ray | jméno = N | rok = 2002 | titul = Lonely Planet Cambodia | vydavatel = Lonely Planet Publications | místo = Melbourne

| isbn = 1-74059-111-9 | strany = 308 | jazyk = anglicky

 

Pavoučí jedy by mohly být šetrnější variantou k běžným [[pesticidy|pesticidům]], protože jsou smrtelné pro hmyz, ale většina z nich je neškodná pro [[obratlovci|obratlovce]]. Vhodným zdrojem by mohli být australští sklípkanci jedovatí, protože většina hmyzích druhů na jejich jed nemá vybudovanou [[imunita (biologie)|imunitu]] a sklípkancům jedovatým se daří v zajetí a jed z nich lze lehce dostat. Jednotlivé škůdce by možná bylo možné zaměřit pomocí [[genetické inženýrství|genetického inženýrství]] tak, že by se geny zodpovědné za tvorbu pavoučích [[toxin]]ů implantovaly do [[virus|virů]], které napadají například populace [[černopáska bavlníková|černopásky bavlníkové]].<ref>{{citace elektronické monografie

| pmid = 11175840 | doi = 10.1038/84588

| strany = 155 | jazyk = anglicky

| příjmení = ANDRADE | jméno = E.

| titul = Penile erection induced ''in vivo'' by a purified toxin from the Brazilian spider ''Phoneutria nigriventer''

 

Protože [[pavoučí hedvábí]] je zároveň lehké a pevné, probíhají pokusy o jeho umělou syntézu. Geny pro tvorbu proteinů pavoučích vláken jsou také pomocí metod genetického inženýrství přenášeny do genomu dalších potenciálních producentů, například některých rostlin, bakterií, kvasinek či [[koza domácí|koz]].<ref>{{citace periodika

}}</ref><ref>{{citace periodika

| autor = MENASSA, R., ZHU, H., KARATZAS, C. N., LAZARIS, A., RICHMAN, A., BRANDLE, J

{{Podrobně|Arachnofobie}}

 

| url = http://phobias.about.com/od/introductiontophobias/a/arachnophobia.htm

| titul = Spider Fears or Arachnophobia | datum přístupu = 2009-08-02 | jazyk = anglicky