Šalvěj: Porovnání verzí

| podčeleď = ''[[Nepetoideae]]''

'''Šalvěj''' (''Salvia'') je rod aromatických léčivých [[Bylina|bylin]], [[Polokeř|polokeřů]] či [[Keř|keřů]] z čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]], se 700-1100 druhy nejpočetnější rod čeledi s kosmopolitním rozšířením,; převážněnejvíce druhů roste ve Střední a Jižní Americe, ve Středomoří a ve východní Asii, několik jich je původních i v české květeně. Pro vysoký obsah účinných látek, především aromatických [[Silice|éterických olejů]], je řada druhů po staletí kulturně využívána v léčitelství, kosmetice, a gastronomii, jejichjiné se zase pro atraktivní vzhled sebarevných uplatňujekvětů uplatňují v okrasném zahradnictví. Patří též k medonosným rostlinám. Výživná semena šalvěje hispánské jsou známa jako chia. Lektotypem rodu je [[šalvěj lékařská]] (''Salvia officinalis'').<ref name="Tropicos">{{Tropicos|ID=40029048|WissName=Salvia|Zugriff=2014-04-04}}</ref>Citace elektronického periodika

Na dlouhou dobu respektované pojetí rodu vytvořil v letech 1832-361832–36 [[George Bentham]], který 291 tehdy známých druhů rozdělil do čtyř podrodů a 14 (později pouze 12) sekcí podle morfologie květů, především tyčinek. Podrody ''Salvia'' a ''Sclarea'' zahrnují v tomto pojetí výhradně šalvěje [[Starý svět|Starého světa]], podrod ''Calosphace'' americké šalvěje a podrod ''Leonia'' má kosmopolitní rozšíření.<ref name="Sutton">{{cite book|last=Sutton|first=John|title=The Gardener's Guide to Growing Salvias|publisher=Workman Publishing Company|year=2004|pages=15–17|isbn=978-0-88192-671-2}}</ref>

}}</ref> Bryan Drew a jeho kolegové ve studii 2017 definitivně potvrdili, že rod je i přes svou rozsáhlost [[Parafyletismus|parafyletický]]; monofylie přitom může být podle autorů relativně snadno dosaženo jeho rozšířením o menší vnořené rody ''[[Dorystaechas]]'', ''[[Meriandra]]'', ''[[Perovskie|Perovskia]]'', ''[[Rozmarýn|Rosmarinus]]'' a ''[[Zhumeria]].''<ref>{{Citace periodika

[[Lodyha]] je obvykle přímá nebo vystoupavá, větvená, na průřezu čtyřhranná, u velké části druhů dřevnatí. Na nadzemních částech rostlin (listy, stonek) jsou časté jednoduché a/nebo žláznaté chlupy ([[Trichom|trichomy]]). Většinou vstřícně uspořádané listy jsou rozděleny na kratší či delší řapík a listovou čepel. [[List|Listy]] jsou obvykle jednoduché, většinou křižmostojné, se zpeřenou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]], celokrajné nebo s okrajem zubatým či vykrajovaným; někdy jsou hluboce laločnaté až peřenodílné, mnohdy až vlnatě chlupaté, zřídka lysé. U některých druhů tvoří přízemní růžici. [[Palist|Palisty]] nejsou vyvinuty.<ref name=":4">Štěpánková J. (2000): ''Salvia'' L. – šalvěj. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 694–707, Academia, Praha.</ref>  

[[Květ|Květy]] jsou postranní, oboupohlavné, někdy se zakrnělými, sterilními tyčinkami (a tedy funkčně samičí). Umístěny jsou buď jednotlivě, nebo (většinou) v chudých či bohatých [[Lichopřeslen|lichopřeslenech]], uspořádaných dále do hroznovitých, klasovitých nebo latovitých [[květenství]]. Jejich podpůrné [[Listen|listeny]] jsou opadavé nebo vytrvalé, zpravidla velmi odlišné od lodyžních listů a mohou být u některých druhů barevně velmi dekorativní. Listence jsou obvykle drobné až stěží rozpoznatelné, stejně tak stopky květů.

Co do tvaru jsou květy souměrné (zygomorfní), pětičetné. Trubkovitý či zvonkovitý [[Kalich (botanika)|Kalichkalich]] je rozeklaný do dvou laloků, horní je dvoj- nebo trojčetně uspořádaný, spodní má dva zuby. [[Koruna (botanika)|Koruna]] se skládá z pěti srostlých korunních lístků, která má pro hluchavkovité typickou dvoupyskatou strukturu. JejichBarva barvakvětů se pohybuje v odstínech od bílé po žlutéžlutou anebo od červené aža růžové po růžovéfialovou aaž fialovéčistě a modrémodrou. [[Opylení|Opylovány]] jsou buď ptáky (například v Jižní Americe [[Kolibříkovití|kolibříky]]), nebo blanokřídlým hmyzem ([[Včela medonosná|včelami]] nebo [[Čmelák|čmeláky]]). Ze čtyř [[Tyčinka (botanika)|tyčinek]] jsou dvě spodní obvykle přeměněny na jalová [[Patyčinka|staminoidia]], která slouží jako pákový mechanismus k poprášení hmyzího opylovače pylem z vrchních fertilních tyčinek. Tyčinky dozrávají zpravidla dříve než samičí orgány ([[protandrie]]).<ref name=":23">{{Citace monografie

}}</ref> [[Čnělka]] [[Pestík|pestíku]] je niťovitá, [[blizna]] dvojklanná, [[semeník]] svrchní, srostlý ze dvou [[Plodolist|plodolistů]]. Plodem jsou většinou [[Tvrdka|tvrdky]] poltící se na čtyři hladké, lysé, kulovité či vejčité plůdky, které ve vlhku často slizovatí.<ref name=":4" />

Šalvěje jsou vytrvalé aromatické byliny, polokeře či keře, zřídka též [[Jednoletá rostlina|jednoletky]] nebo [[Dvouletá rostlina|dvouletky]]. Vyskytují se převážně v [[Tropický podnebný pás|tropických]], [[Subtropický podnebný pás|subtropických]] a [[Mírný podnebný pás|mírných]] oblastech Starého i Nového světa. Největší druhové diverzity dosahuje rod ve Střední a Jižní Americe (asi 540 druhů), v eurasijské oblasti od [[Středomoří]] po [[Střední Asie|Střední Asii]] (250 druhů), na východě Asie (90 druhů) a v [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]] (30 druhů).<ref name=":0" /> Pěstované formyVětšinou vyžadují teplá, slunečná, spíše vysychavá a na živiny chudší stanoviště chráněná před mrazem. Půda musí být dobře propustná a nesmí být kyselá.<ref name=":1">{{Citace monografie

Šalvěje obsahují značné množství látek, z nichž nejdůležitější jsou silice, [[třísloviny]], [[Fenoly|fenolické látky]] a [[flavonoidy]].

}}</ref> <ref>{{Citace monografie

Dále se vyskytují [[flavonoidy]] (kvercetin, luteolin), [[hořčiny]], [[třísloviny]], [[Fytoestrogen|fytoestrogeny]] a různé organické kyseliny (např. [[kyselina rozmarýnová]], [[kyselina kávová]]).<ref name="hager1994">Rudolf Hänsel, Konstantin Keller, Horst Rimpler, G. Schneider (Hrsg.): ''Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. 6. Drogen P–Z.'' 5. Auflage. Springer, Berlin, Heidelberg 1994, [[Spezial:ISBN-Suche/3540526390|ISBN 3-540-52639-0]], ''Salvia'' S. 538–574 {{Google Buch|BuchID=BPeRSKvexzoC|Seite=538}}.</ref><ref name=":3">{{Citace monografie