Verze z 26. 7. 2018, 12:43 editovat Zbrnajsem (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 528 editací →‎Historie vzniku: Tady byla Bizetova fotka, moc daleko. Zde by měli být oba libretisté. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 7. 2018, 12:46 editovat zrušit editaci Zbrnajsem (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 528 editací →‎Pozadí: Fotka od Carjata. Přejít na další porovnání →
Řádek 29: == Pozadí == [[Soubor:Georges bizet.jpg\|náhled\|upright\|Georges Bizet krátce před svou smrtí. Fotografie: [[Étienne Carjat]].]] [[Soubor:Проспер_Мериме.jpg\|náhled\|upright\|[[Prosper Mérimée]], jehož novela ''Carmen'' z roku 1845 inspirovala slavnou operu\|alt=Černobílá fotografie muže v obleku a s uvázaným šátkem]] ~~Přesto,~~Přestože žebyl Bizet ~~byl~~ laureátem [[Římská cena\|Římské ceny]], měl v Paříži 60. let 19. století velké problémy s uváděním svých scénických děl. Dva hlavní operní domy, [[Opéra national de Paris\|Národní pařížská opera]] (Opéra national de Paris, Opéra) a [[Théâtre de l'Opéra-Comique\|Komická opera]] (Théâtre national de l'Opéra-Comique, Opéra-Comique), uváděly tehdy hlavně konzervativní repertoár, což omezovalo příležitosti pro mladé francouzské talenty.<ref>Steen, str. 586</ref> Bizetův profesionální vztah s Léonem Carvalhem, ředitelem nezávislé společnosti a stejnojmenného divadla [[Théâtre-Lyrique\|Théâtre Lyrique]], mu umožnil přivést na scénu dvě celovečerní opery, ''[[Lovci perel\|Lovce perel]]'' (1863) a ''Krásku z Perthu'' (1867), žádná z nich však u veřejnosti nedosáhla většího úspěchu.<ref>Curtiss, str. 131–42</ref><ref>Dean 1965, str. 69–73</ref> Když se po [[Prusko-francouzská válka\|francouzsko-pruské válce]] v letech 1870–1871 do Paříže opět navrátil umělecký život, Bizet našel více příležitostí pro uvádění svých děl; jeho jednoaktová opera ''[[Džamilé]]'' byla uvedena v Opéra-Comique v květnu 1872. Ačkoli tato inscenace propadla a byla stažena po 11 představeních,<ref>Dean 1965, str. 97–98</ref> vedla k další objednávce od divadla, tentokrát na celovečerní operu, pro kterou měli vytvořit libreto [[Henri Meilhac]] a [[Ludovic Halévy]].<ref name="D100"/> Halévy, který napsal text Bizetovy studentské opery ''Le docteur Miracle'' (1856), byl bratrancem Bizetovy ženy Geneviève;<ref>Curtiss, str. 41</ref> on i Meilhac měli solidní pověst jako libretisté mnoha operet [[Jacques Offenbach\|Jacquese Offenbacha]].<ref>Dean 1965, str. 84</ref>

Carmen: Porovnání verzí