Gérard z Ridefortu: Porovnání verzí

 

Nemocný jeruzalémský král [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduin IV.]] určil za svého nástupce svého synovce [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina V.]] a pro případ, kdy by tento, protože byl ještě malým dítětem, zemřel, ustanovil regentem království Raymonda z Tripolisu s tím, že nového krále by měli vybrat anglický a francouzský král spolu s císařem a [[Seznam papežů|papežem]]. Když však v září 1186 Balduin V. zemřel, korunu s Gérardovým přispěním uchvátila Balduinova sestra [[Sibyla Jeruzalémská|Sibyla]] a novým králem se stal [[Guy z Lusignanu]]. Vytvořily se tak dvě hlavní strany, které mezi sebou v dalších letech soupeřily. První kolem krále Guye, na jejíž stranu se přidal i Gérard a druhá kolem Raymonda z Tripolisu.

V zimě 1186-87 přiměl Gérard krále, aby zbraněmi donutil Raymonda k míru. Ten na to zareagoval vyjednáváním o příměří s muslimským vládcem [[Saladin]]em. Přímé konfrontaci zabránila snaha [[Balian z Ibelinu|Baliana z Ibelinu]], který přiměl krále, aby vyslal k Raymondovi vyjednavače. Členem tohoto poselstva byl i Gérard z Ridefortu. Mezitím Saladin vyslal do tripolského hrabství s Raymondovým souhlasem průzkumnou hlídku. Když se o tom Gérard dozvěděl, ihned dal poslat pro posily, aby se s nimi střetl. Ačkoliv muslimů bylo asi 7000 a křesťanů jen 140, nedbal Gérard rad k ústupu a 1. května zaútočil. Tato bitva se označuje jako [[bitva u Cressonských pramenů]] a pro křesťany skončila strašlivým masakrem. Z bitvy vyvázl pouze zraněný Gérard a dva templáři.