Spojené státy americké: Porovnání verzí

PodleDvě společnéamerické studieuniverzity, [[Northwestern universityUniversity]] a Princetonu[[Princeton]], zvypracovaly rokuspolečnou studii uveřejněnou v roce 2014, kteráve zkoumalakteré 1779zkoumaly 1 779  politických změn či návrhů z let 1981 až 2002. a jakZaměřily se shodovalana sotázku shody těchto změn s veřejným míněnímíněním lidí, kteří toje kteréprosasovali. politickéTouto změny chtělistudií prosadit. Studiebylo zjistilazjištěno, že zatímco míra prosazení legislativních návrhů ve prospěch nejbohatších 10 % Američanů měla lineární závislost na jejich preferenci, prosazení legislativních změn ve prospěch průměrných Američanů bylo nezávislé na tom, jak moc si Američané dané změny přejí nebo je potřebují. Dochází tak k tomu, že není uplatňována „vůle lidu“, ale vůle několika málo elit a dá se tak mluvit o existenci [[oligarchie|oligarchii]] a neexistenci [[demokracie]] v USA.

{{citace|Ekonomické elity a organizované skupiny, zastupující velké zájmy byznysu, mají podstatný nezávislý dopad na politiku Spojených států, zatímco zájmy mas a &nbsp;průměrných občanů mají [na prosazení politických změn] nepatrný nebo žádný vliv.|Studie NothernNothwestern universityUniversity &a PrincetonPrincetonu<ref>{{Citace periodika

| příjmení = world?

| jméno = What in the

Na začátku roku 2017 byl tzv. index demokracie Spojených států amerických ohodnocen hodnotou pod 8,0, čímž se podle Ekonomické zpravodajské jednotky (''Economist Intelligence Unit'', EIU), která hodnocení prováděla, země přesunula z kategorie „plná demokracie“ do kategorie „vadná demokracie“ – poprvé ve své historii.<ref>{{Citace periodika