Nacismus: Porovnání verzí

 

=== Řazení v pravolevém spektru ===

 

Daná problematika je však obtížně diskutovatelná kvůli neostrosti pojmů [[pravice]] a [[levice]] i posunům jejich vnímání v čase a prostoru. Je potřeba říci, že kontinentální pravicové myšlení (a německé zvláště) si na rozdíl od anglosaského v průběhu 19. století nepřivlastnilo agendu ekonomického [[liberalismus|liberalismu]]. Jeho snahou byla konzervace jádra společenských poměrů fungujících před vznikem Francouzské revoluce 1789 a obhajoba závazného nadindividuálního a mimoracionálního étosu, který tuto společnost legitimizuje. Pravicová diskuse v 19. století dospěla k akcentaci "spontánního řádu", který není primárně ekonomickým principem, ale má zejména zakotvení v tradicích, nepsané a transhistorické společenské hierarchii, [[monarchismus|monarchistických]], aristokratických nebo jiných elitářských principech. Na přelomu 19. a 20. století, vlivem [[Charles Darwin|Darwinových]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheových]] úvah a zvyšující se prestiže přírodních věd byl tento řád obzvláště v Německu interpretován v [[naturalismus|naturalistických]] kategoriích, pomocí [[eugenika|eugenických]] principů, ideologií krve a půdy (Blut und Boden). Rovněž nelze přehlížet vysokou prestiž pojmu státu v německém konzervativním myšlení ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Johann Jakob Bachofen]]). Konzervativní pravicové myšlení v románských a zejména ve středoevropských zemích z těchto pozic silně vymezuje vůči individualismu a individuálnímu ekonomickému podnikání ([[laissez-faire]]), vůči opovrženíhodné snaze řešit společenské problémy parlamentarismem a argumentační diskusí, vůči emancipaci nových společenských vrstev (dělnictva, svobodné inteligence, Židů, menších i slovanských národů) a vůči narušování tradiční stavovské hierarchie. Těchto kulturních podnětů svérázně využil i nacismus.