Nacismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 89.177.56.52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 237:
 
=== Řazení v pravolevém spektru ===
Nacismus je řazen mezi [[krajní pravice|ultralevicovéultrapravicové]] měrysměry.<ref name="Bastl, Mareš"/> <ref>Armin Pfahl-Traughber: Rechtsextremismus in der Bundesrepublik. 4. Auflage, Beck, München 2006, ISBN 3-406-47244-3, S. 14f./</ref> <ref>Brigitte Bailer-Galanda: Zum Begriff des Rechtsextremismus. In: Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes; zuletzt abgerufen am 2. Juli 2008./</ref> <ref>Timothy Snyder: Krvavé země - Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Přel. P. Šustrová. Praha : Paseka, 2013 s.35</ref> Tento náhled z politologického hlediska zdůvodnil už Hitlerův současník [[Konrád Heiden|Konrad Heiden]].<ref>Konrad Heiden, 1932, A History of National Socialism: Translated from the German - Stránka 158</ref> Vyplývá rovněž z toho, jaké politické strany během své cesty k moci nacismus využíval jako své spojence a představitele jakých politických proudů přednostně potíral a likvidoval. Zatímco konzervativní nacionalisty, sympatizanty předválečné monarchie a klerikály nacisté využili při převzetí moci roku 1933 v koaliční spolupráci či se je i během svého režimu pokoušeli integrovat, velmi negativně byli od počátku zaměřeni především vůči sociálním demokratům, komunistům a levicovým odborům.
 
Daná problematika je však obtížně diskutovatelná kvůli neostrosti pojmů [[pravice]] a [[levice]] i posunům jejich vnímání v čase a prostoru. Je potřeba říci, že kontinentální pravicové myšlení (a německé zvláště) si na rozdíl od anglosaského v průběhu 19. století nepřivlastnilo agendu ekonomického [[liberalismus|liberalismu]]. Jeho snahou byla konzervace jádra společenských poměrů fungujících před vznikem Francouzské revoluce 1789 a obhajoba závazného nadindividuálního a mimoracionálního étosu, který tuto společnost legitimizuje. Pravicová diskuse v 19. století dospěla k akcentaci "spontánního řádu", který není primárně ekonomickým principem, ale má zejména zakotvení v tradicích, nepsané a transhistorické společenské hierarchii, [[monarchismus|monarchistických]], aristokratických nebo jiných elitářských principech. Na přelomu 19. a 20. století, vlivem [[Charles Darwin|Darwinových]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheových]] úvah a zvyšující se prestiže přírodních věd byl tento řád obzvláště v Německu interpretován v [[naturalismus|naturalistických]] kategoriích, pomocí [[eugenika|eugenických]] principů, ideologií krve a půdy (Blut und Boden). Rovněž nelze přehlížet vysokou prestiž pojmu státu v německém konzervativním myšlení ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Johann Jakob Bachofen]]). Konzervativní pravicové myšlení v románských a zejména ve středoevropských zemích z těchto pozic silně vymezuje vůči individualismu a individuálnímu ekonomickému podnikání ([[laissez-faire]]), vůči opovrženíhodné snaze řešit společenské problémy parlamentarismem a argumentační diskusí, vůči emancipaci nových společenských vrstev (dělnictva, svobodné inteligence, Židů, menších i slovanských národů) a vůči narušování tradiční stavovské hierarchie. Těchto kulturních podnětů svérázně využil i nacismus.