Nike: Porovnání verzí

Logo firmy (''swoosh'') vzniklo v roce 1971 a bylo navrženo [[Carolyn Davidson]],<ref name="cena">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> studentkou grafiky na portlandské univerzitě. Studentka byla placena od pracovní hodiny částkou 2 dolary za hodinu práce. Koncová cena [[logo|loga]] a výplata pro Carolyn za logo, které je dnes celosvětovým symbolem firmy, byla 35 amerických dolarů.<ref name="cena"/> V současnosti (2009) je cena značky Nike 12 mld. dolarů.<ref>http://www.millwardbrown.com/Sites/optimor/Media/Pdfs/en/BrandZ/BrandZ-2009-Report.pdf strana 17</ref> Logo představuje křídlo [[Řecká mytologie|řeckých bohů]]. Název značky je totiž odvozen od jména řecké okřídlené bohyně vítězství [[Niké]]. Poprvé se logo objevilo na scéně roku 1971.<ref name="cena"/>

V roce 1998 [[politický aktivismus|politický aktivista]] Mark Kasky obvinil Nike z toho, že lže svým zákazníkům, když v dopise v novinách ''San Francisco Examiner'' ujišťovala všechny, že dělníci této korporace po světě se mohou těšit ze základních pracovních práv (jako minimální mzda, zdravotní a bezpečnostní směrnice a rovné možnosti zaměstnání). Kasky věděl, že v tomto případě to nebyla pravda – audit v roce 1996 odhalil, že například dělníci ve [[Vietnam]]u byli rutinně vystaveni chemikáliím způsobujícím [[rakovina|rakovinu]], které ve Spojených státech byly nezákonné. Další studie, kterou sama Nike zaplatila, nalezla „důkazy fyzického a slovního zneužívání a [[sexuální harašení|sexuálního harašení]] v devíti svýchjejích továrnách v [[Indonésie|Indonésii]].“ Po zjištění, že on a další tisíce zákazníků Nike byli obelháni a kupovali od ní zboží na základě lživých předpokladů, dostal Kasky korporaci Nike k soudu. A v roce [[2002]] Kasky svůj případ vyhrál a vrchní kalifornský soud řekl, že Nike vskutku porušila zákony (jako je nekalá soutěž a lživá reklama). Nike se ale odvolala, vzala případ k Nejvyššímu soudu a ten v roce 2003 souhlasil se slyšením. Nike tvrdila, že coby korporátní osoba měla nárok na svobodu projevu, která (v tomto případě) znamenala i svobodu [[lež|lhát]]. Opírala se o precedens ''Southern Pacific Railroad versus kraj Santa Clara'' z roku [[1886]], ve kterém jistý John Chandler Bancroft Davis přidalpřisoudil korporacím status osoby. Kaskyho právník ale vystoupil s detailním rozborem tohoto případu a argumentoval, že Nejvyšší soud tehdy nevyřkl, že by korporace byly osoby, a výše zmíněný precedens je mylně chápán. Předsedající soudce Nejvyššího soudu, William Ranquist vyslechl tuto argumentaci a soudní spor rozpustil, protože ke slyšení tohoto případu vůbec nemělo dojít. Rozhodnutí soudu nižší instance nabylo právní moci, Nike prohrála tento případ a vyrovnala se s Kaskym, souhlasíc, že daruje sedmimístné sumy na pomoc pracovníkům v textilu na celém světě.