Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 1 rokem
m
Adam z [[Bačkovice|Bačkovic]] (erbu jeleních parohů) seděl na Polici v letech 1437–1463. Jeho synové Jan (majitel v letech 1463–1466) a Hynek (majitel v letech 1466–1522) započali v 2. polovině 15. století s pozdně gotickou přestavbou tvrze. Na přelomu 15. a 16. století na Polici sídlil Adamův stejnojmenný vnuk (Adam z Bačkovic), přísedící zemského soudu v Brně, který držel mimo Police a [[Bačkovice|Bačkovic]] také [[Jaroslavice]] (Joslowitz) a [[Nový Hrádek (Lukov)|Nový Hrádek]]. Jeho dcera Eva se provdala v roce 1522 za svého poručníka [[Vilém Kuna z Kunštátu starší|Viléma Kunu z Kunštátu]]. Roku 1524 prodali „''Polici s tvrzí a půltuctem okolních vesnic''” panu Janovi Tavíkovskému z [[Tavíkovice|Tavíkovic]] (roku 1534 purkrabí znojemského markraběcího hradu). Jana z Tavíkovic a jeho manželku Kateřinu z Puchheimu připomínal nad příjezdovou bránou do kamene vytesaný nápis s erby pánů z Tavíkovic a [[Raabs an der Thaya (hrad)|Puchheimu]] (roku 1534). Po Janovi držel Polici Václav Tavíkovský (připomínán roku 1562 a roku 1568). Majetek zdědila jeho ovdovělá dcera Eva Tavíkovská z Tavíkovic ([[Valdštejnové|Valdštejnová]]), která v roce 1590 vše odkázala svému druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teufelovi z Guntersdorfu (Georg Christoph Teufel v. [[Guntersdorf]], † 1608).
 
Jiří Kryštof Teufel prodal ves Polici s tvrzí a obcemi patřícími k jeho panství Uršule Lorantové z Inky (Orsolya či Oršoja) Loránth de Inke, která byla druhou ženou [[Jan Čejka z Olbramovic|Jana Čejky z Olbramovic]] (Wolframitz). Ten se v roce 1613 psal po Polici, [[Syrovice|Syrovicích]] a [[Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici]].<ref>Landtafel Brünn XXIX, 24, Gerichtliche Vorladungsbücher (Půhoň) Brunn XXXVI, 1, XXXVIII, 211, Hosák, s. 173</ref> Za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] byl nejprve odsouzen k smrti a nakonec k doživotnímu žaláři.<ref>Josef Pilnáček: Staromoravští rodové, Band 1, s. 272</ref> Uršula pocházela z uherského rodu, který získal po šlechtickém rodu [[NyáryovciNyáryové|Nyáryovců]] z Bedegu (Nyáry család bedeghi) přes sestru posledního majitele panství Jana Nyáryho a jejího manžela Mikuláše Loranta z Inky (Miklós Loránth de Inke) [[bzenec]]ké panství. Zároveň byla přes uherský rod [[Zay z Čemer|Zay von Csömör]] (Zay z Čemer) v přízni s pány z Puchheimu (László Zay de Csömör a Felizitas von Puecheim).<ref>Majitelé bzeneckého panství na - [http://www.starybzenec.cz/majitele-panstvi/#zBedegu www.starybzenec.cz]</ref><ref>Genealogie rodu - [http://genealogy.euweb.cz/hung/zay1.html#LO Zay von Csömör]</ref><ref>Genealogie rodu - [http://genealogy.euweb.cz/hung/nyary1.html Nyáry de Bedegh]</ref> V roce 1625 zapsal polické panství jako dědictví své choti Elišce Zay z Čemer (Erzsébet Zay de Csömör) uherský šlechtic Benedikt Palásthy z Kosihovic či Kesejova (Benedek Palásthy et Keszihócz), pán na [[Slavičín]]ě.
 
=== Police za Berchtoldů z Uherčic ===