Rusko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
|||
Řádek 175:
[[7. listopad]]u [[1917]] byla v [[Petrohrad]]u ustavena sovětská vláda v čele s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]], revolucionářem a [[marxismus|marxistickým]] intelektuálem. V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR), v jejíchž postupem doby pozměněných hranicích existuje dnešní Rusko. Hlavním městem se stala opět [[Moskva]]. 3. března podepsalo Rusko separátní [[Brestlitevský mír|Brest-litevskou mírovou smlouvu]] ukončující první světovou válku, ovšem za cenu ztráty většiny [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Polsko|Polska]], [[Besarábie]], [[Finsko|Finska]] a [[Pobaltí]].
Země upadla do vleklé [[Ruská občanská válka|občanské války]] trvající až do roku 1922; proti komunistům povstalo mnoho odpůrců, např. [[Bílá armáda]], [[Černá armáda]]
V době války odešla velká část spisovatelů, umělců a vědců do [[emigrace]]. Při [[Hladomor v Povolží|hladomoru v Povolží]] zemřelo přes 5 milionů lidí. V roce [[1921]] Lenin vyhlásil [[Nová hospodářská politika|novou hospodářskou politiku]], díky níž se podařilo alespoň částečně konsolidovat hospodářství.
[[Soubor:Soviet Union 1936.svg|náhled|[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruská SFSR]] a ostatní [[Svazová republika|svazové republiky]] v roce 1936]]
Vzhledem k Leninovým zdravotním komplikacím byl nově zřízen úřad Generálního tajemníka ÚV [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]; dosazen do funkce byl [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]]. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit ideové odpůrce, zejména [[trockismus|trockisty]]. 30. prosince [[1922]] došlo ke spojení RSFSR, [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská SSR|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak [[Sovětský svaz]].
Po Leninově smrti roku [[1924]] se chopil moci Stalin. Probíhala násilná [[kolektivizace]] zemědělství, budování těžkého průmyslu a infrastruktury, [[elektrifikace]] země; zvyšovala se [[gramotnost]] obyvatelstva či dostupnost zdravotní péče, avšak rozvoj země probíhal za cenu likvidace odpůrců režimu a kolektivizace, kteří byli internováni do tzv. [[gulag]]ů, zejména na Sibiř a Dálný Východ, kde zemřely milióny osob. Polovina [[1930–1939|30. let]] je pak obdobím další [[rusifikace]] neruských národů SSSR a brutálních stalinských čistek [[NKVD]] v armádě a straně.
[[22. červen|22. června]] [[1941]] [[Adolf Hitler|hitlerovské]] [[Německo]] porušilo smlouvu o neútočení ([[pakt Ribbentrop-Molotov]]) a bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz. Začala [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka]]. Nacistický [[Generalplan Ost]] počítal s genocidou Rusů a dalších [[Slované|slovanských]] národů. Nacisté ovládli většinu evropské části země, která byla těžce poničena, avšak po [[Bitva u Stalingradu|bojích u Stalingradu]] a [[bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]] začal obrat ve válce ve prospěch SSSR a jeho západních spojenců. Do léta [[1944]] byla většina země od okupantů osvobozena. V únoru [[1945]] pak proběhla na [[Krym]]u tzv. [[jaltská konference]], kde se Stalinovi podařilo upevnit sovětský vliv na střední a východní Evropu.<ref>Taiwan Documents Project: [http://www.taiwandocuments.org/yalta.htm Yalta (Crimea) Conference]</ref> Německá invaze do Sovětského svazu si vyžádala více než [[Počet obětí druhé světové války|20 milionů obětí]].<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/hnede-bubny-clintonove-i-ona-prirovnala-putina-k-hitlerovi_300267.html#.UyXdaah5OyU Hnědé bubny Clintonové. I ona přirovnala Putina k Hitlerovi]. Týden. 6. března 2014.</ref> Jenom při 872 dní dlouhém [[obležení Leningradu]] zahynulo přes milion lidí. Sovětský svaz získal porážkou nacistů velkou prestiž, která přispěla k etablování komunistických diktatur ve státech tzv. [[Východní blok|východního bloku]] včetně [[Československo|Československa]].
==== Léta 1953–1990 ====
Řádek 230 ⟶ 231:
== Politický systém ==
{{Viz též|Politický systém Ruska|Politické strany v Rusku}}
[[Soubor:
Ruská federace je zastupitelská [[demokracie]] a [[poloprezidentská republika]]. [[Federální shromáždění (Rusko)|Federální shromáždění]] je [[bikameralismus|dvoukomorový]] [[parlament]]. [[Rada federace]] je [[horní komora|horní komorou]] a [[Státní duma]] je [[dolní komora]], která je volena na dobu pěti let. V současnosti jsou ve Státní dumě zastoupeny strany [[Jednotné Rusko]] (54 %), [[Komunistická strana Ruské federace]] (13 %), [[Liberálně-demokratická strana Ruska|Liberální demokratická strana Ruska]] (13 %) a [[Spravedlivé Rusko]] (6 %). V zemi je organizovaná [[Opozice v Ruské federaci|mimoparlametní opozice]], v čele s komunisty.
Řádek 245 ⟶ 246:
=== Intervence v oblasti zahraniční politiky ===
{{Podrobně|Putinismus|Druhá studená válka|Anexe Krymu Ruskou federací|Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize}}
[[Soubor:2016-05-09. День Победы в Донецке 040.jpg|náhled|210px|Samozvaná [[Doněcká lidová republika|Doněcká republika]] na východě Ukrajiny má ve svém znaku [[Státní znak Ruska|ruského orla]]]]
Rusko na konci desátých let 21. století navázalo na někdejší velmi aktivní zahraniční politiku a začalo pracovat na návratu image přední světové [[Velmoc|mocnosti]]. Zapojilo se ve světě do několika konfliktů: v roce 2008 se stalo jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]] , kde pomohlo stabilizovat faktickou nezávislost dvou separatistických oblastí [[Gruzie]], a to [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]]. V roce 2014 se aktivně zapojilo do [[Ukrajinská krize|ukrajinské krize]] [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|vojenskou intervencí]], v rámci které [[Anexe Krymu Ruskou federací|anektovalo ukrajinský Krym]] a podpořilo separatisty ze samozvané [[Doněcká lidová republika|Doněcké republiky]] dodávkami zbraní a peněz ve válce v [[Donbas]]u na východě [[Ukrajina|Ukrajiny]], Moskva toto však i nadále popírá. Mnoho světových lídrů Rusko tvrdě kritizovalo a řada států západního světa uvalila na Rusko částečné hospodářské [[embargo]]. To spolu s nízkou cenou [[Ropa|ropy]] znamenalo pro ruskou ekonomiku brzký propad [[Hrubý domácí produkt|HDP]] asi o 4 %.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Ruská ekonomika zrychlila pokles, sráží ji sankce i nízké ceny ropy|url=http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makroekonomicka-data/ruska-ekonomika-zrychlila-pokles-srazi-ji-sankce-i-nizke-ceny-ropy-1195045?tryMobileVersion=1|datum vydání=2015-06-01|datum přístupu=2016-07-27}}</ref>▼
V roce 2015 se Rusko svou [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|intervencí]] zapojilo také do složité [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v Sýrii]] s cílem podpořit režim [[Bašár al-Asad|Bašára al-Asada]] a dosáhlo v tomto konfliktu určitých úspěchů v boji proti [[Islámský stát|Islámskému státu]] a [[Džabhat Fatah aš-Šám|al-Nusře]].<ref>{{Citace elektronického periodika▼
▲Rusko na konci desátých let 21. století navázalo na někdejší velmi aktivní zahraniční politiku a začalo pracovat na návratu image přední světové [[Velmoc|mocnosti]]. Zapojilo se ve světě do několika konfliktů: v roce 2008 se stalo jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]] , kde pomohlo stabilizovat faktickou nezávislost dvou separatistických oblastí [[Gruzie]], a to [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]]. V roce 2014 se aktivně zapojilo do [[Ukrajinská krize|ukrajinské krize]] [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|vojenskou intervencí]], v rámci které [[Anexe Krymu Ruskou federací|anektovalo ukrajinský Krym]] a podpořilo separatisty dodávkami zbraní a peněz ve válce v [[Donbas]]u na východě [[Ukrajina|Ukrajiny]], Moskva toto však i nadále popírá. Mnoho světových lídrů Rusko tvrdě kritizovalo a řada států západního světa uvalila na Rusko částečné hospodářské [[embargo]]. To spolu s nízkou cenou [[Ropa|ropy]] znamenalo pro ruskou ekonomiku brzký propad [[Hrubý domácí produkt|HDP]] asi o 4 %.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Ruská ekonomika zrychlila pokles, sráží ji sankce i nízké ceny ropy|url=http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makroekonomicka-data/ruska-ekonomika-zrychlila-pokles-srazi-ji-sankce-i-nizke-ceny-ropy-1195045?tryMobileVersion=1|datum vydání=2015-06-01|datum přístupu=2016-07-27}}</ref>
| titul = Vůdce bývalé Fronty an-Nusra přišel při náletu v Sýrii o ruku, tvrdí Rusko
| periodikum = Novinky.cz
▲V roce 2015 se Rusko svou [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|intervencí]] zapojilo také do složité [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v Sýrii]] s cílem podpořit režim [[Bašár al-Asad|Bašára al-Asada]] a dosáhlo v tomto konfliktu určitých úspěchů.
| datum_vydání = 4. října 2017
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/450915-vudce-byvale-fronty-an-nusra-prisel-pri-naletu-v-syrii-o-ruku-tvrdi-rusko.html}}</ref>
== Ozbrojené síly ==
Řádek 782 ⟶ 787:
=== Sport ===
[[Soubor:
Ruské a sovětské olympijské týmy byly vždy mezi prvními čtyřmi příčkami v počtu zlatých medailí z [[Letní olympijské hry|letních olympijských her]]. Co do celkového počtu medailí ze [[Zimní olympijské hry|zimních]] a letních [[Olympijské hry|olympijských her]] je Rusko na druhém místě na světě. Letní olympijské hry se konaly v Moskvě naposledy v roce 1980. Předposlední [[Zimní olympijské hry 2014]] byly uspořádány právě v Rusku, a to v [[Soči]].
| |||