Sajga tatarská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: +slovník |
aktualizace, rozšíření Chov v zajetí, ochrana značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38:
Samci sajgy jsou v době říje, která probíhá v listopadu a prosinci, velmi agresívní. Vytvářejí si harémy 5-15 samic, které obhajují. V této době spolu samci zápasí, ostrými rohy se vzájemně často vážně zraní nebo usmrtí. Březost trvá pět měsíců. Mláďata se rodí na jaře, obvykle se rodí dvojčata. Matka mláďata ukrývá ve vysoké trávě a několikrát denně je tam chodí nakojit. Mláďata sajgy se v této době často stávají kořistí vlků a orlů. Samice rodí většinou hromadně na vhodných místech, např. ve stržích a údolích, kde jsou mláďata alespoň částečně chráněna před útoky predátorů. Fakt, že samice v celé populaci rodí takřka zároveň, poněkud snižuje tlak predátorů. Až ve druhém týdnu života mládě matku následuje.
== Způsob života
Sajgy jsou velmi společenské. Nevytvářejí teritoria, ale jsou neustále v pohybu. Na místech s dobrou pastvou se zdrží několik dní, ale oblastmi s chudou vegetací pouze protahují. Táhnoucí stádo za den může urazit více než 100 km. Na jaře vytváří sajgy s mláďaty menší stáda čítající
== Ochrana a ohrožení ==
Početnost populace sajg klesá již od 19. století. V roce 1919 byl zakázán její lov na území tehdejšího Sovětského svazu, ale po roce 1950 byl povolen regulovaný odstřel. V současné době jsou sajgy chráněny ruskými i kazašskými zákony. Z hlediska ochrany se jedná o [[kriticky ohrožený]] druh. V minulosti lovili [[Rusové]], [[Tataři]] i [[Kazaši]] sajgy pro maso a kůži, často s pomocí chrtů a ochočených [[Orel skalní|orlů skalních]]. V posledních dvaceti letech představuje hrozbu [[Pytláctví|pytlácký lov]], především pro rohy, které jsou ceněny jako trofeje a využívá je také [[tradiční čínská medicína]]. Čínská medicína využívá i [[Bezoár|bezoárové koule]] z [[Předžaludek|předžaludků]] sajgy. Pytláci loví sajgy často pomocí [[vrtulník]]ů nebo terénních vozů. Kořistí se stávají zpravidla samci, čímž vzniká v populaci nepoměr pohlaví a snižuje se reprodukce.
V roce 2017 byl započat projekt monitoringu sajg mongolských (poddruh sajgy tatarské), který zajišťují ochranářské organizace WWF Mongolia a WCS Mongolia a který začala podporovat také [[Zoologická zahrada Praha|Zoo Praha]]. Dvacet jedinců bylo označeno telemetrickými obojky tak, aby bylo možné sledovat jejich přesuny, reakce na změny počasí či vznik epidemie. Výsledky ze zimy 2018 ukázaly, že při tehdejší kruté zimě (teplota –40 stupňů Celsia) se silným větrem a sněhem sajgy v průběhu čtyř dní absolvovaly čtyřikrát až sedmkrát delší cestu než za běžné situace. I tak uhynula skoro polovina sledovaných jedinců. Situaci se však snaží vyvažovat aktivita místních ochránců, kteří na místa vybraná dle monitoringu sajg dovážejí krmivo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hankeová
| jméno = Tereza
| titul = Sajgy čelí drsné zimě
| periodikum = Trojský koník
| datum = 2018
| ročník =
| číslo = 1
| strany = 16
| url =
}}</ref>
== Chov v zajetí ==
V zajetí jsou sajgy výjimečně choulostivé, snadno onemocní a uhynou. Zvláště náchylné jsou k chorobám dýchacích cest. Jejich úspěšné rozmnožování v zajetí je výjimkou. V současné době nejsou chovány v žádné zoo v
| titul = www.Zootierliste.de
| periodikum = zootierliste.de
| url = http://zootierliste.de/
| datum přístupu = 2018-07-02
}}</ref>
== Pandemie v roce 2015 ==
| |||