Pojem: Porovnání verzí

'''Pojem''' (od ''pojímat'') nebo také '''koncept''' je souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat. Pojem je určen [[definice|definicí]], jež udává jeho podstatné vlastnosti a odlišuje jej od jiných. Pojmy se označují slovy nebo [[symbol]]y. Tentýž pojem může být označován i více slovy, a  to buď v  rámci téhož jazyka [[synonymum|synonymy]] (např. Měsíc a Luna), anebo slovy různých jazyků. Tak slova ''the dog'', ''der Hund'' a ''le chien'' označují tentýž pojem psa. Pokud se jedním slovem označují různé pojmy, hovoříme o  [[homonymieHomonymum|homonymii]].

Pojmy mohou být '''''obecné''''', zahrnující celou třídu předmětů ([[apelativum]]), anebo '''''individuální''''', označující jediný předmět, například [[vlastní jméno]] (''proprium''). Nejenom obecný, ale i individuální pojem je ovšem výsledkem rozumové činnosti, jež třídí a integruje rozmanité smyslové vjemy a zkušenosti. Dokonce i pojem „náš pes“ je takovou abstrakcí, jež shrnuje všechny možné zkušenosti s  ním, včetně jeho minulosti atd.

:“Individuální„Individuální pojem vzniká shrnutím všech časových variant určitého předmětu.“<ref>Německá názvoslovnáname="din" norma DIN 2330 a 2342. </ref>

Běžně užíváme slova k &nbsp;označování určitých předmětů nebo témat. To je ovšem dáno buď situací a [[kontext]]em („nesedej si na stůl“), anebo bližším určením („tento stůl zde“). Naopak samo slovo „stůl“ může znamenat mnoho různých stolů nebo dokonce jejich nepřítomnost („není tu žádný stůl“), a &nbsp;tedy obecný pojem stolu vůbec. Vztah slova a věci je tedy zprostředkován pojmem. Někdy se hovoří o &nbsp;„sémantickém trojúhelníku“:

V běžné řeči, která se vždy děje v &nbsp;určitém kontextu a vztahuje se k &nbsp;němu, není obecnost pojmů většinou na závadu, protože se dostatečně určují situací. Naproti tomu ve vědecké řeči je třeba, aby různí mluvčí mínili určitým pojmem totéž, a &nbsp;to pokud možno nezávisle na situaci. Proto věda potřebuje přesné [[termín]]y, které se často vědomě odlišují od běžné řeči a volí často z &nbsp;latiny, z řečtiny nebo dnes z &nbsp;angličtiny, případně tvoří jako [[Neologismus|novotvary]] (např. [[kvark]] nebo [[gen]]).

Pojem lze vymezit buď '''''definicí''''', jež určí nutné specifické vlastnosti, anebo '''''výčtem''''' všech předmětů, které pod tento pojem spadají. [[Gottlob Frege]] mluví o &nbsp;„různých způsobech danosti předmětu“. Tomu podle [[Rudolf Carnap|R. Carnapa]] odpovídají v &nbsp;[[logika|logice]] dva různé termíny, totiž:

* '''intenze''' pojmu, to jest jeho obsah nebo význam, vyjádřený nutnými obecnými vlastnostmi všech předmětů dané třídtřídy: intenzí čili obsahem pojmu čtverec je pravoúhlost a stejná délka stran;

Pro toto důležité rozlišení, jež patrně znali už [[Stoicismus|stoikové]] a jež zavedla logika z &nbsp;[[Klášter Port-Royal|Port-Royal]], volí někteří autoři jiné termíny; tak [[John Stuart Mill]] mluví o &nbsp;„konotaci“ a „denotaci“, [[Bertrand Russell]] o &nbsp;„významu“ (''meaning'') a „denotaci““, [[Willard Van Orman Quine|Willard van Orman Quine]] o &nbsp;„významu“ a „referenci“ a podobně.

Individuální pojmy přitom spadají pod pojmy obecnější a ty pod ještě obecnější, takže tvoří [[hierarchie]] pojmů. Například pojem „pes“ spadá pod šelmy, šelmy pod savce, savci pod obratlovce atd. Pojem „běžet“ spadá pod pojem místního pohybu a ten pod pojem pohybu vůbec. Lze tedy mluvit o &nbsp;vztahu mezi podřazeným a nadřazeným (obecným) pojmem, podle [[Aristotelés|Aristotela]] mezi druhem a rodem: podřazený pojem lze definovat jeho nadřazeným pojmem a druhovým rozdílem vůči ostatním podřazeným pojmům. Příklad: „Židle <''druh''> je nábytek <''rod''>, určený k &nbsp;sezení <''druhový rozdíl oproti stolu, posteli a pod''.>“

Nejobecnější pojmy, které tvoří vrcholy různých hierarchií, se podle Aristotela a Kanta nazývají [[Kategorie (filosofie)|kategorie]].

Ontologický statut, otázka po bytí pojmů byla v &nbsp;dějinách filosofie předmětem diskusí a sporů, zejména mezi [[Realismus a nominalismus|realisty a nominalisty]]. Realisté zdůrazňovali, že bez pojmů není žádné poznání možné, neboť holý smyslový vjem žádné poznání nepřináší: musí se spojit s &nbsp;předmětem a pojmem. Abych mohl pozorovat padající kámen a případně měřit jeho rychlost, musím nejprve poznat, že jde o &nbsp;kámen a o &nbsp;pád; tyto pojmy nemohu ze smyslového vjemu odvodit. Odtud realisté tvrdili, že „pojmy jsou před věcmi“ (''universalia ante rebus'') a přisuzovali pojmům vyšší nebo nižší stupeň samostatného bytí a poukazovali také na to, že na rozdíl od psa, který stárne a zahyne, pojem psa je stálý a nepodléhá změnám.

Naopak nominalisté vyzvedali zjevnou skutečnost, že hlavním zdrojem našich vědomostí o &nbsp;světě je smyslové poznání:

:“Nic„Nic není v &nbsp;mysli, co předtím nebylo ve smyslech.“<ref>Tomáš Akvinský,name="thoma" ''De veritate'' II.3.19.</ref>

Odtud [[empirismus|empiristé]] odvozovali, že i pojmy se z věcí odvozují a tedy jsou teprve „po věcech“. [[Immanuel Kant]] soudil, že přinejmenším pojmy a představy prostoru a času jsou nezbytnými předpoklady každého poznání, včetně smyslového, a &nbsp;že jsou tedy „předem“ ([[a priori]]). Skutečně každý smyslový předmět se člověku dává v &nbsp;prostoru a v &nbsp;[[čas]]e.

Empirická zkoumání ukazují, že pojmy se skutečně tvoří ze zkušenosti, a &nbsp;to poměrně složitým kruhovým procesem. Podle G. Lakoffa<ref>G. Lakoff,name="lakoffovo" ''Ženy, oheň a nebezpečné věci''. Praha 2006. </ref> se obecné pojmy a kategorie tvoří postupně, počínaje výrazným jádrem, které se zkušenostmi rozšiřuje k &nbsp;okrajovým oblastem pojmu. Pojem „pes“ nebo „stůl“ si tak dítě vytváří nejprve jako jakýsi „ideální typ“ dokonalého psa či stolu, k &nbsp;němuž se pak připojují méně obvyklé podoby psů nebo nábytku.

<references />

* G.{{Citace monografie | příjmení = Lakoff, ''| jméno = George | titul = Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli''. Praha:| Triádatitul původní = Women, fire and dangerous things | překladatelé = Dominik Lukeš | vydání = 1 | vydavatel = Triáda | místo = Praha | rok = 2006. ISBN| počet stran = 655 | edice = Paprsek | svazek edice = 11 | isbn = 80-86138-78-X | jazyk = cs}}

* {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/concepts/] Heslo ''Concepts''] ve Stanford Encyclopedia

* {{en}} [http://act-r.psy.cmu.edu/paperswordpress/58wp-content/Conceptsuploads/2012/12/58Concepts.JRA.pdf John R. Anderson: ''What Are The Cognitive Units?''] &#91;[[Portable Document Format|pdf]]&#93;

* {{en}} [http://www.philosophy.dept.shef.ac.uk/papers/CCS.pdf] S. Laurence –; E. Margolis. ''Concepts and Cognitive Science'']. In Concepts: Core Readings, MIT Press, pp. 3-813–81, 1999 [pdf]

* {{de}} M. Herberger, D. Simon: ''Wissenschaftstheorie für Juristen: Logik, Semiotik, Erfahrungswissenschaften''. Frankfurt a.M., Metzner [1980] ([http://www.jura.uni-sb.de/wtheorie/ Text na internetu])