Turksib: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
lf problem pseudorozcest širokorozchodná trať |
+odstavec |
||
Řádek 21:
Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř, se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. Následující válečné období stavbě nepřálo, pouze v roce 1918 byl na příkaz [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|admirála Kolčaka]] zbudován úsek Semipalatinsk–[[Ajagoz]], který však byl později rozebrán. V roce 1926 rozhodla Rada práce a obrany SSSR o dokončení zbývajících 1452 kilometrů trati, do čela stavby byl jmenován [[Bill Šatov]], ruský komunista, který žil dlouho v USA. Vybudování trati přes hory, stepi a polopouště se stalo prestižním úkolem první sovětské [[pětiletka|pětiletky]]. Obě větve se setkaly v dubnu 1930 u obce [[Ajnabulak]], kde byl zatlučen stříbrný hřebík. Provoz na magistrále byl zahájen v lednu 1931, přepravovány byly především výrobky [[Uralo-Kuzněcký kombinát|Uralo-Kuzněckého kombinátu]]. V roce 1958 bylo otevřeno připojení z města [[Šu]] do [[Karaganda|Karagandy]] a v roce 1960 byla dokončena trať z [[Aktogaj]]e na čínské hranice.
== Zajímavosti ==
* První lokomotiva typu Э-1441, která po Turksibu projela, je vystavena na náměstí v [[Almaty]], kde se také nachází [[konstruktivismus|konstruktivistická]] budova ředitelství dráhy
* [[Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník)|Alexandr Vveděnskij]] napsal báseň ''Turksib'' (byla otištěna v dětském časopise {{Cizojazyčně|ru|''Ёж''}})
* Roku 1929 natočil [[Viktor Alexandrovič Turin]] o stavbě dokumentární film ''Turksib'',<ref>{{Čsfd film|284388}}</ref> známý také pod názvem ''Ocelová cesta'' ({{Cizojazyčně|ru|''Стальной путь''}}).
* Zprovoznění Turksibu je popsáno v románu [[Ilf a Petrov|Ilfa a Petrova]] [[Zlaté tele (román)|Zlaté tele]]. Turksib je zmíněn jako Východní magistrála a ze stanice Ajnbulak se stal Gremjaščij Ključ. Právě tady dostal [[Ostap Bender]] vytoužený milión od podzemního milionáře Korejka. Autoři románu byli přítomni otevření jako korespondenti moskevských novin Gudok (ústředního tiskového orgánu sovětských železničářů).
== Reference ==
{{Překlad|ru|Турксиб|70737637}}
<references />
== Externí odkazy ==
| |||