Žárlivost: Porovnání verzí

Přidáno 1 390 bajtů ,  před 3 lety
doplnění, korekce a výslovnost + typo
(doplnění, korekce a výslovnost + typo)
[[Soubor:1898-10-08, Blanco y Negro, En el campo, Celos reprimidos, de Álvarez Sala.jpg|náhled|Žárlivost]]
'''Žárlivost''' ({{Vjazyce2|la|''lat. Zelotypia''}}) je jedna z &nbsp;[[člověk|lidských]] [[emoce|emocí]], charakterizovaná nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o &nbsp;její ztrátu. Jedná se o &nbsp;komplex negativních emocí, [[hněv]]u, pocitu [[méněcennost]]i či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako [[pocit]] vlastní nedostatečnosti. Definice praví, že žárlivost je [[strach]] ze ztráty lásky.<ref name="yaffé" />
 
Jde o&nbsp;jeden z&nbsp;nejsilnějších, nejdestruktivnějších a nejbolestivějších pocitů. Často bývá pokládán za míru lásky, kterou cítí jedna osoba k&nbsp;druhé; naopak, její nedostatek je někdy chápán jako příznak lhostejnosti. V&nbsp;žádném případě o&nbsp;projev lásky nejde.<ref name="yaffé" />
Slovo pochází z francouzského ''jalousie''. S žárlivostí a závistí si často spojujeme [[Zelená|zelenou]] barvu. (Např.''zezelenal závistí'').
 
Slovo pochází z &nbsp;francouzského ''jalousie'' [žaluzi]. S &nbsp;žárlivostí a závistí si často spojujeme [[Zelená|zelenou]] barvu. (Např. ''zezelenal závistí'').
Žárlivost je vyvolaná [[Představa|představou]] partnerova [[vztah]]u s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). [[Žena|Ženy]] žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, [[muž]]ům se více příčí sdílení partnerčiny [[sex]]uální pozornosti.
 
Žárlivost je vyvolaná [[Představa|představou]] partnerova [[vztah]]u s &nbsp;někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). [[Žena|Ženy]] žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, [[muž]]ům se více příčí sdílení partnerčiny [[sex]]uální pozornosti.
Žárlivost je v [[Mezilidský vztah|mezilidských vztazích]] běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních [[Dítě|dětí]]<ref>Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.</ref><ref>Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.</ref><ref>Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.</ref><ref>Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.</ref>. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře<ref>Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.</ref><ref>Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.</ref><ref>White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.</ref>, jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén<ref>Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4</ref>.
 
Žárlivost je v&nbsp;[[Mezilidský vztah|mezilidských vztazích]] běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u&nbsp;pětiměsíčních [[Dítě|dětí]].<ref name="d-l" /><ref name="sh" /><ref name="sh2" /><ref name="tks" /> Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v&nbsp;každé kultuře,<ref name="dmb" /><ref name="dmb2" /><ref name="glw" /> jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén.<ref name="ps" />
Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha [[román]]ů, [[Píseň|písní]], [[Báseň|básní]], [[film]]ů a jiných [[umělec]]kých [[Dílo|děl]]. Stala se rovněž objektem zájmu [[Vědec|vědců]]. [[Psycholog]]ové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. [[Sociolog]]ové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. [[Biolog]]ové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.
 
Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha [[román]]ů, [[Píseň|písní]], [[Báseň|básní]], [[film]]ů a jiných [[umělec]]kých [[Dílo|děl]]. Stala se rovněž objektem zájmu [[Vědec|vědců]]. [[Psycholog]]ové popsali některé faktory, které vedou k &nbsp;jejímu vzniku. [[Sociolog]]ové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli nejen v &nbsp;ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v &nbsp;našich představách o &nbsp;jejích sociálně přípustných projevech. [[Biolog]]ové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.
U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru [[Patologie|patolologického]] jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. [[emulační blud]])
 
U jedinců s &nbsp;poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru [[Patologie|patolologického]] jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. [[emulační blud]]).
Jestliže připustíme hněv a méněcennost jako příčinu žárlivosti, je potřeba
 
zjistit zdroj těchto příčin. Je-li jedna osoba žárlivá, může být příčinou hněv
Jestliže připustíme hněv a méněcennost jako příčinu žárlivosti, je potřeba zjistit zdroj těchto příčin. Je-li jedna osoba žárlivá, může být příčinou hněv osoby jiné, ale těžko lze vnímat méněcennost této druhé osoby. Méněcennost může cítit jedinec pouze jako vlastní. Pokud se tedy cítíme méněcenní, je to pravděpodobně na základě hněvu druhé osoby s&nbsp;podtextem vlastní pokory a přesvědčení, že východiskem není „jak se do lesa volá, tak se z&nbsp;lesa ozývá“ a snahou o&nbsp;urovnání problémů. Důležitou roli hraje i&nbsp;orientace hněvu. A&nbsp;orientace v&nbsp;osobní rovině [[Emoce|citů]] je nejzákeřnější. Jde-li o&nbsp;žárlivost mezi mužem a ženou, tedy o&nbsp;strach ztráty partnera, může do hry vstupovat ještě povyšování se nad svého partnera různou formou psychologických nátlaků, což může u&nbsp;druhého vyvolávat pocity zdrženlivosti, vyhýbavosti, nedůvěry… pramenící v&nbsp;žárlivosti.
osoby jiné, ale těžko lze vnímat méněcennost této druhé osoby. Méněcennost může
cítit jedinec pouze jako vlastní. Pokud se  tedy cítíme méněcenní, je to pravděpodobně na
základě hněvu druhé osoby s podtextem vlastní pokory a přesvědčení, že
východiskem není „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“ a snahou o urovnání problémů. Důležitou
roli hraje i orientace hněvu. A orientace v osobní rovině citů je
nejzákeřnější. Jde-li o žárlivost mezi mužem a ženou, tedy o strach ztráty
partnera, může do hry vstupovat ještě povyšování se nad svého partnera různou
formou psychologických nátlaků, což může u druhého vyvolávat pocity
zdrženlivosti, vyhýbavosti, nedůvěry…….v pramenící žárlivost.
 
== Reference ==
<references />
<ref name="yaffé">{{Citace monografie | příjmení = Yaffé | jméno = Maurice | příjmení2 = Fenwick | jméno2 = Elizabeth | titul = Sexuální štěstí pro muže: praktická příručka | titul původní = Sexual happiness for men | redaktoři = Danica Vrchovinová | překladatelé = Helena Bastlová | ilustrátoři = Charles Raymond | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1991 | počet stran = 155 | kapitola = Žárlivost | strany = 126 | isbn = 80-217-0403-9 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="d-l">Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK. {{en}}</ref>
<ref name="sh">Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, Pp. 395–402. {{en}}</ref>
<ref name="sh2">Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, Pp. 57–78. {{en}}</ref>
<ref name="tks">Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, Pp. 283–300. {{en}}</ref>
<ref name="dmb">Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press. {{en}}</ref>
<ref name="dmb2">Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): Pp. 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.</ref><ref name="glw">White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press. {{en}}</ref>
<ref name="ps">Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4. {{en}}</ref>
</references>
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikicitáty|téma=Žárlivost}}
 
[http://books.google.cz/books?id=oz30LgI-648C&lpg=PA2&dq=%C5%BD%C3%A1rlivost%20-%20jak%20ji%20zvl%C3%A1dat&hl=en&pg=PA2#v=onepage&q&f=false Žárlivost - jak ji zvládat] {{cs}}
 
{{Pahýl}}