Chorvatská rolnická strana: Porovnání verzí

'''Chorvatská selskárolnická strana''' ({{vjazyce2|hr|''Hrvatska seljačka stranka''}}) byla vlivná politická strana v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Do roku [[1918]] nesla název ''Chorvatská lidová selskárolnická strana'', pak do roku [[1925]] ''Chorvatská republikánská strana''. Po dohodě se srbskou vládou bylo roku 1925 bylo vypuštěno [[adjektivum]] „republikánská“.

Jejím dlouholetým předsedou a zakladatelem byl [[Chorvati|chorvatský]] politik [[Stjepan Radić]]. Strana svůj význam získala hlavně díky úspěchu ve volbách, neboť se za ní semknulo mnoho chorvatských občanů tehdejšího království. Strana se stala jakýmsi hlavním politickým nástrojem [[chorvatstvo|chorvatstva]] v královské Jugoslávii. Názorově se velmi ostře vymezovala vůči tehdejšímu režimu - snila o zbudování [[selskárolnická republika|selskérolnické republiky]]. Vstoupila také do tzv. "zelené internacionály" selskýchrolnických stran, spolu s např. [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|československými agrárníky]]. Její předseda Radić byl za to několikrát dokonce ve vězení. Na druhou stranu se HSS velmi často účastnila podílu moci v jugoslávské vládě, neboť její zisky ve volbách byly nemalé.

Po vzniku [[nezávislý stát Chorvatsko|nezávislého státu Chorvatsko]] se k moci dostali [[ustašovci]]. Představitelé HSS sice nezávislost přivítali, novým režimem však byli znepokojeni. Jakmile se fašisté chopili moci, rozhodli se likvidovat své oponenty, především z řad Chorvatské selskérolnické strany. Kromě internování v táborech se pokoušeli oslovit nižší členstvo, aby přešlo na jejich stranu (neboť se obávali, že by také mohlo přejít k [[jugoslávští partyzáni|partyzánům]]. Někteří z představitelů strany odcestovali do Londýna (například [[Ivan Šubašić]] a působili v exilové vládě. Poté, co se moci v celé zemi chopili komunisté, byla HSS zakázána.