Kooptace: Porovnání verzí

* [[Sametová revoluce]]: [[Federální shromáždění]] ČSSR, [[Česká národní rada]], [[Slovenská národní rada]]: Dne 28. prosince 1989 přijalo Federální shromáždění tzv. kooptační zákon, tedy ústavní zákon č. 183/1989 Sb., o volbě nových poslanců zákonodárných sborů,<ref>183/1989 Sb., Ústavní zákon o volbě nových poslanců zákonodárných sborů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2307 Sbírka zákonů, částka 37/1989], vydána 28. 12. 1989</ref> podle něhož se v případě uprázdnění poslaneckého místa neměly konat nové volby, ale nového člena si volil zákonodárný sbor sám. Tento zákon měl stanovenou účinnost do dne voleb, nejpozději však do konce roku 1990. Současně byl přijat i ústavní zákon č. 182/1989 Sb., jímž se změnilo znění poslaneckého slibu. [[Kooptace do Federálního shromáždění 1989-1990|Kooptace nových poslanců Federálního shromáždění]] probíhaly od 28. prosince 1989 do 27. února 1990, kdy byly přijaty zákony o volbách v červnu 1990. Od 23. ledna 1990 do 31. března 1990 mohli být podle ústavního zákona 14/1990 Sb., o '''odvolávání poslanců''' zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů,<ref>14/1990 Sb., Ústavní zákon o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1990/sb004-90.pdf Sbírka zákonů, částka 14/1990], vydána 23. 1. 1990</ref> přijatého 23. ledna 1990 a vyhlášeného a účinného od téhož dne, poslanci, kteří v rámci rozložení politických sil nebo vzhledem k svému dosavadnímu působení neskýtají záruky rozvoje politické demokracie, ze své funkce odvoláni politickou stranou, jejímiž jsou členy. Poslance bez stranické příslušnosti mohl odvolat příslušný orgán [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] po vzájemné dohodě s [[Občanské fórum|Občanským fórem]] v [[Česká socialistická republika|České socialistické republice]] a s hnutím [[Veřejnost proti násilí]] ve [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republice]]. Fakticky byla odvolání poslanců obou komor přijata předsednictvy sněmoven během dvou dnů, 29. a 30. ledna 1990. Na základě těchto právních norem probíhaly paralelně i [[kooptace do České národní rady 1989-1990|kooptace do České národní rady]], do které nastoupilo přes 60 nových poslanců.

Za autora myšlenky kooptace v roce 1989, kterou mnozí přijímali s nesouhlasem či rozpaky, bývá označován reformní komunista [[Zdeněk Jičínský]], který to považoval za akt spravedlivé odplaty za odstranění reformních komunistů z parlamentu kooptací v roce 1969.<ref name="hvizdala">[[Karel Hvížďala]]: [http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-cesko-a-volby-prezidentu-dr5-/p_politika.asp?c=A071217_220040_p_politika_wag POLITIKA: Česko a volby prezidentů], Neviditelný pes, 19. 12. 2007</ref><ref>[http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=052&clanek=020506 Co dřív, moc, nebo koncepce?] Listy, 2/2005, Václav Žák, rozhovor se [[Zdeněk Jičínský|Zdeňkem Jičínským]] a [[Fedor Gál|Fedorem Gálem]]</ref> O měsíc později vláda konstatovala, že toto řešení zdiskreditovalo Československou republiku v zahraničí.<ref name="hvizdala" /> 28. prosince 1989 byl předsedou Federálního shromáždění zvolen čerstvě kooptovaný poslanec [[Alexander Dubček]].