Spojené království nizozemské: Porovnání verzí

| originální název = Koninkrijk der Nederlanden<br />Royaume des Pays-Bas

| rok vzniku = 1815

| před 1 = Holandské království

| před 1 vlajka = Flag of the Netherlands.svg

| po 1 = Nizozemské království

| po 1 vlajka = Flag of the Netherlands.svg

| vlajka = Flag of the Netherlands.svg

| vlajka velikost = 110px

| článek o vlajce = Nizozemská vlajka

| znak = Royal coat of arms of the Netherlands (1815-1907).svg

| článek o znaku = Státní znak Nizozemska

| rozloha =

| rozloha poznámka =

| počet obyvatel =

| počet obyvatel poznámka =

| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]

}}

 

 

== Vytvoření ==

Na vídeňském kongresu probíhala důležitá jednání, jakou podobu má obnovené spojené Nizozemí mít. Po odmítnutí nejrůznější variant i varianty krále Viléma I. bylo rozhodnuto přijmout pozměněný králův návrh. Na vídeňském kongresu byla tedy jako součást jednotného spojeného království Nizozemského uznána tato bývalá území:

 

 

* [[Republika spojených nizozemských provincií|Spojených nizozemských provincií]] (Severní Nizozemí)

 

Sjednocením většiny Nizozemí uskuteční král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] sen jeho dávného předchůdce místodržícího [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]], vůdce [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluce]], proti tehdejší španělské nadvládě.

=== Členění státu ===

Spojené království Nizozemské bylo jednotným a unitárním státem, členícím se na provincie. Zatímco v severní části téměř dokonale kopíruje tradiční členění z doby před napoleonskou invazí, v belgické části převzalo členění na [[departement]]y, zavedené [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], které byly po vzniku Spojeného Nizozemí přejmenovány s odkazem na tradiční provincie. Napoleonský původ má i belgický a nizozemský [[Limburg (provincie)|Limburg]], který pouze z malé části patřil ke stejnojmenné tradiční provincii. Toto členění z doby Spojeného Nizozemí zůstalo v Belgii i Nizozemsku téměř beze změn i v současné Belgii a Nizozemsku. Jediná provincie, která odtržením Belgie v roce [[1830]] utrpěla byl Limburg, který byl rozdělen (vyznačeno na mapě). I když v letech [[1970]]-[[1993]] v rámci federalizace [[Belgie]] bylo [[Jižní Brabantsko|Jižní (belgické) Brabantsko]] rozděleno mezi regiony: [[Bruselský region]], [[Vlámský Brabant]] a [[Valonský Brabant]].

 

=== Vláda ===

 

Ústava nově utvořeného království dávala královi větší pravomoci než má panovník v současném [[Nizozemsko|Nizozemsku]] nebo [[Belgie|Belgii]]. Král měl téměř absolutní veto, vláda měla 8 ministrů, kteří nebyly odpovědní parlamentu, ale králi.

== Odtržení Belgie ==

{{Viz též|Belgická revoluce}}

 

V roce [[1830]] se Belgičané vzbouřili čímž začala tzv. [[Belgická revoluce]]. Hlavní příčinou belgické revoluce byla politická a ekonomická nadvláda Nizozemců nad [[francouzština|francouzsky]] mluvícím obyvatelstvem. Hospodářské aktivity, jako např. obchod a počátky [[Industrializace|průmyslové revoluce]], byly totiž soustředěny na území dnešního [[Nizozemsko|Nizozemska]], zejména v přístavu [[Amsterdam]].

 

=== Vyhlášení nezávislého Belgického království ===

 

Den poté byla v [[Brusel]]u vyhlášena provizorní vláda a [[4. říjen|4. října]] následovalo prohlášení nezávislosti. V listopadu se v Bruselu sešel Národní kongres a [[7. únor]]a [[1831]] byla vyhlášena ústava. Belgie byla prohlášena dědičnou parlamentní monarchií podle [[salický zákon|salického zákona]] a [[království]]m. Belgičtí politikové budovali tzv. "stát na zelené louce".