Lev Davidovič Trockij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jiný obrázek |
dodal jsem linky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38:
| poznámky =
}}
'''Lev Davidovič Trockij''' ({{vjazyce|ru}} {{Audio|ru-Leon Trotsky.ogg|Лев Давидович Троцкий}}, rodným jménem '''Lev Davidovič Bronštejn''', {{JULGREGDATUM|7|11|1879}} Janivka, [[Ruské impérium]] (dnes Bereslavka u [[Kropyvnyckyj|Kirovohradu]]), [[Ukrajina]] – [[21. srpen|21. srpna]] [[1940]], [[Ciudad de México|Mexico City]], [[Mexiko]]) byl [[Bolševismus|bolševický]] revolucionář a [[Marxismus|marxistický]] teoretik [[Židé|židovského]] původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]] byl hlavním představitelem ruské [[Říjnová revoluce|říjnové revoluce]] v roce 1917. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]]. Po [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] smrti upadl do nemilosti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] a byl vypovězen ze země. Pobýval v [[Turecko|Turecku]] a nakonec se usadil v [[Mexiko|Mexiku]], kde byl v roce 1940 zavražděn agentem [[NKVD]].
== Život ==
Řádek 107:
Roku [[1925]] byl Trockij donucen odstoupit z postu předsedy revoluční vojenské rady a z funkce lidového komisaře vojenství. Trockého frakce byla původně nazývána jako „levá opozice“, protože Stalinovy názory v polovině 20. let ostřelovala z levicových pozic. Trockij neustával v ostré kritice na Stalinovu adresu a roku [[1927]] byl proto definitivně vyloučen ze strany.<ref name="pacner44" /> Další významní představitelé strany jako [[Lev Kameněv]] či [[Grigorij Zinovjev]] stáli původně při Stalinovi, ale když viděli jeho metody, přešli na stranu Trockého a vytvořili tzv. „spojenou opozici“. V té době už však Stalin třímal moc příliš pevně a roku [[1928]] byli vyloučeni i oni.
Trockij byl nejdříve odsunut do [[Kazachstán|kazašského]] města [[Almaty]], kde nadále čile pracoval a udržoval aktivní kontakt s příznivci opozice v Sovětském svazu. Stalin ho vyzval, aby se vzdal jakékoliv politické činnosti, jinak bude vypovězen ze [[Sovětský svaz|SSSR]]. Záhy byl obviněn, že vytvořil ilegální trockistickou organizaci. Neuposlechl ani poslední výzvu a roku 1929 musel SSSR opustit.
==== Politické cíle ====
Řádek 127:
[[Soubor:Trotsky grave.jpg|left|thumb|upright|Trockého hrob]]
[[Soubor:Leon Trotsky and American admirers. Mexico - NARA - 283642.tif|thumb|right|Trockij s americkými soudruhy, včetně Harry DeBoera (vlevo) v Mexiku nedlouho před svým zavražděním, 1940]]
Většina zemí, včetně Československa, nebyla Trockého ochotna přijmout. Souhlas se podařilo získat pouze od [[Turecko|tureckého]] vůdce [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafy Kemala]]. Trockij tak nalezl dočasné útočiště na ostrůvku [[Büyükada]] poblíž [[Istanbul]]u. Mimo jiné žádal o [[azyl]] v Německu, ale to mu nedovolilo ani lázeňský pobyt. Umožněna mu byla pouze přednáška v [[Dánsko|dánské]] [[Kodaň|Kodani]] koncem roku [[1932]]. V lednu [[1933]] zasáhla Trockého těžce sebevražda jeho dcery a po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] v Německu musel definitivně pohřbít naději na světovou revoluci. Téhož roku mu byl povolen pobyt ve Francii, ze které byl o rok později vykázán, protože unikl svým strážcům a sešel se se zástupci [[Kominterna|Komunistické internacionály]]. Při vyšetřování navíc prohlásil, že je starý spiklenec a uvedl, že připravuje vznik [[Čtvrtá internacionála|IV. internacionály]], která by se postarala o světovou socialistickou revoluci. Nakrátko pobýval v [[Norsko|Norsku]], které si však jeho podporu kvůli snaze o dobré vztahy se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] [[Sovětský svaz|SSSR]] brzy rozmyslelo. Trvalý azyl mu nakonec poskytla mexická vláda, a to roku 1936.
V Sovětském svazu mezitím probíhalo období Stalinem prováděných čistek proti takzvaným trockistům. Trockij byl označen za nepřítele lidu, agenta tajných služeb kapitalistických zemí a strůjce puče, jehož cílem bylo zničení SSSR. Propaganda z něj udělala viníka všeho, co se v Sovětském svazu nedařilo. Všichni nepohodlní lidé, kteří zůstali v zemi, byli vydáváni za Trockého spolupracovníky. Ač bez důkazů, obvinění byli vždy „usvědčeni“. V roce 1937 zahynul v důsledku čistek Trockého syn Sergej, jenž zůstal v SSSR, a v únoru [[1938]] za okolností nasvědčujících účasti sovětské rozvědky (komplikace následkem operace [[slepého střeva]]) zemřel v [[Paříž]]i Trockého syn [[Lev Sedov]].
| |||