Ediakarská fauna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Význam: překlepy
dle ds
Řádek 1:
[[Soubor:DickinsoniaCostata.jpg|thumb|Zástupce ediakarské fauny ''[[Dickinsonia]]'']]
[[Soubor:Spriggina Floundensi 4.png|thumb|''[[Spriggina]]'']]
'''Ediakarská fauna''' je označení pro tajemné tubulární nebo listovité, převážně přisedlé [[organismus|organismy]], které na Zemi žily běhemv období [[ediakara]], jež na Zemi probíhalo před asi 635 až 542 miliony lety. FosilieEdiakarská stopfauna těchtose organismůprvně pocházejívyvinula zpřed celéhoasi světa600 amiliony zástupcilety faunya představujíprodělávala nejstaršírozvoj známé [[mnohobuněčnost|mnohobuněčné organismy]]. Ediakarská faunado prodělalasvrchního [[evoluční radiacekambrium|evoluční radiacikambria]] během takzvané [[Avalonská exploze|avalonské exploze]]počínajícího před 575542 miliony lety. poFosilie obdobístop [[cryogenian]]u,těchto kdyorganismů skončilopocházejí velkéz zaledněnícelého Země.světa; Zaniklazástupci přifauny rychlémpředstavují rozvojinejstarší živých organismů známém jakoznámé [[kambrická exploze]]. Většina současných [[Tělní plánmnohobuněčnost|tělníchmnohobuněčné plánůorganismy]] živočišných těl se poprvé objevila právě u kambrijských živočichů a ne u ediakarské fauny. Zdá se, že kambrijské organismy plně nahradily organismy, které dominovaly během ediakary, stále však o tom probíhají debaty.
 
Ediakarská fauna se prvně vyvinula před asi 600 miliony lety a prodělávala rozvoj až do svrchního [[kambrium|kambria]] před 542 miliony lety. Nejstarší rozmanitá komunita těchto organismů byla objevena roku 1995 v [[Sonora (stát)|Sonoře]] ([[Mexiko]]) a je stará přibližně 600 milionů let, objevila se tedy ještě před zaledněním Země zv dobyobdobí [[cryogenian]]u před asi 580 miliony lety. TytoPřed komunity575 vymizelymiliony z fosilních záznamů na konci ediakarylety, někteříkdy zástupcivelké fauny,zalednění patrněZemě poslednískončilo, jsouediakarská vzácněfauna objevovániprodělala ve[[evoluční vrstváchradiace|evoluční zeradiaci]] středníhoběhem kambriatakzvané před[[Avalonská 510exploze|avalonské až 500 miliony letyexploze]]. Existuje několik hypotéz, proč ediakarská faunaVymizela z fosilních záznamů vymizela,na včetněkonci měnícíhoediakary. seZanikla prostředí,při nástupůrychlém predátorůrozvoji čiživých konkurenceorganismů odznámém jinýchjako forem[[kambrická životaexploze]]. JednaNěkteří hypotézazástupci tvrdífauny, ipatrně toposlední, žejsou ediakarskávzácně faunaobjevováni mohlave dálevrstvách prosperovat,ze pouzestředního jižkambria okolnípřed podmínky510 zabraňovaly její500 fosilizacimiliony lety.
 
Většina současných [[Tělní plán|tělních plánů]] živočišných těl se poprvé objevila právě u kambrijských živočichů a ne u ediakarské fauny. Zdá se, že kambrijské organismy plně nahradily organism dominující během ediakary, stále však o tom probíhají debaty. Existuje několik hypotéz, proč ediakarská fauna z fosilních záznamů vymizela, včetně měnícího se prostředí, nástupů predátorů či konkurence jiných forem života. Jedna hypotéza tvrdí i to, že ediakarská fauna mohla dále prosperovat, pouze již okolní podmínky zabraňovaly její fosilizaci.
 
Zařazení ediakarské fauny do [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]] se ukázalo býti náročné. Není dokonce ani prokázáno, že se jednalo o [[živočichové|živočichy]] a mohlo jít také o [[lišejník]]y, [[řasy]], [[Protisté|protisty]] známé jako Foraminifera, [[houby]], mikrobiální kolonie či hypotetický mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Stavba těla a návyky některých taxonů (například ''[[Funisia dorothea]]'') vykazuje podobnost s [[houbovci]] (Porifera) nebo [[žahavci]] (Cnidaria), rod ''[[Kimberella]]'' se podobá [[měkkýši|měkkýšům]] (Mollusca). U některých z tvorů se mohla vyvinout [[bilaterální symetrie]] (jedná rovina souměrnosti), i když to je kontroverzní. Většiny makroskopických fosilií je stavbou těla odlišná od pozdějších živočišných forem: připomínají disky, trubky či baňky. Vzhledem k obtížnosti odvodit mezi těmito tvory evoluční vztahy někteří paleontologové navrhli, že představují zvláštní vyhynulou linii, která není příbuzná žádným jiným tvorům. Navržena byla vlastní říše Vendozoa (nyní přejmenována na Vendobionta). Pokud ediakarská fauna nazanechala žádné potomky, jejich vývoj by mohl být považován za „neúspěšný experiment” v evoluci mnohobuněčného života.
Řádek 136 ⟶ 138:
 
== Zachování ==
=== Mikrobiální povlak ===
[[Soubor:Cyanobacterial-algal mat.jpg|alt=Zelený mikrobiální povlak|náhled|Moderní mikrobiální povlak při pobřeží Bílého moře]]
[[Mikrobiální povlak]] je označení pro sedimenty stabilizované pomocí kolonií [[Mikroorganismus|mikrobů]], kteří pomocí vylučovaných lepkavých kapalin či jiných způsobů vážou částice sedimentů k sobě. Je-li uložena příliš hustá vrstva sedimentu, která těmto mikroorganismům brání v růstu či rozmnožování, uhynou a zanechávají fosilie s charakteristickým vrásčitým povrchem (přirovnávaným ke sloní kůži) a bradavičnatou strukturou.<ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = Runnegar
| jméno = B. N.
| příjmení2 = Fedonkin
| jméno2 = M. A
| titul = The Proterozoic biosphere : a multidisciplinary study
| url = https://www.worldcat.org/oclc/23583672
| vydání =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok =
| počet stran =
| strany = 369–388
| isbn = 9780521366151
}}</ref>
 
Některé vrstvy z ediakary s touto charakteristickou texturou obsahují fosilie a fosilie ediakarské fauny jsou téměž vždy nalezeny v oblastech s těmito mikrobiálními povlaky. Přestože kdysi byly mikrobiální povlaky rozšířené, vývoj kambrijských organismů, kteří se těmito mikroorganismy živily, snížil jejich počet. Nyní jsou mikrobiální povlaky rozšířeny v nehostinných [[refugium (ekologie)|refugiích]], jako jsou [[stromatolit]]y v rezervaci [[Hamelin Pool Marine Nature Reserve]] v [[Žraločí zátoka|Žraločí zátoce]] při pobřeží západní [[Austrálie]], kde salinita vody může až dvakrát přesahovat obsah soli v okolním moři.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Burzin
| jméno = M. B. & kol
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The ecology of the Cambrian radiation
| url = https://www.worldcat.org/oclc/51852000
| vydání =
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| rok =
| počet stran = 525
| strany = 216–237
| isbn = 0231505167
}}</ref>
 
=== Fosilizace ===
[[Soubor:Charniodiscus.png|alt=Hnědá hornina s vrásčitým povrchem, v němž lze s obtížemi najít pozůstatek rodu Charniodiscus. Napravo měřidlo.|náhled|Fosilie rodu ''Charniodiscus'', hůře odlišitelná od vrásčitého povrchu připomínající sloní kůži]]
Řádek 226 ⟶ 194:
| doi = 10.1080/03115518708619143
| url =
}}</ref>
=== Mikrobiální povlak ===
[[Soubor:Cyanobacterial-algal mat.jpg|alt=Zelený mikrobiální povlak|náhled|Moderní mikrobiální povlak při pobřeží Bílého moře]]
[[Mikrobiální povlak]] je označení pro sedimenty stabilizované pomocí kolonií [[Mikroorganismus|mikrobů]], kteří pomocí vylučovaných lepkavých kapalin či jiných způsobů vážou částice sedimentů k sobě. Je-li uložena příliš hustá vrstva sedimentu, která těmto mikroorganismům brání v růstu či rozmnožování, uhynou a zanechávají fosilie s charakteristickým vrásčitým povrchem (přirovnávaným ke sloní kůži) a bradavičnatou strukturou.<ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = Runnegar
| jméno = B. N.
| příjmení2 = Fedonkin
| jméno2 = M. A
| titul = The Proterozoic biosphere : a multidisciplinary study
| url = https://www.worldcat.org/oclc/23583672
| vydání =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok =
| počet stran =
| strany = 369–388
| isbn = 9780521366151
}}</ref>
 
Některé vrstvy z ediakary s touto charakteristickou texturou obsahují fosilie a fosilie ediakarské fauny jsou téměž vždy nalezeny v oblastech s těmito mikrobiálními povlaky. Přestože kdysi byly mikrobiální povlaky rozšířené, vývoj kambrijských organismů, kteří se těmito mikroorganismy živily, snížil jejich počet. Nyní jsou mikrobiální povlaky rozšířeny v nehostinných [[refugium (ekologie)|refugiích]], jako jsou [[stromatolit]]y v rezervaci [[Hamelin Pool Marine Nature Reserve]] v [[Žraločí zátoka|Žraločí zátoce]] při pobřeží západní [[Austrálie]], kde salinita vody může až dvakrát přesahovat obsah soli v okolním moři.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Burzin
| jméno = M. B. & kol
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The ecology of the Cambrian radiation
| url = https://www.worldcat.org/oclc/51852000
| vydání =
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| rok =
| počet stran = 525
| strany = 216–237
| isbn = 0231505167
}}</ref>
 
Řádek 255 ⟶ 256:
Ediakarská fauna vykazovala širokou škálu morfologických charakteristik. Velikost těchto organismů sahala od milimetrů do metrů, jejich těla měla tvar od jednoduchých kapkovitých těl až po těla složité stavby a mohla být jak tvrdá a odolná, tak měkká. Vyvinuly se téměř všechny formy symetrie.<ref name=":2" /> Rozlišeno bylo několik typů morfologií.
 
; Embrya:[[Soubor:Cyclomedusa cropped.jpg|alt=Diskovitá fosilie|náhled|Diskovitá fosilie]][[Soubor:Charnia Spun.jpg|alt=Horizontálně položená hornina s fosilie rodu Charnia připomínající prošívanou matraci|náhled|''Charnia'', prvně považována za příbuzný rod pérovníkům]][[Soubor:Spriggina flounensi C.jpg|alt=Fosilie rodu Spriggina v horizontálně položené hornině|náhled|''Spriggina'' byla interpretována jako členovec či kroužkovec; i přes podobu je kvůli nedostatku dalších informací tato systematika odmítána]][[Soubor:Ediacaran trace fossil.jpg|alt=Hornina s vrypy na podložce. Napravo část měřidla.|náhled|Stopové fosilie byly obyčejně zachovány v pískovcovích vrstvách]][[Soubor:Yorgia trace.jpg|alt=Záběr na horninu s vrypy od druhu Epibaion waggoneris a kruhovité otisky těla od Yorgia waggoneri|náhled|Fosilie stop od ''Epibaion waggoneris'' a otisk těla druhu ''Yorgia waggoneri'' ]]Ve zprávách o objevech předkambrijského mnohobuněčného života dominovaly informace o fosiliích podobných [[embryo|embryím]], nalezené převážně v [[Čína|čínském]] [[souvrství DoushantuoTou-šan-tchuo]]. Některé objevy<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chen
| jméno = Jun-Yuan
Řádek 517 ⟶ 518:
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0169534708003066
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Skupina, do které jsou řazenyZahrnují taxony jako ''[[Charnia]]'' a ''[[Swartpuntia]]'', jekteré jsou nejznámější z celé ediakarské fauny, zároveň je jivšak lze těžko umístit do současného [[fylogenetický strom|fylogenetického stromu]]. Nezachovala se z nich ani trávicí soustava, ani reprodukční orgány či dokonce stavba vnitřní anatomie, neobvyklý byl i jejich styl života. Nejčastější, avšak někdy zamítanou teorií, je, že tito tvorové získávali živiny z okolní mořské vody pomocí [[osmotrofie]] nebo [[Osmotický tlak|osmózy]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McMenamin
| jméno = Mark