Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Revolucionář: Malé úpravy
→‎Revolucionář: oprava linku
Řádek 78:
Začátek války zastihl Lenina na tehdy [[Rakousko|rakouském]] území, v [[halič]]ském městečku [[Poronin]] mezi [[Krakov]]em a [[Zakopane|Zakopeném]]. Jako příslušník nepřátelského státu byl 8. srpna 2014 zatčen a 11 dní vězněn. Po intervenci významného sociálního demokrata [[Viktor Adler|Viktora Adlera]] byl propuštěn a směl odjet do neutrálního Švýcarska, kam se dostal koncem srpna. V říjnu 1914 obdržel povolení k pobytu v této zemi.
 
[[Soubor:Aufenthaltsbewilligung Lenins in Bern, 1914.png|náhled|Dopis [[Bern|bernských]] úřadů obsahující povolení k pobytu pro Vladimira Uljanova a jeho manželku [[NadĕždaNaděžda KrupskajaKrupská|Naděždu Krupskou]], říjen 1914]]
 
Lenin se ve svém švýcarském exilu, zprvu v [[Bern]]u, později v [[Curych]]u, snažil získávat finanční podporu pro revoluční činnost svou i svých soudruhů, což se dařilo díky spolubojovníkovi – revolucionářovi [[Alexandr Izrail Lazarevič|Alexandru Lazarevičovi]] (zvanému též „Helphand“ či „Pavrus“). Ten dokonce postupně od roku 1915 získával finanční částky i z&nbsp;[[Berlín]]a, od ministerstva financí [[Německá říše|Německé říše]]. Německo bojovalo na dvou frontách první světové války, na východě proti carskému Rusku a na západě proti státům [[Dohoda|Dohody]].<ref name="pacner14" /> Němci věřili, že pokud padne carský režim, nebudou muset s&nbsp;Ruskem dále válčit, a uvolněné vojáky budou moci přesunout z&nbsp;[[Východní fronta (první světová válka)|východní]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontu]].<ref name="pacner14">Pacner 2012, s. 14-16</ref>