Tramvaje Graz série 1–41 (Brno): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy, doplnění
Řádek 2:
| název = Tramvaje Graz série 1–41
| obrázek = Brno, 140 let MHD (64), Nádražní, 10.jpg
| popisek = JedináMuzejní dochovanávůz tramvajč. této10 sériev Brně
| typ =
| výrobce = [[Grazer Waggon- & Maschinen-Fabriks-Aktiengesellschaft|Grazer Waggon- & Maschinen-Fabriks-AG vorm. Joh. Weitzer]]
| výrobce = Vagónka Graz
| prototyp =
| roky = 1899–1900
Řádek 14:
| výška = 3 250
| hmotnost = 9 400
| rychlost = ?
| rozchod = 1435
| sezení = 20
| stání = 18
| motor = GE 58
| výkon = 2x252×25,74
| elektrická výzbroj = odporová OeUEG
| napětí = 600
| poznámky =
}}
'''Tramvaje Graz série 1–41''' (později přečíslovány na '''8–48''') jsou typemtyp dvounápravové obousměrné tramvaje[[tramvaj]]e, vyrobené pro [[Brno]] podnikem [[Grazer WagenWaggon- und& WaggonfabriksMaschinen-Fabriks-Aktiengesellschaft|Grazer Waggon- Actien& Maschinen-Fabriks-Aktiengesellschaft Gesellschaft,vorm. vormals JohannJoh. Weitzer]] ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] (něm. Graz) pro Brno. Tyto vozy, vyráběné v letech 1899–1900 a zařazené v letech 1900–19011900–1903, [[Tramvajová doprava v Brně (1900–1918)|zahajovaly provoz elektrické tramvaje v Brně]].<ref name=":0">{{CitaceSpolečně elektronickés monografienimi byly vyrobeny [[Vlečné vozy Graz série 60–71 (Brno)|vlečné vozy stejného vzhledu]].
 
| příjmení =
|== jménoPopis = =
Tramvaje byly na tehdejší dobu obvyklé konstrukce s otevřenými plošinami. Skříň vozu byla dřevěná, vně oplechovaná se základnou v podobě roštu z válcovaných ocelových profilů. Dolní část bočnice byla obložena pásem dřevěných peřejek. Střecha a nástřešek byly zhotoveny z dřevěných palubek pokrytých plátnem. Na nástřešku se nacházel [[Tyčový sběrač proudu|tyčový sběrač]], který byl později nahrazen [[Lyra (sběrač proudu)|lyrovým]]. V interiéru, který byl od plošin oddělen jednoduchými přepážkami s posuvnými dveřmi, se nacházely podélné laťkové lavice. Pojezd vozu tvořil dvounápravový podvozek s [[Rozvor|rozvoremrozvor]]em 1800&nbsp;mm, který byl zaběhem první světové války prodloužen na 2200&nbsp;mm. Pohon zajišťovaly dva motory typu GE&nbsp;58, napojenýminapojené na nápravy pomocí převodu z ozubených soukolí s převodovým poměrem 1ː6.<ref name=":1katalog">{{Citace monografie
| titul = Katalog vozidel a lodí
| vydavatel = Dopravní podnik města Brna, a. s.
| místo = Brno
| strany = MV3
}}</ref> [[Odporová regulace výkonu|Regulace výkonu]] byla prováděna pomocí odporů, umístěných pod podlahou. Ovládání zajišťovaly [[Kontrolér|kontrolérykontrolér]]y B 6-8 s 9-tidevíti jízdními stupni (z toho 5pěti pro sériové zapojení motorů) a 7-misedmi stupni [[Elektrodynamická brzda|elektrodynamické brzdy]]. Vnitřní osvětlení a osvětlení linkové orientace bylo žárovkové, s žárovkami na 120&nbsp;V, vždy s 5-tipěti zapojenými do série. Čelní osvětlení bylo zprvu realizováno [[Petrolejová lampa|petrolejovou lampou]], aby bylo zajištěno osvětlení i při výpadku proudu, později bylo nahrazeno elektrickým.<ref name=":1katalog" /><ref name=":0TMB" />{{Citace elektronické monografie
| titul = 10 - El. motorový vůz
| url = http://www.sabdigital.cz/expozicemhd/?akce=exponaty-tramvaje-brno-10-el-motorovy-vuz
| vydavatel = sabdigital.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-05-16
| poznámka = platí vždy pro celý odstavec
}}</ref>
 
== PopisDodávky tramvají ==
V letech 1899 – 19001899–1900 bylo vyrobeno celkem 41 vozů tohoto typu.
Tramvaje byly na tehdejší dobu obvyklé konstrukce s otevřenými plošinami. Skříň vozu byla dřevěná, vně oplechovaná se základnou v podobě roštu z válcovaných ocelových profilů. Dolní část bočnice byla obložena pásem dřevěných peřejek. Střecha a nástřešek byly zhotoveny z dřevěných palubek pokrytých plátnem. Na nástřešku se nacházel [[Tyčový sběrač proudu|tyčový sběrač]], který byl později nahrazen [[Lyra (sběrač proudu)|lyrovým]]. V interiéru, který byl od plošin oddělen jednoduchými přepážkami s posuvnými dveřmi, se nacházely podélné laťkové lavice. Pojezd vozu tvořil dvounápravový podvozek s [[Rozvor|rozvorem]] 1800&nbsp;mm, který byl za první světové války prodloužen na 2200&nbsp;mm. Pohon zajišťovaly dva motory typu GE&nbsp;58, napojenými na nápravy pomocí převodu z ozubených soukolí s převodovým poměrem 1ː6.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Katalog vozidel a lodí
| vydání =
| vydavatel = Dopravní podnik města Brna, a. s.
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany = MV3
| isbn =
}}</ref> Regulace výkonu byla prováděna pomocí odporů, umístěných pod podlahou. Ovládání zajišťovaly [[Kontrolér|kontroléry]] B 6-8 s 9-ti jízdními stupni (z toho 5 pro sériové zapojení motorů) a 7-mi stupni [[Elektrodynamická brzda|elektrodynamické brzdy]]. Vnitřní osvětlení a osvětlení linkové orientace bylo žárovkové, s žárovkami na 120&nbsp;V, vždy s 5-ti zapojenými do série. Čelní osvětlení bylo zprvu realizováno [[Petrolejová lampa|petrolejovou lampou]], aby bylo zajištěno osvětlení i při výpadku proudu, později bylo nahrazeno elektrickým.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
 
== Dodávky ==
V letech 1899 – 1900 bylo vyrobeno celkem 41 vozů tohoto typu.
{| class="wikitable"
! Současný stát
! Město
! Článek
! Roky dodávek
!Výrobce
! Počet vozů
!Roky dodávek
! Evidenční čísla<br />při dodání
!Počet vozů
! Poznámky
!Evidenční čísla<br />při dodání
! Zdroj
!Poznámky
!Zdroj
|-
| {{Vlajka a název|Česko}}
| [[Brno]]
| [[Tramvajová doprava v Brně|článek]]
| 1899–1900
|Graz
| 41
|1900–1901
| 1–41
|41
|Vozy vozy 1–7 později v letech 1903–1904 přečíslovány na 42–48
|1–41
| <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Evidence DPMB: vozy mv1 | url = http://www.bmhd.cz/evidence-dpmb/vozp.php?ntyp=mv1| vydavatel = Bmhd.cz| datum přístupu = 2018-05-16}}</ref>
|Vozy 1–7 později přečíslovány na 42–48
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Evidence DPMB: vozy mv1
| url = http://www.bmhd.cz/evidence-dpmb/vozp.php?order=traction-firstNumber&ntyp=mv1&dopravce=DPMB
| vydavatel = Bmhd.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-05-16
}}</ref>
|}
 
== Provoz ==
[[Soubor:Brno, hlavní nádraží a tramvaje.jpg|thumb|Vozy č. 5 a 23 před budovou brněnského hlavního nádraží někdy v letech 1901 či 1902]]
V průběhu provozu bylo v souvislosti s dodávkami vozů čísel [[Tramvaje KPS série 1–5 (Brno)|1–5]] a [[Tramvaje KPS série 6–7 (Brno)|6–7]] z [[Královopolská|Královopolské strojírny]] prvních sedm vozů přečíslováno na čísla 42–48. Mezi lety 1906–1910 byly všechny vozy přelakovány z původního hnědého nátěru do červeno-bílé kombinace. Tramvaje jezdily pravidelně až do poloviny 20. let 20. století, kdy se začalo projevovat jejich stáří, nízká kapacita, a vyšší poruchovost oproti nově dodávaným vozům z Královopolské. Od druhé poloviny 20. let 20. století začaly být vozy vyřazovány, či převáděny do služebního stavu. Přesto bylo posledních devět vozů vyřazeno z osobní přepravy až v roce 1954. Od 60. let 20. století byly vyřazovány i služební vozy. Jako poslední dojezdil v roce 1971 vůz původního ev. č. 10, který byl ihned poté předán [[Technické muzeum v Brně|TMB]].<ref name=":0" />
Vozy série 1–41 byly do provozu u [[Dopravní podnik města Brna|Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen]] (GBES; ''Společnost brněnských elektrických pouličních drah'') uváděny postupně. V roce 1900 začalo jezdit prvních 27 vozů, v následujícím roce dalších dvanáct. Zbylé tři kusy byly zprovozněny do roku 1903.<ref name="Nesiba">{{Citace monografie | příjmení = Nesiba | jméno = Zdeněk | spoluautoři = a kol. | rok = 2000 | titul = 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000 | vydavatel = Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno | místo = Ústí nad Labem | strany = 47–51}}</ref> V letech 1903 a 1904 byly zakoupeny tramvaje čísel [[Tramvaje KPS série 1–5 (Brno)|1–5]] a [[Tramvaje KPS série 6–7 (Brno)|6–7]] od strojírny [[Královopolská|Lederer & Porges]] v [[Královo Pole|Králově Poli]], takže prvních sedm vozů ze Štýrského Hradce bylo přečíslováno na čísla 42–48. Mezi lety 1906–1910 byly všechny tramvaje série 8–48 přelakovány z původního hnědého nátěru do bílo-červené kombinace. Vozy jezdily pravidelně až do poloviny 20. let 20. století, kdy se začalo projevovat jejich stáří, nízká kapacita a vyšší poruchovost oproti nově dodávaným vozům z Královopolské. Od druhé poloviny 20. let začaly být vyřazovány, či převáděny do služebního stavu.<ref name="TMB" />
 
[[Soubor:Brno, Moravské náměstí, motorový vůz č. 39 (1905).jpg|thumb|Tramvaj č. 39 na dnešním Moravském náměstí v roce 1905/1906]]
== Odkazy ==
Od roku 1930 jezdilo v běžném provozu pouze 14 vozů z této série. Roku 1935 byly tři dlouhodobě odstavené tramvaje prodány do [[Tramvajová doprava v Olomouci|Olomouce]]. Kvůli vypuknutí [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla část odstavených vozů vrácena do provozu, v letech 1943–1944 a 1946 bylo několik z nich upraveno na vlečné vozy. Po skončení války v roce 1945 jezdilo devět tramvají, které v roce 1950 získaly souvislou číselnou řadu 4–12. Z osobního provozu byly definitivně vyřazeny v roce 1954. Dva vozy byly odprodány do Olomouce, jeden do [[Tramvajová doprava v Ostravě|Ostravy]]. Tramvaje přestavené na vlečné vozy (č. 192–195) byly vyřazovány v letech 1957–1964.<ref name="Nesiba" />
 
Po roce 1945 bylo využíváno devět vozů jako služebních, ty získaly nová čísla 503–511. V roce 1954 k nim přibyly další tři (č. 512–514). Část jich byla vyřazena do roku 1963, celkem šest jich bylo nadále využíváno i po tomto roce, kdy služební vozy získaly novou číselnou řadu 800. Téměř všechny služební tramvaje z původní série 1–41 byly vyřazeny do roku 1967. Jako jediný zůstal kolejový brus č. 803, který k tomuto účelu sloužil již od roku 1930. V roce 1969 byl přečíslován na č. 4030, k jeho odstavení došlo o rok později po dodání nového [[Kolejový brus Schörling|brusu Schörling]].<ref name="Nesiba" />
 
Brousicí vůz č. 4030 byl posledním dochovaným zástupcem série 1–41. Po svém odstavení byl během roku 1971 v Ústředních dílnách [[Dopravní podnik města Brna|Dopravního podniku města Brna]] kompletně zrenovován do stavu z let 1911–1930 (vyjma lyrového sběrače, který byl osazen v polovině 30. let) a se svým původním číslem 10 následně zakoupen [[Technické muzeum v Brně|Technickým muzeem v Brně]], které jej zařadilo do [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|své sbírky vozidel MHD]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kocman | jméno = Tomáš | titul = Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství a Technické muzeum v Brně | místo = Praha – Brno | rok = 2009 | strany = 19 | isbn = 978-80-87047-17-0 | isbn2 = 978-80-86413-60-0}}</ref>
 
== DodávkyOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazyLiteratura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kocman | jméno = Tomáš | titul = Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství a Technické muzeum v Brně | místo = Praha – Brno | rok = 2009 | strany = 127 | isbn = 978-80-87047-17-0 | isbn2 = 978-80-86413-60-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Nesiba | jméno = Zdeněk | spoluautoři = a kol. | rok = 2000 | titul = 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000 | vydavatel = Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno | místo = Ústí nad Labem | strany = 47–51}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
Řádek 100 ⟶ 86:
{{Portály|Tramvajová doprava|Brno}}
 
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Brně]]
[[Kategorie:Tramvaje Graz]]
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Brně]]