Verze z 4. 10. 2017, 15:22 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 5. 2018, 21:37 editovat zrušit editaci Hnidopichwiki (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 841 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 15: * světlý – neboli plzeňský slad s nejsvětlejší barvou určený převážně pro výrobu světlých [[Pivo plzeňského typu\|piv plzeňského typu]] * bavorský – takzvaně polotmavý slad určený pro mírné dobarvení světlých piv či k výrobě piv polotmavých a tmavých * karamelový – velmi tmavý slad -– dělí se dále na světlý a tmavý. U světlého je použita teplota sušení ~~120-130~~120–130 °C, u tmavého ~~150-170~~150–170 °C * barevný – v podstatě pražený slad, který je přidáván jen pro tmavší barvu výsledného moku. Pražení probíhá při teplotách ~~210-220~~210–220 °C. Tento slad neobsahuje žádné enzymy. Speciální slady * diastatický – při [[hvozdění\|sušení]] (hvozdění) se používá teplota max 50 °C. Slad má vysokou enzymatickou účinnost a přidává se k sladům, jež obsahují enzymů málo. * proteolitický – v ČR se v podstatě nevyrábí. Při jeho výrobě se slad kvasí za pomoci mléčné kultury. Slad zlepšuje kyselost a pěnivost výsledného piva. * nakuřovaný – při hvozdění se používá při dosušování kouř z [[rašelina\|rašeliny]] -– používá se k výrobě [[whisky]] a výjimečně piva (např. Rittmayer Smokey George). U sladu pro pivo se tradičně používá kouř z bukového dřeva. * lihovarský – vyrábí se obdobně jako diastatický * kyselý -– lze použít pro snižování [[pH]] při výrobě piva. Kyselost dodává [[kyselina mléčná]] vzniklá během sladování. == Související články ==

Slad: Porovnání verzí