Ryby: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 89.31.43.106 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vachovec1 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=Ryba|tento=kostnatých rybách|stránka=Ryba (rozcestník)}}
{{Taxobox
| jméno = Ryby
| taxon = nepřirozený ([[Parafylie|parafyletický]])
| obrázek = Group_of_Pterophyllum_Altum.jpg
| popis obrázku = [[Skalára vysoká]] (''Pterophyllum altum'') z čeledi [[vrubozubcovití|vrubozubcovitých]]
| šířka obrázku = 300px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| nadtřída = ryby (Osteichthyes)
| druhotné dělení = Třídy
| podřazené taxony =
* [[paprskoploutví]] (Actinopterygii)
* [[nozdratí]] (Sarcopterygii)
}}
'''Ryby''' (Osteichthyes), česky též '''kostnaté ryby''', je [[parafyletismus|parafyletická]] skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry. V tradičních taxonomických systémech měly ryby postavení [[třída (biologie)|třídy]], dnes jsou buď považovány za nadtřídu nebo pro svůj parafyletismus nejsou jako taxon užívány vůbec. Pokud by ryby obsahovaly všechny potomky posledního společného předka, zahrnovaly by i [[čtyřnožci|čtyřnožce]] včetně [[člověk]]a (takto definovaná holofyletická skupina se nazývá [[Euteleostomi]]).
Mezi ryby patří dvě třídy obratlovců, [[nozdratí]] (Sarcopterygii) v parafyletickém smyslu a [[paprskoploutví]] (Actinopterygii). Zatímco paprskoploutví jsou monofyletický taxon, nozdratí (v tradičním smyslu) jsou taxon parafyletický, jelikož za potomky lalokoploutvých ryb jsou považováni obojživelníci a další třídy strunatců včetně savců (viz výše). Společná skupina nozdratých a parskoploutvých ryb je proto rovněž parafyletická.
Ryby jsou přizpůsobeny životu ve [[Voda|vodě]], obývají sladké, brakické (smíšené) i slané vody, včetně extrémních [[biotop|biotopů,]] jako jsou sodné [[termální prameny]], periodicky vysychající vody nebo vody podzemní. Některé druhy ryb jsou obojživelné a určitý čas tráví na souši. Počet recentních druhů kostnatých ryb se odhaduje na 24 000–30 000. Variabilita ryb je obrovská. Patří mezi ně druhy dravé, všežravé, býložravé i parazitické, druhy žijící samotářsky, v párech i ve statisícových hejnech. Nejmenší ryby patří mezi nejmenší obratlovce vůbec (8 mm v dospělosti), zatímco jiné dosahují více než 4 metry délky. Rekordně velikou rybou, nehledě na geologická období, byl nejspíš [[jura|střednějurský]] rod ''[[Leedsichthys]]'' s délkou až přes 20 metrů. Ryby mají nezastupitelnou roli ve vodních [[ekosystém]]ech a mají také velký význam ekonomický – jsou významnou lidskou potravou, ale i předmětem obchodu pro okrasné účely a [[Akvárium|akvaristiku]].
== Anatomie a fyziologie ryb ==
Řádek 5 ⟶ 27:
Součástí trávící soustavy jsou i játra, slezina, žlučník, slinivka břišní.
'''Koncové střevo''' (též tlusté střevo) je posledním úsekem trávicí trubice. Zbytkům potravy je zde odnímána voda a tvoří se tak pevné [[výkal]]y. Trávicí trubice končí '''řitním otvorem''', který ústí na břiše, většinou těsně před řitní ploutví. S výjimkou dvojdyšných <!--zjistit jak je to tam--> je řitní otvor vždy samostatný, nespojený s vývodem jiné orgánové soustavy.
==== Požerákové zuby ====
| |||