Thurn-Taxisové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Rod v Českých zemích: Slova "záhy poté" byla mylná. Zhruba šest let po zavraždění Valdštejna .. |
||
Řádek 29:
== Rod v Českých zemích ==
Jako první do [[Čechy|Čech]] dorazil František, který měl čtyři syny, z nichž nejznámějším se stal [[Jindřich Matyáš Thurn]] ([[1567]]-[[1640]]). Vychovali jej v [[římskokatolická církev|katolické víře]], v dospělosti však přestoupil k [[Protestantismus|protestantskému náboženství]]. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce [[1609]] se stal velitelem [[české stavovské povstání|stavovského vojska]]. Po [[Pražská defenestrace (1618)|pražské defenestraci]] jej jmenovali direktorem a vrchním [[velitel]]em stavovského vojska. Bojoval v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]], porazil císařskou armádu u [[Vídeň|Vídně]]. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]]. Po porážce utekl s [[Fridrich Falcký|Fridrichem Falckým]], válčil v [[Dánsko|dánských]] a [[švédsko|švédských]] službách. [[Albrecht z Valdštejna]] jej zajal v [[Bitva u Stínavy|bitvě u Stínavy]], ale propustil jej.
V [[17. století]] získali [[hrabě]]cí titul a v roce [[1681]] byl [[Evžen Alexandr František Thurn-Taxis|Evžen Alexandr]] povýšen do [[kníže]]cího stavu.
| |||