Wikipedie

Vánoce: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
zpět smazané refy
další kousek redakce
Řádek 22:
| souvisí s = [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]], [[Advent]], [[Epifanie]], [[Svátek Křtu Páně]]}}
[[Soubor: Nativity from Sherbrooke Missal cropped.jpg |thumb|upright=1.0|Narození Páně, misál ze Sherbrooke, kolem 1315 ]]
[[Soubor: Nativity (15th c., Annunciation Cathedral in Moscow).jpg |thumb|upright=1.0|[[Andrej Rublev]], Narození Páně (kolem 1425) ]]
[[Soubor: Christmas Tree 1848.jpg|thumb|upright=1.0| Vánoční stromek královny Viktorie a prince Alberta (1848)]]
 
'''Vánoce''' jsou [[Křesťanství|křesťanské]] svátky narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Předchází jim doba [[advent]]ní a [[Štědrý den]] jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční až do neděle po 6. lednu v římskokatolické církvi,<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pavel VI. | jméno = | titul = Norme generali per l'ordinamento dell'Anno liturgico e del Calendario romano, 33 | periodikum = Cattolici Romani: forum cristiano cattolico italiano. | datum = | ročník = | číslo = | strany = | jazyk = it | url = http://www.cattoliciromani.com/75-thesaurus-liturgiae/54413-norme-generali-per-l-ordinamento-dell-anno-liturgico-e-del-calendario-romano | datum přístupu = 2017-12-29 }}</ref> v jiných západních církvích do svátku Zjevení Páně (6. ledna). Ve většině [[pravoslaví|pravoslavných]] církví se datum svátků stanovuje podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], takže datum 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. První záznam o křesťanském svátku Vánoc s datem 25. prosince pochází ze [[4. století|4.&nbsp;století]] z&nbsp;Říma.
 
K&nbsp;Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako [[koleda]], [[vánoční stromek]], [[jesličky]] (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí [[Ježíšek]], či [[vánoční cukroví]]. Zvyku dávat dárky hojně využívá obchod a reklama. Ve 20. a 21. století se Vánoce v&nbsp;mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. Zvyku dávat dárky hojně využívá obchod a reklama.
 
== Původ slova ==
Řádek 37 ⟶ 38:
Když byla matka [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], Alžběta, v&nbsp;šestém měsíci, zjevil se podle Lukášova vyprávění [[Gabriel (archanděl)|archanděl Gabriel]] v&nbsp;[[Nazaret]]ě Marii, panně zasnoubené Josefovi, muži z&nbsp;rodu [[David (biblická postava)|Davidova]]. Oznámil jí, že počne a porodí syna, Ježíše, jenž bude navěky kralovat nad rodem [[Jákob]]ovým a jeho království bude bez konce {{Citace bible|Lk|1|30-34}}. Když Josef zjistil, že Marie je těhotná, chtěl ji propustit, avšak anděl ho ve snu poučil: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v&nbsp;ní bylo počato, je z&nbsp;Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z&nbsp;jeho hříchů.“{{Citace bible|Mt|1|18-25}}
 
Podle příkazu císaře Augusta ke sčítání lidu se Josef s Marií vydali z&nbsp;[[Galilejské knížectví|galilejského]] města [[Nazaret]]a, do [[Judsko|Judska]], do města Davidova jménem [[Betlém]], kde se Josef měl nechat zapsat.{{Citace bible|Lk|2|1-4}} Když tam došli, nedostali nocleh a Marie porodila svého syna v&nbsp;chlévě, kde nocovali. Zavinula jej do [[Plenka|plenek]] a položila do [[Jesličky|jeslí]], protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. [[Pastevec|Pastýřům]], kteří v&nbsp;okolí pásli pod širým nebem a v&nbsp;noci se střídali v&nbsp;hlídkách u svého stáda, se zjevil anděl Páně a řekl jim: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v&nbsp;městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v&nbsp;plenkách, položené do jeslí.“ Pastýři spěchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. {{Citace bible|Lk|2}}
 
Podle Matoušova evangelia byla znamením Ježíšova narození [[hvězda]], kterou někteří pokládali za [[kometa|kometu]] a později [[Johannes Kepler]] za opakovanou [[Konjunkce (astronomie)|konjunkci planet]]. Hvězdu spatřili [[Tři králové|mudrci]] (řecky ''magoi'', učenci) z&nbsp;východu a přišli do [[Jeruzalém]]a, kde se vyptávali po novorozeném králi Židů ([[Mesiáš]]i), aby se mu poklonili. Když se to doslechl král [[Herodes Veliký|Herodes]], který se obával vzpoury, vyptal se židovských znalců, kde se má Mesiáš narodit. Ti mu odpověděli: „V&nbsp;judském Betlémě, neboť tak je psáno u proroka.“{{Citace bible|Mt|2|5}} Herodes tedy poslal mudrce do Betléma, aby dítě našli a při návratu mu podali zprávu, prý aby se mohl také poklonit. Hvězda, kterou předtím spatřili na východě, se mudrcům opět zjevila a šla před nimi až nad místo, kde bylo dítě s&nbsp;Marií a Josefem. Poklonili se Ježíšovi a předali mu královské dary: [[zlato]], [[kadidlo]] a [[Myrha|myrhu]] {{Citace bible|Mt|2|11}}. Protože byli ve snu napomenuti, aby se nevraceli k&nbsp;Herodovi, vrátili se domů jinou cestou.
 
Také Josefa anděl varoval před Herodem, takže s Marií a s&nbsp;malým Ježíšem uprchli do [[Egypt]]a. Když Herodes zjistil, že se mudrcové k němu nevrátí se zprávou o novém židovském králi, dal povraždit všechny chlapce mladší dvou let v&nbsp;Betlémě a okolí. {{Citace bible|Mt|2|13-23}}
Řádek 46 ⟶ 47:
{{Podrobně|Vánoce během historie}}
=== Datum Vánoc ===
Datum Ježíšova narození nebylo pro první křesťany zdaleka tak důležité jako jeho veřejné vystoupení a hlavně jeho utrpení, smrt a zmrtvýchvstání. Z biblických zdrojů jen Lukášovo evangelium dává Ježíšovo narození do souvislosti s historickou událostí, jejíž datum je známo {{citát bible|Lk|2|1-2}}. Jenže zdroj, který měl k dispozici, nebyl příliš spolehlivý, a tak si jeho údaje odporují. Proto není možné přesně určit ani rok, natož pak úplné datum Ježíšova narození. To se zprvu patrně připomínalo a slavilo zároveň s jeho [[Epifanie|epifanií]] o svátku Zjevení Páně (6. ledna), jako je tomu dodnes v některých východních církvích.
 
Když se začalo připomínat samostatně ([[Ireneus z Lyonu]], Hipolyt[[Hippolyt Římský]]), vyrojila se řada různých spekulativních návrhů. K později přijatému datu 25. prosince vedla dvojí cesta. Jedna je spojovala se zimním [[slunovrat]]em a s římským svátkem "neporaženého slunce" (''Sol invictus''). Ježíš se podle ní narodil v nejkratší den roku, kdy i pohané slaví naději, že slunce překoná zimu, temnotu a smrt, tak jako Ježíš Kristus. Ostatně i starozákonní prorok [[Malachiáš]] psal o „slunci spravedlnosti“ {{citát bible|Mal|3|20}} a křesťané jeho výrok vztahovali na Krista. Souvislost Ježíšova narození se slunovratem hájil například [[svatý Augustin]] a ještě [[Isaac Newton]], naopak pro puritány byla dokladem pohanské povahy Vánoc.
 
Větší váhu však měla druhá cesta,která vycházela z předpokladu, že Ježíš, který zemřel o svátku [[Pesach]], židovských Velikonoc, v den 14. nisanu, jemuž zhruba odpovídá 25. březen latinského kalendáře, byl v tomto dni také počat. Podle jedné židovské tradice je totiž znakem dokonalého života, že trval celistvý počet let, a svátek [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování P. Marie]] (čili Ježíšova početí) se slavil v tentýž den. A pokud se k datu 25. března připočte 9 měsíců těhotenství, vychází datum 25. prosince.
 
Nejstarší jednoznačné určení data křesťanského svátku Vánoc na 25. prosinec pochází z ''Chronographu'' pozdně římského kronikáře [[Furius Dionysius Filocalus|Furia Dinysia Filocala]] z roku 354, který ustanovení tohoto data klade do roku 336, za papeže [[Liborius|Liboria]] klade do roku 336. Liborius je tedy stanovil autoritativně, aby ukončil diskuse a spory, nicméně vzal v úvahu jejich výsledek. Filocalův spis se ovšem zachoval jen v pozdějších opisech, takže nelze zcela vyloučit, že tento záznam je pozdější vsuvka.<ref name=prelozenivanoc1>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Z historie betlémářství | periodikum = www.zlateruce.com| datum vydání = | datum přístupu = 2017-12-25 | url = http://www.zlateruce.com/clanek/1--z-historie-betlemarstvi/ }}</ref><ref name=prelozenivanoc2>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jakouběová | jméno = Vladimíra | odkaz na autora = | titul = Vánoce slavíme, málo o nich víme | periodikum = Euro portál | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2002-12-23 | datum přístupu = 2017-12-25 | url = https://www.euro.cz/byznys/vanoce-slavimemalo-o-nich-vime-864633}}</ref>
 
=== Obsah a charakter svátku ===
Slavení svátku bylo krátce přerušeno, když se [[Řehoř z Nazianzu|Řehoř z&nbsp;Nazianzu]] v&nbsp;roce 381 vzdal úřadu konstantinopolského patriarchy, ale bylo obnoveno [[Jan Zlatoústý|Janem Zlatoústým]] asi v&nbsp;roce 400.<ref name=":1">{{Citace monografie | příjmení = Martindale | jméno = Cyril Charles | příjmení2 = | jméno2 = | titul = The Catholic Encyclopedia, Vol.&nbsp;3/ Christmas | vydání = | vydavatel = New York: Robert Appleton Company | místo = | rok = 1908 | počet stran = | strany = | isbn = | url = http://www.newadvent.org/cathen/03724b.htm}}</ref>
[[Soubor:Frankfurt Weihnachtsmarkt 1851.jpg|náhled|Vánoční trhy, Frankfurt, 1851]]
V&nbsp;raném středověku se oslava [[Narození Páně]] považovala za méně významný svátek než [[Epifanie]] (Zjevení Páně, 6.&nbsp;ledna), v&nbsp;západním křesťanství zaměřená na návštěvu mudrců. Významnost Štědrého dne však postupně rostla po korunovaci císaře [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v den Narození Páně v&nbsp;roce 800. Podobu Vánoc výrazně ovlivnil [[František z Assisi]], který roku 1223 v obci Greccio ve střední Itálii slavil vánoční mši vpřed leseinscenací a postavil první [[jesličky|jesliček]] s živými lidmi a zvířaty. Tím založil tradici "betlémů", která se rozšířila zejména ve střední Evropě. Během středověku se pak svátek stal tak významným, že kronikáři uváděli, kde různí magnáti slavili Vánoce. Různí umělci té doby byli odsouzeni za oplzlé koledy, což naznačuje, že divoké tradice římských [[Saturnálie|Saturnálií]] a germánské [[Yule]] pokračovaly i v rámci slavení Vánoc. Opilost, promiskuita a hazardní hry patřily i v&nbsp;té době k veřejnému svátku. Ke zdobení se užíval - jako ve starověku - [[břečťan]], [[cesmína]] a jiné stálezelené rostliny.
 
Podle učeného benediktina [[Jan z Holešova|Jana z Holešova]] (+ asi 1436) se v českých zemích (a patrně i v celé Evropě) k Vánocům ve středověku vázalo „tisíc lidových zvyků“, z nichž výslovně uvádí sedm: zvyk bdění ([[vigilie]]) a [[půst|postu]], pohoštění a [[almužna|almužny]] pro chudé, vzájemného obdarovávání, pečení pletenců z bílého těsta ([[vánočka]]), krájení ovoce, obcházení s [[Koleda|koledou]] a stlaní slámy na podlahu. Všechny sice obhajuje jako dobré a prospěšné, na každém z nich má ale i ďábel svůj díl, protože všechny se mohou zvrhnout v opak.<ref name="janz holesova">{{Citace elektronické monografie | titul = Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu | url = https://is.muni.cz/el/1441/podzim2005/CJ3MP_LSC1/um/stedry_vecer.pdf | datum_přístupu = 2017-12-26 | kapitola = ''Pojednání o Štědrém večeru'' od Jana z Holešova}}</ref>
 
Od 17.&nbsp;století se slavení Vánoc pomalu přesouvalo do rodin, kde se připomínalo narození Ježíška a uctívalo rodinné štěstí a pospolitost. Na druhé straně se o Vánocích vítal i [[Zimní slunovrat|návrat Slunce]], zejména na venkově, a lidové zvyky zahrnovaly i věštění a další vyloženě pověrečné štědrovečerní zvyky a obyčeje.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Staročeské Vánoce | url = http://www.radio.cz/cz/static/vanoce/staroceske-vanoce}}</ref> To budilo pohoršení a vyvolalo i opakované zákazy.
 
V&nbsp;roce 1644, za anglické občanské války, [[puritáni]] ovládající [[Parlament Spojeného království#Anglický parlament|Parlament]] zakázali slavení Vánoc jako nebiblického a pohanského zvyku.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Durston | jméno = Chris | titul = Lords of Misrule: The Puritan War on Christmas 1642–60 | url = http://www.historytoday.com/chris-durston/lords-misrule-puritan-war-christmas-1642-60 | vydavatel = History Today | místo = | datum vydání = }}</ref> Následovaly protesty proti rušení Vánoc, zákaz však vydržel až do roku 1660. Podobné zákazy byly uplatněny i ve Skotsku a některých anglických koloniích. Ve Skotsku byl zákaz slavení Vánoc zrušen roku 1686, ovšem oficiálním svátkem se Vánoce staly až roku 1958.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Houston | jméno = Rab | příjmení2 = Houston | jméno2 = Robert Allan | titul = Scotland: a very short introduction | vydání = | vydavatel = Oxford University Press | místo = | rok = | počet stran = | strany = 172 | isbn = 978-0-19-923079-2}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Christmas and New Year traditions in Scotland | periodikum = [[The Scotsman]] | datum_vydání = 2013-12-09 | datum_aktualizace = 2013-12-24 | datum_přístupu = 2014-12-28 | url = http://www.scotsman.com/lifestyle/heritage/christmas-and-new-year-traditions-in-scotland-1-3226062}}</ref> V&nbsp;[[Nová Anglie|Nové Anglii]] byla oslava zakázána například v&nbsp;[[Boston]]u v&nbsp;letech 1659 až 1681.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Why Christmas Was Banned in Boston from 1659 to 1681 | url = http://modernnotion.com/christmas-banned-in-boston-1659-1681/ | vydavatel = Modern Notion | místo = | datum vydání = 2014-12-19}}</ref> V&nbsp;[[Pensylvánie|Pensylvánii]] Vánoce nadšeně slavili [[Moravští bratři]], osadníci německé i moravské národnosti, ve městech, která založili, například [[Bethlehem (Pensylvánie)|Bethlehem]], [[Nazareth (Pensylvánie)|Nazareth]] a [[Lititz]]. Moravané v&nbsp;Bethlehemu měli první vánoční stromky v&nbsp;Americe, stejně jako první betlémy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Smith | jméno = Nancy Thomas | příjmení2 = | titul = Moravian Christmas in the South | vydání = | vydavatel = | místo = | rok = 2007 | počet stran = | strany = 20 | isbn = 0-8078-3181-6}}</ref>
 
V&nbsp;Českých zemích bylo prý v&nbsp;18.&nbsp;století hospodyňkám povoleno péct vánočku, což předtím směli výhradně pekaři.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = NAVRÁTILOVÁ | jméno = Monika | titul = Jak se dříve slavily tradiční české Vánoce | datum_vydání = 2012 | datum_přístupu = 2014-11-28 | url = http://www.zapnimozek.cz/jak-se-drive-slavily-tradicni-ceske-vanoce/}}</ref> Kromě darů pro šlechtice a úředníky bylo zvykem obdarovávat a hostit chudé a koledníky. VVystavování jeslí se v&nbsp;18. století bylo vystavování jeslí považováno leckde považovalo za nedůstojné, protožetaké proto, že jesle odváděly pozornost mládeže od kázání.<ref name="grada">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Herynek | jméno = Petr | titul = České Vánoce | vydavatel = Grada | datum_přístupu = 2014-11-28 | url = http://books.google.cz/books?id=GUApZRuW0pMC&pg=PA27&lpg=PA27&dq=V%C3%A1noce+18.+stolet%C3%AD&source=bl&ots=Uqbv4vZSAt&sig=oMuOzyn55g9A3wwopEjKpEGnRSM&hl=cs&sa=X&ei=tWB4VL3REczharP6grAM&ved=0CFYQ6AEwBzgK#v=onepage&q=V%C3%A1noce%2018.%20stolet%C3%AD&f=false}}</ref> Proto nejprve [[Marie Terezie]] a poté i [[Josef II.|Josef&nbsp;II.]] vydali zákaz stavění jesliček v&nbsp;kostelích, lidé však stavěli jesličky doma, zejména ve východních Čechách a na moravském pomezí.<ref name="zabransky">{{Citace monografie | příjmení = Zábranský | jméno = Milan | titul = Putování za betlémy České republiky | url = http://books.google.cz/books?id=QMOTBQAAQBAJ&pg=PA18&lpg=PA18&dq=z%C3%A1kaz,+betl%C3%A9my+v+kostele&source=bl&ots=OQ3dLv5pA2&sig=icCxJDPastWXgZQoKEly3Td3n6M&hl=cs&sa=X&ei=aN-CVPeCEYHyUuqag_AP&ved=0CFMQ6AEwCA#v=onepage&q=z%C3%A1kaz%2C%20betl%C3%A9my%20v%20kostele&f=false}}</ref> Zákaz stavění jesliček v&nbsp;kostelích byl oficiálně zrušen až v&nbsp;roce 1825.<ref name="zabransky" />
 
[[Soubor:Grandpa's visit Christmas morning.jpg|náhled|Vánoce koncem 19. století ve Spojených státech amerických]]
 
=== Měšťanské Vánoce ===
V&nbsp;roce 1843 vydal [[Charles Dickens]] povídku [[Vánoční koleda (Dickens)|Vánoční koleda]] (anglicky ''A Christmas Carol'') a její okamžitá popularita sehrála velkou roli v&nbsp;moderní proměně Vánoc ve svátky rodiny, dobré vůle a soucitu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rowell, Geoffrey | jméno = | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Dickens and the Construction of Christmas | vydání = 43 | vydavatel = History Today | místo = | rok = 1993 | počet stran = | strany = 17–24|isbn = }}</ref> Tím, jak překryl církevní charakter oslav svojí humanistickou a světskou představou svátků, ovlivnil Dickens mnoho aspektů Vánoc v&nbsp;západní kultuře. Například rodinný a soukromý charakter oslavysvátku, zájem o tradiční pokrmy a pití, tanec a hry i celkové pojetí Vánoc jako svátků štědrosti, velkorysosti ducha, přátelství a lásky.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kelly | jméno = Richard Michael | příjmení2 = | jméno2 = | titul = A Christmas Carol | vydání = | vydavatel = Broadview Literary Texts, New York: Broadview Press | místo = | rok = 2003 | počet stran = | strany = 9,12 | isbn = 1-55111-476-3}}</ref>
 
Tradice zdobení [[vánoční stromek|vánočního stromku]] je také městská a pochází z&nbsp;německých zemí. Jedna z&nbsp;prvních zpráv o ozdobeném a osvětleném stromku v&nbsp;místnosti je v&nbsp;[[Brémy|brémské]] kronice z&nbsp;roku 1570. První stromek v&nbsp;Česku postavil a ozdobil v&nbsp;roce 1812 režisér pražského Stavovského divadla Leibich, původem z&nbsp;Bavorska. Jako ozdoby stromečku se používalo ovoce, ořechy a perníkčkyperníčky, později skleněné, dřevěné, papírové nebo kovové ozdoby a od konce 19.&nbsp;století také svíčky.<ref name="ostas">{{Citace elektronické monografie | titul = Štědrý den | datum_přístupu = 2014-11-30 | url = http://www.ostasov.eu/tradice-a-remesla/stedry-den/}}</ref>
 
Společné slavení Štědrého večera znepřátelenými vojáky je popisováno jak během první, tak druhé světové války. Křesťanské tradice Vánoc se nacisté snažili ve 20. století nahradit domněle „starogermánskými“ a pohanskými „slavnostmi slunovratu“ a „svatým svátkem Němců“, v&nbsp;německých školách bylo zakázáno slavit narození Ježíše Krista a nesměly se zpívat vánoční koledy s&nbsp;náboženskou tematikou. Také v sovětském Rusku bylo slavení Vánoc zakázáno a ve 30. letech zavedl Stalin postavu [[Děda Mráz|Dědy Mráze]], odvozenou od amerického Santa Clause, který nosil dárky na [[Nový rok]].
 
Československá komunistická vláda se také snažila co nejvíce potlačit křesťanský obsah Vánoc ve veřejném životě. Veřejných oslav Vánoc jako narození Ježíše Krista se československý občan dočkal znovu na Vánoce [[1989]].<ref name="mraz">[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/158680-vanoce-za-prvni-republiky-protektoratu-a-dedy-mraze/ Vánoce za první republiky, protektorátu a dědy Mráze]</ref>
Řádek 83 ⟶ 86:
 
== Tradice ==
[[Soubor:Map of Countries that do not recognize Christmas as Public Holiday.png|náhled|upright=1.5|TmavěPrávní hnědástatus barvaVánoc: ukazujetmavě státy,hnědá kde nejsou- Vánoce nejsou veřejným svátkem., Světlesvětle hnědámodrá ukazuje- státyVánoce jsou veřejný svátek, kdesvětle šedá - Vánoce nejsou veřejným svátkem, ale jsourespektují slavenyse.]]
 
Vánoce se slaví v&nbsp;různých zemích různými způsoby, které odrážejí místní tradice a patrně zahrnují i předkřesťanské zvyky. V mnoha zemích jsou to státem uznané svátky s jedno- až třídenním pracovním volnem. Vánoce nejsou uznaným svátkem například v muslimských zemích a v Číně. Mezi země, kde se jako veřejné svátky neslaví, patří [[Afghánistán]], [[Alžírsko]], [[Ázerbájdžán]], [[Bahrajn]], [[Bhútán]], [[Kambodža]], [[Čínská lidová republika|Čína]] (s&nbsp;výjimkou [[Hongkong]]u a [[Macao|Macaa]]), [[Komory]], [[Írán]], [[Izrael]], [[Japonsko]], [[Kuvajt]], [[Laos]], [[Libye]], [[Maledivy]], [[Mauritánie]], [[Mongolsko]], [[Maroko]], [[Severní Korea]], [[Omán]], [[Pákistán]], [[Katar]], [[Saharská arabská demokratická republika]], [[Saúdská Arábie]], [[Somálsko]], [[Tádžikistán]], [[Thajsko]], [[Tunisko]], [[Turecko]], [[Turkmenistán]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Uzbekistán]], [[Vietnam]] a [[Jemen]].
Řádek 91 ⟶ 94:
=== Vánoční dekorace ===
{{Podrobně|Adventní a vánoční vazba}}
Adventní a vánoční vazba květin má i svůj symbolický význam, zejména pokud je použita v církevní liturgii. Slouží ale především k&nbsp;dekoraci obydlí, společenských prostor i veřejných prostranství během [[advent]]u a Vánoc. Vedle vánočního stromku, vždyzelených rostlin (cesmína, břečťan, jmelí) a květin k ní patří i svíčky, které ovšem znamenají i riziko požárů.<ref>Miles, Clement&nbsp;A., ''Christmas customs and traditions'', Courier Dover Publications, 1976, ISBN 0-486-23354-5, p.&nbsp;272.</ref>
 
[[Kadidlo]] a jeho levnější náhražky ([[purpura]], [[František (kadidlo)|františek]]) jsou aromatické látky a směsi, které pražením nebo pomalým hořením (bez plamenů) vytvářejí vonný kouř a používají se o Vánocích k&nbsp;provonění kostelů i příbytků.
 
==== Barvy ====
[[Liturgická barva]] v katolické liturgii je v Adventu fialová, o Vánocích bílá, případně zlatá, a ve svátky mučedníků (sv. Štěpán, Mlaďátka) červená. V anglikánské i luterské liturgii se barva pouze doporučuje, pravidlo je ale téměř totožné.
 
Tradiční barvy vánočních ozdob jsou červená, zelená a zlatá, trendy vánočních dekorací však podléhají módě. Evropská asociace floristů a výrobců dekorací (EFSA – European Floral and Lifestyle Product Suppliers Association) sice každoročně vydává své odhady a doporučení,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Letošní vánoční stromy mohou být rustikální, něžné i bohémské | vydavatel = ČTK | datum_přístupu = 2014-12-03 | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/letosni-vanocni-stromy-mohou-byt-rustikalni-nezne-i-bohemske/1147306}}</ref> konkurence ale vyžaduje i originalitu.
Řádek 102 ⟶ 105:
==== Vánoční stromek ====
{{Podrobně|Vánoční stromek}}
Vánoční stromek sice má ojedinělé předchůdce v historii, je to však měšťanský a romantický zvyk původem z Německa a vprvní Prazestromek sev&nbsp;Česku poprvépostavil objevila rokuozdobil v&nbsp;roce 1812 režisér pražského Stavovského divadla Leibich, původem z&nbsp;Bavorska. PoDo českáchširokých zemíchvrstev se obecně rozšířil až v průběhu 20. století.
Čeněk Zíbrt v&nbsp;díle ''Hoj, ty štědrý večere'' napsal, že ''o vánočním stromku až do věku XVII. není ani potuchy. Není možná, aby obyčej (jak vykládají, pohanského původu) ušel pozornosti mravokárců věku XV. a XVI., kteří ve svých skladbách tepou kde jakou pověru a obyčej. …Teprve na začátku věku XVIII. kárá Dannhauer v&nbsp;Štrasburku strojení jedlového stromku vánočního, ověšeného loutkami a cukrovinkami. To jest tedy podle posavadních výzkumů jediná výslovná zmínka o vánočním stromku v&nbsp;dobách starších…'' Veškeré dohady o dobách hluboko před tímto datem jsou podle Zíbrta nepravděpodobné.
 
==== Vánoční květiny ====
[[Soubor:Topfpflanze Euphorbia pulcherrima mit Glitter.JPG|náhled|Vánoční hvězda ''Euphorbia pulcherrima'']]
[[Vánoční hvězda]], pocházející z&nbsp;[[Mexiko|Mexika]], je s&nbsp;Vánocemi spojována od 19.&nbsp;století a mezi populární vánoční dekorativní rostliny patří [[cesmína]], [[jmelí]], červený [[Amaryllis|amarylis]], [[Schlumbergera|vánoční kaktus]] nebo brambořík[[Brambořík perský]] (''Cyclamen persicum'').
B.Božena Němcová zmiňuje [[barborky]], zvyk, že na svsvátek svaté Barbory (4. Barboruprosince) ''huřízne si dívčí višnovú nebo křešňovú větvičku'' a nechá ji v teple rozkvést.<ref name="zíbrt" />
 
==== Betlém ====
Řádek 120 ⟶ 124:
==== Betlémská hvězda ====
{{Podrobně|Betlémská hvězda}}
Betlémskou hvězdu, zmiňovanou v&nbsp;Matoušově evangeliu, zobrazil jako kometu italský malíř [[Giotto di Bondone]] (1267–1337) v&nbsp;roce 1304 na fresce ''Klanění'', patrně inspirován úkazem [[Halleyova kometa|Halleyovy komety]] v&nbsp;září 1301.
 
==== Adventní věnec ====
{{Podrobně|Adventní věnec}}
Adventní věnec z&nbsp;jehličnatých větví se čtyřmi svíčkami, které se postupně zapalují, slouží k&nbsp;symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Vznikl v polovině 20. století patrně v Německu.
Podobný účel má [[adventní kalendář]] z tuhého papíru s okénky, která slouží k odpočítávání dnů v Adventu a dětem ukazuje, jak daleko jsou ještě Vánoce.
 
[[Soubor:Moderne Weihnachtspyramide mit Krippe.jpg|náhled|Andělské zvonění.]]
==== Andělské zvonění ====
také andělské zvonky nebo vánoční pyramida je jednoduchá konstrukce, která nese kruhovou vrtuli se svislou osou. Staví se na kamna nebo na topné těleso, případně se popod ní zapálí svíčkasvíčky. Proud teplého vzduchu vrtulku roztočí a kovové tyčinky, zavěšené po jejím obvodě, začnou zvonit na malé zvonky.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historie – svět | datum_přístupu = 2014-12-01 | url = http://www.zvonicistromek.cz/historie.html}}</ref>
 
[[[Prskavka]] je typ jednoduché [[zábavní pyrotechnika|zábavní pyrotechniky]], která se věší na vánoční stromek jako ozdoba. Z hořící prskavky odletují drobné částečky kovu a tvoří dekorativní světelné hvězdičky.
 
Také v&nbsp;českých zemích se objevil [[paradeisl]] (někdy jako „zahrádka“), jednoduchá konstrukce ze špejlí a jablek, která mohou nést svíčky. Pochází z Rakouska a z jižního Německa, kde je zcela běžný. Autor uvádí, že tyto ozdoby byly časté až do konce 19.&nbsp;století.<ref name="grada" /> Do Česka od poloviny 20. století pronikl ze sousední NDR adventnívánoční svícen se sedmi svíčkami (často elektrickými) , který se staví za okno.
 
=== Vánoční hudba ===
Řádek 154 ⟶ 158:
| vpravo
}}
Nejstarší přímo vánoční hudba patrně vznikla ve 4.&nbsp;století v&nbsp;[[Řím]]ě. Latinské písně jako ''Veni Redemptor gentium'', jejímž autorem je [[Svatý Ambrož|Ambrož Milánský]], byly strohými prohlášeními teologické doktríny vtělení vymezující se vůči tehdy rozšířenému [[ariánství]]. Píseň ''Corde natus ex Parentis'', kterou složil španělský básník [[Prudentius]] († kolem 410) se stále zpívá v&nbsp;některých církvích.<ref name="Miles">Miles, Clement, ''Christmas customs and traditions'', Courier Dover Publications, 1976, ISBN 0-486-23354-5, p.&nbsp;32</ref>
 
V&nbsp;9.&nbsp;a 10.&nbsp;století byly vánoční písně předváděny v&nbsp;severní Evropě v&nbsp;klášterech a rozvíjeny [[Bernard z Clairvaux|Bernardem z&nbsp;Clairvaux]] v&nbsp;rýmovaných slokách. V&nbsp;Ve 12.&nbsp;století pařížský mnich Adam&nbsp;St od sv. VictorViktora začal používat hudbunápěvy z&nbsp;populárních písní a tak již vytvářel hudbu blízkou vánočním koledám.
 
Do 13.&nbsp;století vznikla ve Francii, v Německu a zejména v&nbsp;Itálii tradice zpěvu populárních vánočních písní v&nbsp;místním jazyce, snad i pod vlivem [[František z Assisi|Františka z&nbsp;Assisi]],. bylaNejstarší vytvořenačeské avánoční rozvíjenapísně tradicepocházejí zpěvusnad populárníchze vánočních14. písnístoletí, v&nbsp;místnímznámá jazycepíseň "Narodil se Kristus Pán" z 15. století. Vánoční koledy v&nbsp;angličtině se poprvé objevily v&nbsp;roce 1426.<ref name="Miles" />
 
Vánoční písně, koledy, bylysloužily původně komunálníkoledníkům, lidovékteří písněobcházeli zpívanépo přidomech oslavácha jakodostávali jsouza [[dožínky]]to dary, stejně jako při oslavě Vánoc.teprve Teprvemnohem později se koledy začaly zpívat v&nbsp;kostele. Tradičně jsou koledy jsou často založeny na středověkých akordech, jenž jim dávají jednoznačný charakteristický hudební zvuk. Původ některých koled jako ''Personent hodie'' lze sledovat až do středověku. Tato hudební díla patří mezi nejstarší hudební skladby a jsou stále pravidelně zpíványzpívána. ''[[Adeste fideles]]'' se zpívá v&nbsp;úpravě z poloviny 18.&nbsp;století, ačkoliv slova mohou mít původ již ve 13.&nbsp;století. Naproti tomu známé ''Good King Wenceslas'' (česky ''[[Dobrý král Václav]]'') nebo ''Holly and Ivy'' vznikly v romantismu, počátkemv 18. a 19. století, i když na daleko starší melodie.
 
Po reformaci v&nbsp;severní Evropě zpívání koled zpočátku upadlo. Někteří reformátoři, jako [[Martin Luther]], však zpěv koled podporovali. Koledy z&nbsp;velké části přežily ve venkovských komunitách, dokud nedošlo k&nbsp;oživení zájmu o lidové písně v&nbsp;19.&nbsp;století. V&nbsp;18.&nbsp;století anglický reformátor [[Charles Wesley]] pochopil význam hudby v&nbsp;náboženství. Kromě mnoha žalmů na melodie, které měly vliv na náboženská hnutí ve Spojených státech, napsal texty pro nejméně tři vánoční koledy.<ref>{{cite book
| last = Dudley-Smith
| first = Timothy
Řádek 174 ⟶ 178:
[[Felix Mendelssohn-Bartholdy]] napsal melodii přizpůsobenou Wesleyho slovům koledy ''Hark! the Herald Angels Sing''. V&nbsp;Rakousku v&nbsp;roce 1818 Mohr a Gruber složili píseň ''Stille Nacht'' (''[[Tichá noc]]'') pro kostel v&nbsp;[[Oberndorf]]u. Práce Williama Sandyse ''Christmas Carols Ancient and Modern'' (Vánoční koledy starověké a moderní) (1833) byla první tištěnou verzí mnoha dnes již klasických anglických koled a přispěla k&nbsp;oživení viktoriánského svátku.<ref>Richard Michael Kelly. A Christmas carol p.&nbsp;10. Broadview Press, 2003 ISBN 1-55111-476-3</ref>
 
Zcela světské vánoční písně se objevily již na konci 18.&nbsp;století. „''Deck The Halls''“ pochází z&nbsp;roku 1784 a americká píseň ''Jingle Bells'', která se dočkala mnoha verzí, byla autorsky chráněna v&nbsp;roce 1857. V&nbsp;19. aVe 20.&nbsp;století africkése americkévelice spirituályrozšířily aafroamerické písně i písně o Vánocích, založené na tradici [[Spirituál (hudba)|spirituálů]]. Skladatelé, stalyzpěváci šířejia známými.hudební Většískupiny početvytvořili velké množství písní vztahujících se k&nbsp;Vánocům byl komerčně vyráběn v&nbsp;20.&nbsp;století, včetně [[jazz]]ových a [[blues]]ových variant. Kromě toho přišlo oživení zájmu o starou hudbu a skupiny zpěváků [[lidová hudba|lidové hudby]], včetně interpretů raně středověké a klasické hudby.
 
Vánoční písně se svou hlubokou romantikou a náboženskou tematikou jsou častým terčem zesměšňování. V&nbsp;závěrečných sekvencích filmu [[Monty Python: Smysl života]] (1983) zpívá [[Graham Chapman]] píseň ''Vánoce v&nbsp;nebi'' se Třemi králi vyzbrojenými nákupními košíky ze supermarketů.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Bizarní vánoční písně opěvují fotbal, zavařovačky i lehké děvy | url = http://kultura.idnes.cz/bizarni-vanocni-pisne-opevuji-fotbal-zavarovacky-i-lehke-devy-p6y-/hudba.aspx?c=A081224_124228_hudba_kot | vydavatel = | místo = | datum vydání = }}</ref>
Řádek 192 ⟶ 196:
 
==== Česká republika ====
Nejstarší záznamy o české vánoční hudbě, v&nbsp;takzvaných Mariánských chválách, pocházejí z&nbsp;11. až 12.&nbsp;století. Tyto záznamy se nacházejí v&nbsp;rukopisu z&nbsp;knihovny [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Metropolitní kapituly pražské]]. České vánoční koledy pocházejí z&nbsp;1311. až 12.&nbsp;století,. kdyČeské mělyvánoční podobukoledy křesťanskýchpocházejí písní.snad Rovněžuž veze 1413.&nbsp;století, vve 14.&nbsp;doběstoletí adventupatrně bylyvznikla oblíbenéranní písněadventní bohoslužba ([[roráty]]) s&nbsp; originálními náboženskými motivypísněmi. Časem některé náboženské písně zlidověly do podob koledy.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bráza | jméno = Aleš | titul = Kořeny vánoční duchovní hudby | url = http://operaplus.cz/koreny-vanocni-duchovni-hudby/ | vydavatel = | místo = | datum vydání = 2009}}</ref> PotulníKoledníci a potulní žáci si koledami přivydělávali a šířili je. Z&nbsp;15.&nbsp;století pochází píseň ''Stala se jest věc divná, Panna syna porodila, beze vší strasti tělesné''<ref name=":12" /> (zápis této písně je již v&nbsp;[[Kodex vyšehradský|Kodexu vyšehradském]]), ale i ''Narodil se Emanuel'' (rukopis [[Mikuláš Kozel|Mikuláše Kozla]]) a ''Ježíš náš spasitel ''.<ref name=":12" />
 
V&nbsp;16. a 17.&nbsp;století dala [[Jednota bratrská]] dala vytisknout [[kancionál]]y, kde mezi mnoha písněmi k&nbsp;adventu a Vánocům byla i píseň ''Narodil se Kristus Pán, veselme se''. V&nbsp;období renesance vzniká dílo [[Jan Campanus Vodňanský|Jana Campana Vodňanského]] ''Panna syna porodila.''<ref name=":12" /> VánočnímVánoční dílůmpísně českéčeského hudebního baroka se věnujeskládal [[Adam Václav Michna z Otradovic|Adam Václav Michna z&nbsp;Otradovic]], jenž je mimo mnoha dalších i autorem písně ''Chtíc aby spal''.
 
Do období baroka spadá i vznik českých [[pastorála|pastorel]] – skladeb pro sóla a sbor s&nbsp;doprovodem nástrojů. Mezi pastorely patří dílo Ondřeje Poddaného z&nbsp;Rožmitálu ''Sem, sem pastýři'' nebo Josefa Antona Sehlinga'' Přeju tobě dobrou noc''.<ref name=":12" /> V&nbsp;pozdním baroku se vyvíjí i žánr vánoční [[mše]]. Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše v&nbsp;ČR je ''[[Česká mše vánoční]]'' [[Jakub Jan Ryba|Jakuba Jana Ryby]]., Ta je uváděnauváděná i pod názvem '' Hej mistře, vstaň bystře''.
 
Ve 20.&nbsp;století napsal [[Josef Suk starší|Josef Suk]] napsal skladbu pro klavír ''O štědrém večeru'', [[Bohuslav Martinů]] klavírní cyklus ''Vánoce'' a [[Vítězslav Novák]] ''Písně zimních nocí''. MeziKlasickou lidmivánoční jsouhudbu oblíbenylze ''Vánoce,obvykle Vánocenajít přicházejí''na ([[Jaromírhudebních Vomáčka|J.koncertech Vomáčka]] apořádaných v&nbsp;kostelech.<ref>[[Zdeněkhttp://www.informuji.cz/akce/kv/39311-mala-ryba-taky-ryba/ Borovec|Zinformuji. Boroveccz]]) nebo ''Rolničky, rolničky'' ([[Jingle Bells]], americká lidová).</ref>
 
VeI ve 21.&nbsp;století jsouse stále zpíványzpívají koledy, např.: ''Tichá noc, Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Půjdem spolu do Betléma, Pásli ovce Valaši, Štědrý večer nastal, Dej Bůh štěstí'' atd.
 
===== Populární hudba =====
Mezi lidmi jsou oblíbeny ''Vánoce, Vánoce přicházejí'' ([[Jaromír Vomáčka|J. Vomáčka]] a [[Zdeněk Borovec|Z. Borovec]]) nebo ''Rolničky, rolničky'' ([[Jingle Bells]], americká lidová).
Podle hlasování v&nbsp;anketě v&nbsp;roce 2014, kde hlasovalo přes 17&nbsp;000 lidí, většina Čechů považuje za nejlepší vánoční hudbu britský popový hit ''Last Christmas'' z&nbsp;roku 1984 od [[George Michael]]a a skupiny [[Wham!]] (22&nbsp;procent hlasů). další v&nbsp;pořadí byla píseň ''Happy Xmas'' od [[John Lennon|Johna Lennona]].<ref name=":11" /> Němci a Rakušané preferují píseň ''[[Tichá noc]] (Stille Nacht)'', která je velmi oblíbená i v&nbsp;ČR. Mnoho Čechů si ale neuvědomuje, že nejde ani o českou, ani o lidovou píseň.<ref name=":11" />
 
Mezi českou vánoční hudbu 21.&nbsp;století lze zařadit některá díla známých [[Pop music|popových]] interpretů, jako je [[Helena Vondráčková]], kteří jdou cestou nového přezpívání osvědčených světových hitů, jako v&nbsp;albu s&nbsp;názvem ''Kouzlo Vánoc.''<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Helena Vondráčková : Kouzlo Vánoc | url = http://www.bontonland.cz/helena-vondrackova-kouzlo-vanoc/ | vydavatel = | místo = | datum vydání = }}</ref> Vánočním hitem hudebního tělesa [[Sodoma Gomora (hudební skupina)|Sodoma Gomora]]'' byla píseň ''Zasraný Vánoce'', která podle autorů „odráží soudobou realitu“.
 
Klasickou vánoční hudbu lze obvykle najít na hudebních koncertech pořádaných v&nbsp;kostelech.<ref>[http://www.informuji.cz/akce/kv/39311-mala-ryba-taky-ryba/ informuji.cz]</ref>
 
=== Vánoční pohlednice ===
[[Soubor:Firstchristmascard.jpg|náhled|vlevo|První hromadně vyráběná vánoční pohlednice, vytvořená Johnem Callcottem Horsleym pro Henryho Colea (1843)]]
Vánoční [[pohlednice]] jsou ilustrované pohlednice zasílanés siobrázkem vzájemněa mezipřáním, přátelikteré asi členypřed rodinyVánocemi běhemvzájemně týdnůposílají předcházejícíchpřátelé Vánocůma příbuzní. TradičníText formapřání pozdravu zní: „Přejeme Vám(např. veselé„Veselé Vánoce a šťastný Nový rok“.) Jdese opříliš podobnounelišil formulaci,od kteráprvního bylakomerčního použita na první komerční vánočnívánočního přání, vyrobenévyrobeného pro Henryho Colea, v&nbsp;Londýně v&nbsp;roce 1843.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/england/1679110.stm Christmas card sold for record price] BBC News, navštíveno 2011-10-28</ref> Zvyk posílání pohlednic byl populární v&nbsp;ČR mezi lidmi během druhé poloviny 20.&nbsp;století. Zasílánía poslat desítky i více pohlednic byla téměř společenská nutnost.
 
Koncem 20.&nbsp;století vznikl a s&nbsp;prudce stoupajícírostoucí cenou poštovních služeb se rychle rozšířil, moderní trend zasílání elektronických vánočních zpráv. Jde často o odesílatelem zhotovený nebo upravený, obvykle tematický obrázek nebo fotografii. Jako nostalgická vzpomínka na minulost, nebo mezi obyvateli jenž nevyužívají internet, jsou někdy posílányse i ve 21.&nbsp;století posílají papírové pohlednice., Někteří raději posílají pohlednicetřeba s&nbsp;básní, modlitbou nebo biblickými verši. Některé texty vánočních přání se zcela vyhýbají zmínce o Vánocích nebo náboženství s&nbsp;texty jako „Všechno nejlepší do nového roku a hodně zdraví, přeje….“
 
=== Vánoční známky ===
[[Soubor:Stamps of Germany (Berlin) 1982, MiNr 688.jpg|náhled|vlevo|upright|Německá vánoční poštovní známka z&nbsp;roku 1982 s&nbsp;motivem Klanění tří králů]]
Některé státy vydávají pamětní známky k&nbsp;Vánocům. Zákazníci pošty takje mohou často používat tyto známky na vánoční přání, což je oblíbené u sběratelů pohlednic. Jedná se o regulérní poštovní známky, kteréZnámky jsou platné jako označení zaplacení poštovného propo celý rok., Obvyklepřicházejí jsou v&nbsp;prodeji nějaký časdo meziprodeje počátkem října a začátkem prosince, a jsou vytištěny ve značných množstvích.
 
V&nbsp;roce 1898 byla vydána [[Kanada|kanadská]] známka s&nbsp;mapou světa a nápisem „XMAS 1898“ (VÁNOCE 1898) v&nbsp;dolní části. V&nbsp;roce 1937 vydalo [[Rakousko]] dvě známky pro vánoční pozdravy s&nbsp;růží a znamením [[zvěrokruh]]u. V&nbsp;roce 1939 vydala [[Brazílie]] čtyři poštovní známky se zobrazením představujícím tři krále a [[betlémská hvězda|betlémskou hvězdu]], anděly a dítě, [[Souhvězdí Jižního kříže|Jižní kříž]] a dítě, a matku a dítě.
Řádek 306 ⟶ 310:
}}</ref> Německý St.&nbsp;Nikolaus není totožný s&nbsp;Weihnachtsmannem (který je německou verzí Santa Clause nebo Otce Vánoc). St.&nbsp;Nikolaus nosí biskupský oděv a stále přináší drobné dárky (obvykle bonbóny, ořechy a ovoce) 6.&nbsp;prosince a je doprovázen Knechtem Ruprechtem.
 
I když mnoho rodičů po celém světě běžně učí své děti o Santa Clausovi a dalších nositelích dárků, někteří odmítají tuto praktiku jako podvod.<ref>Matera, Mariane. [http://www.citybeat.com/archives/1996/issue304/cover1.html „Santa: The First Great Lie“], ''Citybeat'', Issue 304 – neplatný odkaz !</ref>
== Vánoční tradice podle zemí ==
=== Vánoce v Česku ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vánoce“