Martínkovice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Počet obyvatel}} |
→Historie: doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 32:
== Historie ==
==== První osídlení ====
Martínkovice, vzdálené asi 5 km jihovýchodním směrem od Broumova, leží v mírně zvlněné krajině, která před 350 miliony let tvořila dno rozsáhlého jezera.
Ze starší doby kamenné svědčí archeologické nálezy o přechodném výskytu lovců v této oblasti. Ta od konce 5. století však pustne a zarůstá pralesem. Po celý raný středověk zůstává neosídlená.
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1255|1255, kdy se v souvislosti s obchodní stezkou z Broumova do Kladska hovoří o č e s k ý c h osadách; jednou z nich je Březnice, dnešní Martínkovice]].
Král Přemysl Otakar I. povolal prostřednictvím opatů Martina (1253-1278) a Bavora (1290-1332) rolníky z Durynska a Flander, aby zde zakládali vesnice po vzoru vesnic německých. Březnici noví osadníci přejmenovali na Martinsdorf (též se uvádí Villa Martini nebo Mertensdorf, Marzdorf a Maerzdorf) a čeští obyvatelé s Němci postupně splynuli.
==== Feudální období ====
V roce 1677 jsou Martínkovice vedeny v urbáři jako druhá největší vesnice z 19 vesnic broumovského panství: žilo v nich 45 sedláků, 32 chalupníci a dávky, které odváděli, byli stejné jako dávky nejvýznamnější vesnice Broumovska Křinice.
V Martínkovicích stál i velký panský dvůr s ovčínem pro 300 ovcí.
Robotní povinnosti byly velice kruté vždy, ale v roce 1756, kdy klesl v Martínkovicích počet sedláků na 30, se staly otřesnými. Bylo nařízeno místo 1 925 dnů potažní roboty 3 692 dnů a k tomu 2 028 dní roboty ruční. Jinými slovy každý sedlák musel vykonat 147 dnů roboty ročně. Životní podmínky se staly až nelidskými neb třetinu roku tvořily svátky, kdy se nesmělo pracovat, druhou třetinu roku se robotovalo a jen poslední třetina roku zbývala na vlastní práci. Jelikož však potah, mnohdy i dva, musel sedlák živit c e l ý rok, docházelo k tomu, že se sedláci potahů zbavovali a tím se z nich stávali chalupníci a domkáři se zanedbatelnou povinností 12denní roboty.
Martínkovice chudly.
Statky, které se v Martínkovicích dochovaly, většinou pocházejí právě z 19. století. Jedná se o zcela ojedinělé zděné stavby, které svým objemem, prostorovým uspořádáním, použitými stavebními prvky a členěním fasád - zvláště pak štítů - jsou výjimečné v České republice; říká se jim statky broumovského typu.
==== Nástup kapitalismu ====
Rok 1848 znamenal zrušení feudálního systému a nástup kapitalismu. Martínkovice získaly samosprávu a podléhaly přímo okresnímu úřadu v Broumově, nikoli vrchnostenskému.
Do Martínkovic vtrhla bavlna a právo jejího zpracování. Zdejší tkalcovna zpracovávala původně len, byla založena i přadlácká škola, nyní se ale tká bavlněné zboží.
V letech 1888 až 1889 postavil továrník Moriz Schur tovární domy pro dělníky. Zaměstnával více než 600 lidí, kteří vyráběli jakostní a rozmanité bavlněné látky, např. se zde tkaly damašky, materiál na ubrusy a prostírání, později i hedvábí, používané ve druhé světové válce na výrobu padáků..
V letech hospodářské krize, tedy koncem roku 1930, vyplácel Morizův syn Josef podporu propuštěným dělníkům. V roce 1933 však už pracovalo ve fabrice jen 70 tkalců.
Josef Schur tedy prodal tkalcovnu jejímu řediteli Ing. Schmidtovi. Ten měl do září 1945 zajištěn odbyt, pak byl nahrazen národním správcem Augustinem Přibylem .
Provoz byl postupně likvidován od roku 1963, mnoho lidí odešlo za prací do vnitrozemí a v roce 1995 byl provoz ukončen úplně.
==== Život mezi dvěma válkami a po nich ====
Před první válkou byla obec elektrifikována, k tkalcovně přibyla nudlárna (po válce se v ní vyráběla kružidla; dnes je uzavřená). Henleinovci nabírali na síle, ke konci roku 1937 bylo soužití Čechů s Němci již nemožné.
Za druhé války sudetští Němci ze svého nadšení nad ´osvobozením´ vystřízlivěli. Místní partyzánská jednotka o 70 mužích odzbrojila v květnu 1945 6 000 německých vojáků (bez boje). Zákroku Rudé armády nebylo vůbec zapotřebí, v Martínkovicích byl klid.
Z vnitrozemí začali přicházet zájemci o zemědělské usedlosti, živnosti i domky. Znovu se budovala česká vesnice, vznikaly spolky např. hasičů, sportovní, myslivecký, hudební, divadelní, Svaz důchodců, mládeže,...
JZD bylo založeno 28. září 1949, brzy však zaniklo, ale roku 1952 (v únoru) vzniklo druhé. Rozpadlo se roku 1991.
==== Současnost ====
Martínkovice jsou součástí CHKO Broumovsko. Do části obce zasahuje '''národní přírodní rezervace Broumovské stěny''' – vyhledávaná turisty pro četné pískovcové útvary, vyhlídky, rokle.
V obci působí 5 zemědělských podnikatelských subjektů, 1 firma zabývající se prodejem a servisem zemědělské techniky a pila, dále zde podnikají 2 truhláři, klempíř, pokrývač.
== Pamětihodnosti ==
* [[Kostel svatého Jiří a svatého Martina (Martínkovice)|Kostel svatého Jiří a svatého Martina]]
* [[Vojenský hřbitov (Martínkovice)|Vojenský hřbitov]] z let [[1914]] – [[1918]] a [[1939]] – [[1945]]
| |||