Jindřich Matyáš Thurn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m požadavek na zdroj - doplněno |
m →Český pán: upřesnění defenestrace, podrobnosti v "Pražská defenestrace (1618)" |
||
Řádek 64:
Za majetky získané dědictvím a sňatkem si koupil panství [[Veliš (okres Jičín)|Veliš]] v roce [[1605]]. I přesto, že českým jazykem nevládl, byl přijat mezi české stavy, rychle si získal vůdčí postavení a v roce [[1609]] se výrazně zapojil do bojů o [[Rudolfův Majestát|Majestát na náboženskou svobodu]], vydaný později [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] O několik let později, v roce [[1611]], se postavil do čela stavovské armády vedené proti [[vpád pasovských|pasovským vojskům]] biskupa [[Leopold V. Habsburský|Leopolda]].
Po smrti krále Rudolfa získal ve službách krále [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] další statky a tituly, jako například [[Zemské úřady|karlštejnský purkrabí]], o tento titul přišel v roce 1617 při odmítnutí [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] jako českého krále. Za svoje věrné služby protestantskému vyznání čeští stavové udělili Jindřichu Matyášovi titul evangelického defenzora. V roce [[1618]] byl svolán další stavovský sněm (protizákonný) a Jindřich Matyáš opět vedl ohnivou řeč proti Ferdinandu Štýrskému. Tento spor se vyhrotil [[23. květen|23. května]], kdy
== Za třicetileté války ==
| |||